zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze

Josef Hlávka

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Národní galerie v Praze pořádá v Klášteře sv. Jiří na Pražském hradě ve výstavním sále v 1. patře výstavu - Odkaz Josefa Hlávky. Úspěšný stavitel a architekt Josef Hlávka patřil k největším českým mecenášům konce 19. století. Svou podporu směřoval zejména do oblasti vzdělávání, vědy a umění. Za nejvýznamnější počin na tomto poli lze považovat zřízení České akademie věd a umění v roce 1891. Hlávka podporoval ovšem i pražskou akademii výtvarných umění, založenou sice již roku 1800 Společností vlasteneckých přátel umění, neustále se ovšem potýkající s finančními těžkostmi a nevyrovnanou úrovní výuky. Hlávka jako poslanec českého zemského sněmu se v roce 1885 zasadil o vyplácení každoroční podpory akademii, díky svým osobním konexím dosáhl povolání předních domácích malířů Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise na profesorská místa a v polovině 90. let dosáhl díky jednání s vídeňskou vládou převzetí akademie do státní péče. Bezprostředně poté pak ze svých soukromých prostředků zřídil nadaci, poskytující vynikajícím studentům cestovní stipendia.

Především díky svým četným pracovním kontaktům i osobnímu přátelství s umělci vybudoval Hlávka rovněž uměleckou sbírku, která čítala téměř 500 předmětů. Její součástí bylo na 150 obrazů a 26 plastik, dále množství kreseb, grafických listů, fotografií či architektonických plánů. V naprosté většině šlo o díla soudobých autorů konzervativní orientace a převládajícím žánrem byla krajinomalba, našli bychom však i díla s náboženskými tématy a historickými výjevy. Z autorů byli v Hlávkově sbírce zastoupeni např. krajináři Franz Alt, Eduard Lichtenfels, Thomas Ender, domácí tvůrce zastupovali Josef Navrátil, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Wilhelm Riedel, Bohuslav Dvořák či František Kaván. Svou sbírku měl Hlávka umístěnu ve třech svých sídlech v pražském domě, na zámku v západočeských Lužanech a ve vídeňském domě.

Když v lednu 1904 přistoupil Josef Hlávka k sepsání závěti, rozhodl se svou uměleckou sbírku rozdělit a jednotlivé části věnovat České akademii věd a umění, Muzeu Království českého (dnešní Národní muzeum), pražskému Uměleckoprůmyslovému museu a Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění (předchůdkyně dnešní Národní galerie v Praze). Po dárcově smrti v roce 1908 došlo sice k určitým přesunům mezi jednotlivými soubory a vinou nejasných formulací v závěti rovněž vázlo jejich předávání, takže teprve v letech 1909, 1910, 1915 a 1923 došlo k předání více než 60 obrazů, 110 kreseb a akvarelů a 1 plastiky do Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Výstava potrvá do 1. března 2009.

22.12.2008 18:12:00 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Výstavy

DOX přináší téma identity nahlížené z různých úhlů pohledu

Z výstavy ((Foto: Jan Slavík)

V DOXu je umění a učení od počátku neoddělitelné. Další pokračování dlouhodobého projektu Úhel pohledu, který ...celý článek


Možné podoby knihy

Možné podoby knihy

V Historické budově Národního muzea se otevírá výstava s názvem Možné podoby knihy. Ta představí část knižní t ...celý článek


Život je dobrá věc je název výstavy v galerii Prostora

Obraz od Josefa Bolfa

Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje se představováním sbírek současných výtvarných umělců. Nová výstava o ...celý článek



Časopis 20 - sekce

HUDBA

Max Barskih: Nést se na jeho hudební vlně

Max Barskih

Dnes je Max Barskih jeden z nejoblíbenějších a nejžádanějších zpěváků nejen na ukrajinské hudební scéně. Vyrůs celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Choreograf Miroslav Kůra výročí

Pas de quatre

Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l celý článek

další články...