Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Drakulova milá Zuzana Dřízhalová

autor: Scena.cz

Usměvavou Zuzanu Dřízhalovou jsem po léta potkávala v Divadle Nablízko. Po jeho zániku se mi teď znova vynořila v Aqualungu. Protože bylo před premiérou Drakuly, začaly jsme právě jím.

Co hrajete v Drakulovi?
Hraju Drákulovu milou Vilemínu Harkerovou, to je postava, která začíná jako naivní nezkušená čistá slečinka, zasnoubená s budoucím advokátem. Ale do života se jí připlete Drakula, který v ní poznal něco jako reinkarnaci své někdejší lásky, která zemřela, a zamiluje se do ní. Ona je jím ovlivněna natolik, že se do něj také zamiluje, je stržena nízkými pudy a prožívá s ním milostné zážitky. Rozhodne se, že bude vampýrkou. Ale protože je to romantický příběh, skončí do „dobře“ v tom smyslu, že zruší jeho prokletí tím, že ho zabije. Je to takový krásný, i když tragický závěr.

Vy jste dlouhá léta hrála v Divadle Nablízko. Teď jste se vynořila v Aqualungu. Berete to jako angažmá, nebo jako přátelskou výpomoc?
Nikdy to angažmá nebylo, jsem na volné noze, ale Divadlo Nablízko bylo pro mě vždycky příjemné setkávání s lidmi, kteří byli mými kolegy na DAMU. I když já jsem studovala činoherní herectví a oni alternativní divadlo. Od prvního ročníku, kdy jsem s nimi začala pracovat, mě lákala jejich tvůrčí potence, hravost, schopnost vytvářet vlastní texty. Celá skupina tvořila společně, nikdo se nepovyšoval na šéfa. Strašně se mi líbilo, jak to v té skupině fungovalo, všechno vznikalo rovnoprávně, všichni dělali všechno. Myslím, že tahle tvůrčí svoboda v normálních divadlech není. V Aqualungu nás z té bývalé party zůstalo několik, přibyli noví lidé, noví herci i režiséři, ale ta tvůrčí radost a hravost zůstala. a přenáší se i do představení. Zkoušky nás neuvěřitelně bavily, nebrali jsme to vůbec jako práci, ale jako zábavu. A já se vždycky znovu těším na setkání s lidmi, které znám už strašně dlouho, ale i na ty nové, kteří jsou naladění stejně.

V Divadle Nablízko jste našla i svého manžela, jestli se nemýlím?
Je to tak, když jsme to počítali, jsme spolu už 13 let. Manžel původně vystudoval herectví a scénografii na alterně. Pak se stále více než herectví začal zabývat právě scénografií- dokonce založil vlastní firmu. Věnuje se i komerčním projektům, ale protože má k divadlu a zvláště téhle skupině vztah, víceméně bez zisku pomáhá Aqualungu, pro Drakulu nám navrhl celou scénu. Je rád, že může fungovat v uměleckém prostředí a já mám samozřejmě radost, že spolu můžeme probírat i ty představení.

Hrajete v současnosti ještě v jiných představeních?
V současnosti dělám v Aqualungu ještě ve Vzducholodi, kterou jsme převzali z Nablízka a autorem je můj manžel, a pak s kolegy ze seriálu Velmi křehké vztahy hrajeme komedie- ta starší se jmenuje Postel plná cizinců a novinkou je 1+1 = 3 , režíruje kolega Roman Štolpa, je to pro mě poprvé, kdy jsem se setkala s tzv. bulvární komedií. Je to něco úplně jiného, než na co jsem byla zvyklá, ale hrozně mě to baví. Je to pro mě obohacující.

Diváci vás znají hlavně z televize...
Shodou okolností jdou přes léto hned tři seriály, ve kterých jsem hrála nebo hraju. Zdivočelá země, kde jsem hrála zdravotní sestřičku patřila (kromě Četnických humoresek) k mým prvním televizním zkušenostem. Byla to malá role, ale potkala jsem se tam s režisérem Hynkem Bočanem,který mi pak dal velký prostor v Nemocnici na kraji města po dvaceti letech. A na základě toho seriálu a vyhraného konkursu jsem se dostala do Rodinných pout a Velmi křehkých vztahů. Takže jsem přecházela plynule z jednoho seriálu do druhého.

Vzpomínáte na dobu, kdy jste natáčela Nemocnici?
Já mám takovou vlastnost, že se dívám spíš dopředu než zpátky, takže na to nijak zvlášť nevzpomínám.Ale byla to pro mě do té doby největší herecká příležitost, díky níž jsem se dostala do povědomí diváků, pan režisér Bočan mě naučil spoustu věcí a leccos jsem se snažila odkoukat také od slavnějších hereckých kolegů.

Objevíte se v třetí řadě Nemocnice?
Sice už tam nebudu mít takový prostor, objevím se ve dvou dílech. S Janou Štěpánkovou, tedy mojí televizní matkou Danou Královou, tam budu mít opravdu dramatickou scénu. A pan režisér Polesný říkal, že to stojí za to, protože je moc dobře napsaná. Tak taky doufám, že je dobře zahraná. Uvidíme na podzim.

Co nového máte před sebou?
Podpis smlouvy na další díly VKV – diváci se na seriál stále dívají, takže není důvod ho ukončovat. A s Aqualungem bychom na podzim měli začít hrát jako hosté v Dejvickém divadle.

4.8.2008 03:08:34 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

TIP!