Scéna.cz 

Nové nastudování inscenace Vojcek

Divadlo na Vinohradech připravilo na duben premiéru inscenace Georga Büchnera VOJCEK. Přeložil Ludvík Kundera. V režii Daniela Špinara ztvárnil titulní roli Pavel Batěk. Dále hrají Lucie Štěpánková, Martin Stropnický, Václav Vydra, Jiřina Jirásková nebo Daniela Kolářová, Michal Novotný, Daniel Bambas, Eva Režnarová, Jaroslav Satoranský a další. První uvedení: 27. března 2009; další představení: 6. dubna 2009; premiéra 9. dubna 2009.

Dramatický fragment VOJCEK německého dramatika a básníka Karla Georga Büchnera představuje v dějinách dramatu přelomový text, který předběhl svoji dobu. Johann Christian Woyzeck, bývalý voják a vlásenkář, ubodal 21. června roku 1821 ze žárlivosti svou o pět let starší milenku Christiane poté, co se dozvěděl, že odešla na schůzku s jiným vojákem. Krátce po činu se nechal bez odporu zatknout. Při soudním procesu je na základě námitek obhajoby ustanoveno lékařské přezkoumání duševního stavu obžalovaného. Tímto úkolem je pověřen právě profesor Clarus, který předkládá soudu dobrozdání, v němž posuzuje Woyzecka jako duševně zdravého a plně zodpovědného za svůj čin. Obhajoba se odvolá a přihlásí se svědek s novými skutečnostmi ohledně duševního stavu obžalovaného. Woyzeck prý často slýchával "hlasy" , které ho k vraždě nabádaly. Soud si vyžádal ještě jeden odborný posudek, ale profesor Clarus své stanovisko nezměnil a Woyzeck byl v srpnu 1824 v Lipsku veřejně popraven.

Poprvé byl Vojcek uveden v roce 1913 v mnichovském Rezidenz Teater (byl představen v jednom večeru spolu s veselohrou Leonce a Lena). Do období vrcholného expresionismu zapadá náhle sedmdesát šest let starý Vojcek jako autentický text a od té chvíle už Vojcek z repertoárů světových jevišť nevymizel – naopak, každá doba si ho svým způsobem přisvojila a přetvořila posvém. V Čechách Vojcka poprvé inscenoval proslulý divadelník E. A. Longen 23. 11. 1920 na jevišti své Revoluční scény v Praze. Hlavní role ztvárnili sám Longen a Míla Pačová. Za zmínku stojí rovněž první nastudování Bergovy opery v Národním divadle v roce 1926. Inscenace měla obrovský ohlas, ale rozhodnutím Zemského výboru byla po třetí repríze za uměle vyvolaného skandálu stažena a navzdory protestům uměleckých kapacit (K. Teige, J. B. Foerster, E. Filla a mnozí další) už nebyla povolena.