Scéna.cz 

Jean Delville (1867-1953)

„Teď teprve lituji, že jsem vše, co se váže k mé umělecké dráze, uchovával jen velmi nedbale - ano, to je to správné slovo. Mé studium teozofie mě přimělo k tomu, abych vnějším projevům osobnosti nepřikládal žádné zvláštní důležitosti. Vneslo a stále ještě vnáší světlo do mého vnitřního života, ale způsobilo, že jsem se odpoutal od bezprostředních osobních záležitostí, a pokud jde o umělecký život, učinilo ze mě osamělce.“ Jean Delville.

Galerie hlavního města Prahy představuje v rámci své dlouhodobé badatelské a výstavní koncepce, zaměřené na umění přelomu devatenáctého a dvacátého století, tvorbu belgického symbolisty Jeana Delvilla. Výstava je realizována díky podpoře Walonie Bruxelles International a ve spolupráci Muzeem Féliciena Ropse –Provincie Namur v Belgii.

Jean Delville je jedním z nejpozoruhodnějších belgických umělců období symbolismu konce devatenáctého století, tzv. fin de siécle. Ve svém výtvarném díle se inspiroval literaturou a hudbou, především texty E. A.Poa nebo Maurice Maeterlincka, Dantovou Božskou komedií a operami Richarda Wagnera jako Parsifal nebo Tristan a Isolda.

Proslavil se jako zručný kreslíř, byl ale také vynikající malíř s vyhraněným smyslem pro světlo a barvu, dále esejista, básník a ilustrátor. Ovlivněný myšlením francouzských literátů Joséphinem Péladanem a Édouardem Schurém a kontakty s nimi, stává se vyznavačem ezoterismu, který ovlivňuje celou jeho tvorbu. Působí v belgické odnoži Teozofické společnosti. Provází ho závratná kariéra zednáře, která jej dovede až k postu velmistra lóže (l’Ordre de Léopol d). Jako zdatný organizátor stojí u zrodu skupiny Pour L’art, vede hnutí idealistických malířů, v jehož rámci pořádá po vzoru Péladanových Salons Rose + Croix salony de l’Art idéaliste, pod pseudonymem zakládá a řídí platformu idealismu–časopis L’Art idéaliste, zakládá revue La Lumiére. Je úspěšným akademikem, získává prestižní Římskou cenu (Prix du Rome), je profesorem na Glasgow School of Art a Académie des Beaux-Arts. Realizuje monumentální malby pro Justiční palác a mozaiky pro Park du Cinquantenaire v Bruselu, pro jejichž realizaci zakládá Spolek pro monumentální umění (Société del’art monumental).

Jean Delville se po celý život snažil všemi aktivitami přispět k duchovní obrodě člověka. Věřil v ezoterické poselství umění „jako velkého mysteria“, jehož prostřednictvím lze dospět k transcendentálnímu ideálu věčné Harmonie a Krásy. Byl přitom vnímavý vůči všem podnětům - dojímal ho úděl vyděděnců společnosti, lidská chudoba a utrpení, ohromovala ho krása i krutost lidské duše, nepřestávalo jej fascinovat téma vášně, smyslné tělesnosti, něhy a melancholie stejně jako heroických sil. I když zůstal v pozdních letech ve svém úsilí osamocený, což byl úděl i některých českých obdobně orientovaných umělců u nás, vytvořil výjimečně působivé a myšlenkově konzistentní dílo.

Přestože je Jean Delville zastoupen na řadě výstav symbolismu, na rozdíl třeba od Féliciena Ropse, Fernanda Khnopffa, Jamese Ensora se dočkal první retrospektivy teprve loni, v roce 2014. Uspořádalo ji Musée Félicien Rops v Namuru.

Výstava v Galerii hlavního města Prahy, rozšířená o dostupné malby, je tak druhou prezentací umělce a zároveň první mimo Belgii. Výstavu doplňuje výběr prací českých umělců, jejichž duchovně a formálně spřízněná tvorba přibližuje Delvillovo dílo českému dobovému kontextu.

Výstava díla Jeana Delvilleho organizovaná Galerii hlavního města Prahy ve spolupráci s belgickým muzeem v Namuru a za podpory Wallonie Bruxelles International potrvá v Domě U kamenného zvonu v Praze do 30. srpna 2015.