Scéna.cz 

Atmosféra „nedělního odpoledne“

Klid a jas všednodenního světa vyzařují podle odborníků z dokumentárních fotografií absolventky opavského Institutu tvůrčí fotografie Jitky Horázné, které budou od 22. června vystaveny v kavárně Amadeus Arcidiecézního muzea. Leccos o povaze souboru dvou desítek snímků, který nezastírá obdiv autorky k poetice Skupiny 42, napovídá již jeho název: Nedělní odpoledne. Výstava potrvá do začátku září.

Základním rysem výtvarně koncipovaného dokumentárního cyklu Nedělní odpoledne, který získal druhou cenu v mezinárodní soutěži Frame 2009, byla podle kurátorky výstavy Štěpánky Bieleszové pozornost k jedinečnému osobnímu prožitku všedních situací. „Díky autorčině citlivosti zážitky nabývají všeobecně srozumitelného významu. Horázná nevymýšlí předem složitá témata, ani kompozice, v jakých by měla být zaznamenána. Naopak, náhodně lapá zajímavé okamžiky, na které naráží během procházek po městě. Bloudí mezi lidmi, dokumentuje jejich prožívání volného času, pozoruje je, ale nezasahuje do jejich činností,“ charakterizovala Bieleszová tvorbu Jitky Horázné. Jak upozornila, důležité pro finální vyznění fotografií je využití dnes již netradičního formátu i fotografického materiálu. „Horáznou vždy přitahoval čtvercový a širokoúhlý formát. Používala a dosud používá nejrůznější staré aparáty, fotí na klasický kinofilm, používá prošlé filmy. S nevyzpytatelným a zastaralým materiálem pracuje záměrně. Využívá je k dotváření atmosféry výsledných snímků,“ dodala.

Z výsledných panoramatických fotek podle ní jakoby vystupovala starosvětská atmosféra idylických výjevů z předválečné literatury a filmů. „Autorka se netají se obdivem k tvorbě členů Skupiny 42, miluje sváteční odpoledne, klidně i s létajícími balony, tak jak si je od dětství vybavujeme z podání Kamila Lhotáka. Šmíruje kolem starých plováren, sleduje dostihy, okukuje golfisty, cyklisty, soukromé pikniky i lidi jen tak lenošící v parku. Její snímky mají mnoho kvalit – světelnou, významovou, kompoziční, barevnou. Jedna ale přece jen převažuje - touha zaznamenat okamžik a vytrhnout jej navždy z běhu času“ uvedla Bieleszová. „Pro mě, už dlouho stále platí to samé – snaha zachytit atmosféru, náladu, pocit, příběh a především emoce. Emoce mé, emoce zobrazovaných - ať už lidí cizích či mých přátel - a emoce diváků. Různá místa, čas, lidé, náhody i záměry. Jeden příběh z obrovské mozaiky. Prostě jedna velká show,“ napsala sama Horázná o svých fotografiích pro katalog soutěže Frame.