Scéna.cz 

Lovci mamutů na Pražském hradě

Při vyprávění o počátcích Pražského hradu dnes nevystačíme s Bořivojem. I když přítomnost lovců mamutů na tomto území není prokázána, mamut už je jistý. Část mamutího klu nalezeného v Jelením příkopu, miniaturní zlaté náušnice s myškami z 10. století, keramickou přenosnou pícku ze 16. století, která by se určitě hodila nejednomu chalupáři, společně s mnoha dalšími exponáty nejen z Pražského hradu najdete na výstavě „Cesta do hlubin města“ v Muzeu hlavního města Prahy, na níž pražští archeologové představují 12 nej…objevů v Praze za poslední léta.
Překotný stavební ruch je vodou na kola archeologického mlýna, přestože sami archeologové mohou mít pocity právě opačné. Sotvaže se nějaký skvělý nález dostane na denní světlo, nastoupí stavaři a ze stop minulosti nezbude než pár krabic v depozitáři.

Při výstavbě bytového areálu na Zličíně bylo např. odkryto největší kostrové germánské pohřebiště z doby stěhování národů z 5. století. Jak se tehdy pohřbívalo, ukazuje zrekonstruovaný hrob ženy, k jehož výbavě patřil krásný skleněný pohár. Filmová smyčka s archeology přímo před vchodem do jednoho z domů předvádí postup při odkrývání hrobu a „identifikaci“ pozůstatků.
Pod staveništěm Na Slupi se našlo 9 keltských hrobů z laténu neboli pozdní doby železné – 4. st. před Kr., vybavené masivními šperky, které překvapivě prokazují pobyt Keltů i v centru Prahy.
Model kruhové palisádové stavby obklopené příkopy – tzv. rondelu, vztahující se k nalezišti v Ruzyni, nám dává nahlédnout do neolitu – mladší doby kamenné a kultovního života jejich obyvatel.
Bohatý terén se nacházel také pod novými domy v Nové Liboci. Nálezy sahají od neolitu po Slovany a kresby rekonstrukcí obydlí i celých osad společně s nalezenými předměty nám názorně ukazují běžný život jednotlivých kultur. Pozoruhodná je obzvlášť kruhová chata - patrně chata šamana – z halštatu – starší doby železné (8. st. př. Kr.), z níž pochází i ohromná hliněná zásobnice.
Že Malá Strana nevznikla jako podhradí Pražského hradu dokazuje část opevnění z 9. a dokonce možná už z 8. století a že Karlův most měl svého dřevěného předchůdce objev cesty nebo spíše veřejného prostranství 40 m širokého v místech dnešní Mostecké ulice, kde se patrně řadily karavany před vstupem na most. Také bývalý malostranský kostelík sv. Václava obsahuje starší vrstvu z 10. století a mohl by proto být onou stavbou, o které se zmiňuje Kristián. Popisuje zázrak při převozu těla sv. Václava ze Staré Boleslavi, kdy se jeho tělo octlo na druhé straně rozvodněné řeky, a uvádí, že na tomto místě byl na památku vybudován kostel.
Největší archeologický městský výzkum u nás na ploše téměř 2 hektarů probíhal před výstavbou dnešního Palladia na Náměstí republiky. Doklady o vývoji této části Prahy od pravěku přes nejzajímavější období 12. století s cennými pozůstatky kamenných a dřevěných románských domů až po 16.a 17. století bohužel vzaly za své ignorancí developerů. Odhalené předměty jsou naaranžovány v samostatné stylizované románské místnosti.
Postupy středověkých řemeslníků můžeme sledovat nejen na vystavených exponátech ale přímo v „reálu“ na snímku o experimentální archeologii.
Jak vypadá takový archeologický výkop, z kterého jakoby si archeologové právě odskočili na svačinu – kolečko, pocházené helmy a nástroje a hlavně důležitá tabule se zákazem vstupu, se dozvíme v poslední místnosti. K dispozici jsou interaktivní mapy archeologických lokalit a komické obrázky ve stylu Adolfa Borna poučují o různých dobách.
Celková koncepce - projekce snímků, architektonické řešení a způsob instalace (např. nápad zavěsit korálky na vláknech) naznačují, že v českých výstavnických poměrech se blýská na časy. Výstava, která potrvá do 10. ledna 2010, je opravdovým zážitkem a nikoliv nudnou procházkou bazarem, zastavárnou či obsahem depozitáře, při níž si může návštěvník ukroutit oči od urputného pročítání popisek a vyhledávání dotyčných předmětů v hromadách ostatních „důležitých“ exponátů, tak jak tomu v našich kulturních institucích obvykle bývá.