Scéna.cz 

Jaroslav Rona – z aktuální tvorby

Galerie České pojišťovny, Spálená 14, Praha 1, pořádá výstavu z aktuální tvorby Jaroslava Róny v rámci výstavního cyklu Krajina, figura a zátiší v současném českém výtvarném umění. Výstava se koná díky podpoře České pojišťovny a finanční skupiny PPF a potrvá do 31. ledna 2010.

Jaroslav Róna je umělec. Malíř a sochař, jakož i amatérský herec a literát. Narodil se roku 1957 v Praze, v česko-židovské rodině. Jako patnáctiletý (1972), po té co ho nepřijali na výtvarnou školu, odešel do továrny na Vysočinu, kde sdílel chmurný osud námezdního dělníka. Náruživě četl a chodil do filmového klubu.
Kolem roku 1975 se rozhodl za každou cenu pro dráhu výtvarného umělce. Malovat začal však již na učňovském středisku v Hlinsku v Čechách, kde si za první plat koupil olejové barvy. Jeho první malba byl portrét Johna Lennona na kusu lepenky. Po vyučení se pokusil o zkoušky na uměleckou školu.

V osmnácti letech (1975), byl přijat na Střední výtvarnou školu na Hollarově náměstí v Praze, kde vládla na tu dobu velmi liberální atmosféra. Od té doby se nezabývá ničím jiným, než výtvarným uměním, literaturou, filmy a vysedáváním v proslulé Kavárně Slávii.
Následně se přihlásil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na obor Sklářské výtvarnictví, jenž spojoval výuku jak malířskou, tak plastickou, a byl přijat! Jeho profesorem byl legendární, i v zahraničí uznávaný sochař- sklář, charismatický Stanislav Libenský. V roce 1981 začne malovat sérii bizarních groteskních obrazů, později označených stylem "česká groteska". V roce 1984 končí VŠUP diplomovou prací Velký a Malý pes, dvojicí rozměrných sleněných zvířecích skulptur v kovové konstrukci, jež jsou nyní ve sbírce Národní galerie a Galerie Hl. města Prahy.
Roku 1987 mu nešťastnou náhodou vyhoří atelier. Na poslední chvíli, celý v plamenech vyběhl z hořícího atelieru a zachránil si život. Tentýž rok spoluzakládá dnes již legendární výtvarnou skupinu TVRDOHLAVÍ, jež má krátce na to výstavu v Lidovém domě v Praze 9 (byl tam umělcům nakloněný kulturní referent). Výstava se stává pražskou kulturní událostí č. 1. Skupina se ihned stává trnem v oku oficiálnímu vládnoucímu Svazu výtvarných umělců.
Po krátkém revolučním intermezzu roku 1989 se věnuje opět malířství a sochařství, což je nakonec to co mu (i dle mínění jiných) jde asi nejlépe. V roce 1991 pracuje na scénických návrzích pro film AMERIKA, jenž vznikl na základě knihy Franze Kafky - Nezvěstný.
Od 90. let jeho tvorba připomíná kyvadlo, jež se v pravidelném rytmu naklání buď k malířství, nebo k sochařství. Zatím jeho nejdůležitější výstava se konala na přelomu let 1997/8 v Domě u Kamenného zvonu v Praze na Staroměstském náměstí a při té příležitosti byl vydán zatím jediný jeho reprezentativní katalog s průřezem dosavadní tvorby.
Ale aby toho nebylo málo, obnoví s kamarády Františkem Skálou a Alešem Najbrtem komickou skupinu Tros Sketos, a pravidelně vystupují ve Slavném divadle Sklep na Dobešce, a dopracují to až na znělku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
V roce 2000 je Róna vyzván Společností Franze Kafky k prestižní soutěži na pomník Franze Kafky. Soutěž vyhrává a v roce 2003 je pomník odhalen na pražském Starém městě.
V roce 2005 realizuje v parku Hadovka v Praze 6 sochu Malý Marťan. Tentýž rok je přijat na Akademii výtvarných umění v Praze jako vedoucí pedagog atelieru Sochařství I.
V roce 2007 realizuje plastiku David a goliáš na gotický "Špalíček" v Chebu, kde měl v předchozím roce velikou výstavu soch a obrazů. V roce 2008 pracuje na realizaci sochy Mýtická loď do areálu bratislavského River parku na dunajské nábřeží. Pracuje též na realizaci Lampy – sochy do Liberce.