Scéna.cz 

Civilizované iluze v Olomouci

Klasiky jako Drtikol, Funke a Sudek, poválečné experimentátory typu olomoucké skupiny DOFO, ale také akty od Saudka a Stibora nebo současné autory Bromovou, Klodovou a Kalhouse zahrnuje sbírka fotografie Muzea umění Olomouc. Jedna z nejrozsáhlejších fotografických kolekcí v České republice se od 8. března dočká samostatné výstavy nazvané Civilizované iluze. Výstavu v olomouckém Muzeu moderního umění doplňuje nejen bohatý doprovodný program, ale také výpravná publikace. Výstava potrvá do 20. května 2012.

„Sbírka fotografie je součástí fondů Muzea umění Olomouc od šedesátých let minulého století. Při počtu sedmi tisíc exponátů tvoří asi jednu desetinu veškerého sbírkového fondu naší instituce a je také třetí největší sbírkou fotografií u nás,“ informovala kurátorka Štěpánka Bieleszová. Profilová prezentace fondu nazvaná Civilizované iluze podle ní prostřednictvím zhruba 150 exponátů provede diváky historií tohoto média od konce 19. století do současnosti, a to nejen v domácím, ale také v mezinárodním kontextu. „Výstava je řazená chronologicky a začínáme samotnými počátky fotografie, ukázkami ušlechtilých historických technik, například pigmentových tisků, chromografií, platinotypií, kyanotypií a jiných vzácných fotografických technik. Bez těchto exponátů by pomyslný exkurz do historie fotografie nebyl úplný,“ domnívá se Bieleszová.
Upozornila však, že kvalitativním jádrem výstavy budou unikátní díla klasiků meziválečné fotografické avantgardy. „Návštěvníci uvidí například originální díla Františka Drtikola z dvacátých a třicátých let minulého století,“ zmínila jednoho z nejslavnějších českých fotografů všech dob. Chybět nebudou ani snímky Jaromíra Funkeho, který bývá označován za nejvýznamnější osobnost české fotografické avantgardy. „Díla tohoto autora jsou dnes vyhledávanými sběratelskými unikáty. Jejich hodnota se pohybuje i v řádu statisíců korun,“ podotkla kurátorka s tím, že Muzeum umění vystaví jeho geometrizující zátiší i surrealistický snímek s typickým motivem oka Čas trvá z roku 1932. Ve výstavním sále návštěvníci najdou i díla dalších průkopníků moderní fotografie a avantgardních tvůrců, například Jaroslava Rösslera, Eugena Wiškovského nebo Josefa Ehma.
Co by to ale bylo za souhrnnou výstavu fotografie, kdyby na ní nebyl zastoupen nejznámější český fotograf Josef Sudek? Civilizované iluze nabídnou jeho fotografie ze 40. až 50. let 20. století. „V katalogu pak ještě zátiší, studie i pigmentový tisk,“ doplnila Bieleszová. Sudkovu tvorbu budou moci návštěvníci konfrontovat i s dobovou světovou fotografickou produkcí, zastoupenou americkým fotografem a filmařem českého původu Alexandrem Hackenschmiedem-Hammidem (1907–2004). „Poloha, kterou Hamid ve svém díle rozvíjel, souzněla s dobovým trendy surrealismu a imaginativního umění,“ přiblížila Bieleszová fotografické dílo autora, který se ve Spojených státech výrazně prosadil jako střihač a režisér dokumentárních filmů. Surrealistickou poetikou je přitom podle ní prodchnuta i tvorba Václava Zykmunda (1914–1984), Miloše Korečka (1908–1988) a Viléma Reichmanna (1908-1991).
Velký prostor poskytuje výstava rovněž experimentálním polohám, charakteristickým pro poválečné období a celou druhou polovinu 20. století. „Snad nejsilnějším dobovým proudem byla poetická linie, zčásti čerpající ze surrealismu a zčásti navazující na civilismus čtyřicátých let. Mezi nejvýznamnější domácí představitele této linie patří členové olomoucké skupiny DOFO Ivo Přeček, Rupert Kytka, Jan Hajn, Antonín Gribovský, Jaromír Kohoutek, Zdeněk Matlocha, Vojtěch Sapara a Jaroslav Vávra, jejichž tvorba se rozvíjela od konce padesátých až do poloviny sedmdesátých let dvacátého století,“ míní kurátorka.
