Scéna.cz 

Divadelní tipy 14. týden

Úsměvy Karoliny Slunéčkové
Jaromír Hanzlík vzpomíná na milou kolegyni a přítelkyni Karolinu Slunéčkovou. Skrze ukázky si tak letos připomínáme 90 let od jejího narození (1999). Režie P. Vantuch. Karolina Slunéčková vystudovala herectví na DAMU a v roce 1956 nastoupila do Divadla na Vinohradech, kterému zůstala věrná po celou dobu své profesionální kariéry. Příjmení jako by předznamenávalo její povahu – byla vždy usměvavá, laskavá a plná optimismu. Právě pro tyto její vlastnosti byla oblíbená mezi svými kolegy a získávala srdce stovek divadelních, filmových a televizních diváků. V ukázkách z jejich nejslavnějších rolí na tuto výjimečnou umělkyni zavzpomíná její přítel a kolega Jaromír Hanzlík.
Vysílání: 06.4., 09.05 hod., ČT1
Opakování: 12.4., ČT1

Na plovárně s Magdou Vášáryovou
Rozhovor Marka Ebena se slovenskou herečkou, diplomatkou a političkou. Režie J. Hojtaš. Magda Vášáryová se narodila 26. srpna 1948 v Banské Štiavnici. Oba její rodiče byli učitelé, otec učil literaturu na gymnáziu a matka byla učitelkou němčiny. Má jednu sestru, známou slovenskou herečku Emílii Vášáryovou. Vystudovala gymnázium v Bratislavě a začala studovat sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Poté, co si zahrála ve filmu Vtáčkovia, siroty a blázni, byla z univerzity vyloučena. Nakonec se jí podařilo studium dokončit, ale nemohla na univerzitě dále pracovat. Celé období normalizace působila jako herečka a její kariéra byla velmi úspěšná. V roce 1980 se provdala za známého slovenského herce a textaře Milana Lasicu. Během sametové revoluce se zapojila do aktivit Veřejnosti proti násilí a v roce 1990 ji prezident Václav Havel jmenoval velvyslankyní Československa v Rakousku. V této funkci setrvala až do roku 1993. Po rozpadu Československa se podílela na založení Slovenské společnosti pro zahraniční politiku (SFPA). V roce 1999 kandidovala jako první žena ve slovenských prezidentských volbách, ale nepodařilo se jí postoupit do druhého kola hlasování. V letech 2000–2005 zastávala funkci velvyslankyně Slovenska v Polsku. V současné době přednáší sociologii na vysoké škole.
Vysílání: 03.4., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 07.4., ČT2

Jiří Frejka
Dokumentární portrét spoluzakladatele Osvobozeného divadla, jedinečného básníka jeviště a prvního rektora pražské AMU, od jehož narození v těchto dnech uplyne 120 let (2000). Režie T. Tintěra. Jiří Frejka (*6. 4. 1904 – †27. 10. 1952), jehož portrét se zasněnýma očima a s dýmkou v koutku úst znají snad všichni divadelníci, byl jedním z nejzajímavějších umělců meziválečné avantgardy. Byl nazýván básníkem jeviště a jeho divadelní koncepce stála v přímém protikladu k Jindřichu Honzlovi, s nímž v roce 1925 společně založil Osvobozené divadlo jako divadelní scénu uměleckého spolku Devětsil. První premiérou byl Cirkus Dandin na motivy Molièrovy hry, představení pojaté v duchu tehdy nejmodernějšího stylu – konstruktivismu. V dalších inscenacích se Frejka dotýkal především poetismu a inscenoval díla autorů jako byl Vítězslav Nezval, Vladislav Vančura a francouzští básníci. V roce 1927 založil vlastní divadlo DADA, později Moderní studio a v roce 1929 přijal nabídku Karla Hugo Hilara na angažmá v Národním divadle. Ve 30. letech 20. století tu vznikly slavné inscenace Fuente Ovejuna, Julius Caesar či Jezero Ukereve. V roce 1945 ministr Zdeněk Nejedlý jmenoval komunistickou správu činohry Národního divadla a pro Frejku, i když vstoupil do strany, tu nezbylo místo. Jeho cesta směřovala do Divadla na Vinohradech, kde ještě vznikly silné inscenace Hoře z rozumu či Svatá Jana. Komunistická mašinérie se však nezastavila a válcovala Frejku dál na okraj. Skončil v Hudebním divadle v Karlíně, kde se ocitl "ve vyhnanství" společně s dalšími velikány českého divadla jako byl Vlasta Burian, Jan Werich či Oldřich Nový. Jeho křehká poetická duše a introvertní povaha nevydržela drsné zacházení doby. Život ukončil dobrovolně vlastní rukou 27. října 1952. Jiří Frejka se stal v roce 1945 prvním rektorem Akademie múzických umění, v roce 1952 byl z instituce komunisty vyhozen. Vzpomínku na něj však v sobě nesla silná herecká generace, v níž zazářily hvězdy jako Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová, Jiřina Štěpničková, Otomar Krejča, Jaroslava Adamová, Vlastimil Brodský a mnozí další.
Vysílání: 03.4., 22.05 hod., ČT art