V té době už se však v rámci rozvoje fotografického média objevují i jiné tendence. Fotografie se začíná ubírat více konceptuálním směrem, stává se prostředníkem dokumentace nejrůznějších akcí, performancí, experimentů s tělem i myšlenkou tvůrce. Muzeum umění vlastní unikátní kolekci záznamů průkopníků akčního umění, mimo jiné od Milana Knížáka, Petra Štembery či Jana Mlčocha. Vedle hlavních trendů, zasažených především konceptuálním a minimalistickým uměním, se ve fotografii rozvíjela i nová forma tradičních žánrů. „Na výstavě si tak přijdou na své milovníci aktů Jana Saudka, v loňském roce zesnulého Miloslava Stibora či Michala Macků,“ upozornila Bieleszová. Fotografickou reflexi těla vyváží i několik ukázek krajinářské fotografie. Snímky olomoucké autorky Mileny Valuškové budou doplňovat práce například Jana Pohribného či Miroslava Bílka.
Fotografická sbírka Muzea umění Olomouc však zahrnuje rovněž tvorbu současné střední a nejmladší fotografické generace, která tvoří v postmoderní kombinaci technik i stylů. Na profilové výstavě bude tuto část sbírky reprezentovat například Veronika Bromová, jejíž šokující a provokativní fotografie jsou přirovnávány k dílu světově proslulé americké fotografky Cindy Sherman, Lenka Klodová, která se převážně vyjadřuje k ženskému živlu, tělesnosti, sexualitě a mateřství, Milena Dopitová, rodačka ze Šternberka, která ve svých konceptuálních instalacích zpracovává témata týkající se sociální, tělesné a genderové identity, nebo jeden z nejosobitějších současných fotografů Michal Kalhous.
Důležitou součástí projektu je podle Bieleszové doprovodná komorní výstava Regenerace v muzejní kavárně Café ´87. „Představuje aktuální akvizice od roku 2010 do počátku roku 2012, které se podařilo formou mimořádných darů uskutečnit díky spolupráci Muzea umění Olomouc a opavského Institutu tvůrčí fotografie při přípravě fotografických výstav v galerii Café Amadeus v Arcidiecézním muzeu Olomouc,“ vysvětlila kurátorka s tím, že muzejní sbírka je tak bohatší o reprezentativní kolekci tvorby začínajících i renomovaných absolventů i studentů opavského institutu. V muzejní kavárně tak budou k vidění například dokumenty Svatopluka Klesnila a Leny Jakubčákové, přírodní motivy Davida Mužíka, genderová témata Michaely Spurné a Lenky Bláhové a fotografie dalších mladých autorů. „Výstava Regenerace je osvěžující ukázkou možnosti obrození tradiční sbírky, která sběratelsky neustrnula v minulém století, ale naopak je otevřená aktuálním trendům současné fotografie,“ doplnila Bieleszová.
Význam výstavy Civilizované iluze se odráží rovněž v pestrém doprovodném programu, který kromě tradičních komentovaných prohlídek a animačního programu pro školy nabídne například cyklus přednášek mapujících historii fotografie i její různé žánry, speciální prohlídky pro rodiny s dětmi i pro zamilované nebo výlet s uměleckým historikem Pavlem Vančátem do Bohuňovic po stopách tamního rodáka, významného fotografa Jana Svobody.
Muzeum umění Olomouc si v letošním roce připomíná 60 let své činnosti. Ve výstavním plánu nechybějí známá jména současné výtvarné scény, například František Skála, pokračování tradičních restaurátorských projektů, věnované jednak dosud neznámému obrazu Toiletta francouzského realistického mistra Gustava Courbeta a gotickému Opatovickému misálu, regionální výtvarná kultura, zastoupená trojicí Michálek, Šembera, Žlebek, další díl výstavního „seriálu“ o olomouckých biskupech, tentokrát o Theodoru Kohnovi, nebo představení jedinečného objevu z kroměřížských sbírek - měděných tiskařských matric map z 18. století. Vrcholem však bude „jubilejní“ výstava, která od října v Arcidiecézním muzeu i v Muzeu moderního umění představí 60 let činnosti instituce prostřednictvím toho nejlepšího z muzejních sbírek i bohatého doprovodného programu.