Scéna.cz 

MIRACULUM ČESKÝ KRUMLOV

Český Krumlov patřil ke konci října novému skvělému festivalu Miraculum, malému divadelnímu zázraku. Nebylo asi přiléhavějšího slova pro název nového mezinárodního divadelního festivalu v Českém Krumlově než ono magické slůvko miraculum, vyjadřující zázrak, div, úkaz, zjev nebo zjevení, jev zázračný, zářný, podivuhodný, neobyčejný, skvělý a další významy. Navíc to bylo bezpochyby i slova nejvhodnějšího k vyjádření zázračnosti tohoto historického města, jež navíc nemá v českých zemích sobě rovného v bohatosti divadelní tradice, soustředěné na tak nevelkém místě v průběhu několika posledních století.
Součástí letošního ročníku festivalu MIRACULUM byly opět i atypické – paradivadelní – akce: po loňské jihočeské premiéře pouliční performance souboru Continuo z jihočeských Malovic, s níž se soubor velmi úspěšně prezentoval na EXPO 2005 v japonském Aiči, je to letos několik pouličních vystoupení jiného známého jihočeského souboru Mimotaurus pod uměleckým vedením Dominika Tesaře, dále pouliční vystoupení studentů SUPŠ sv. Anežky České a zejména ohňové show rakouského souboru Jakotopia, reprezentujícího přeshraniční kulturní spolupráci České republiky, Rakouska a Bavorska, další z konstant přehlídky. Z mezinárodní účasti je možno též připomenout participaci belgických umělců na projektu rekonstrukce Caldarovy barokní opery souboru Hofmusici, dále vystoupení v rámci Korejského večera, videoprojekci s názvem 3 x Brook o nejpřednější osobnosti světové divadelní režie či vystoupení japonského umělce Nori Sawy, který uvádí fragmenty z nového projektu Višňový sad apod.

Koncept dramaturgie festivalu se ještě výrazněji profiluje důrazem na tradici a historii, na klasiku ve smyslu trvalých hodnot. Festival Miraculum Český Krumlov je nejen inventurou konstant divadelní minulosti, ale i přehlídkou - revizí jejich aktuálních možností, příležitostí v novém kontextu. V čase oddivadelnění divadla je připomínána divadelní podstata, v postmoderním a postdramatickém chaosu je tak akcentována nepřekonatelná dimenze divadelní tradice, nadčasová životnost divadla a hledisko věčnosti.
Na repertoáru festivalu (či „restivalu“) Miraculum byly i rekordní a respektované či dokonce nejrespektovanější realizace a to vše s cílem přispět k úvahám o revitalizaci a regeneraci dnešního divadla, churavějícího funkčně, myšlenkově, morálně i esteticky…
Z repertoáru festivalu, orientovanému především k uvedeným tradičnějším divadelním druhům, typům a formám, lze upozornit již na slavnostní večerní zahajovací představení, tvořivou repliku klasického zpěvoherního titulu Vinobraní na způsob „operetních dožínek“ pražské Ypsilonky (s plejádou dravých hereckých výkonů Jiřího Lábuse, Jana Jiráně, Petra Vacka, Martina Dejdara, Jany Synkové, Pavla Nového a mnoha dalších) a to v režii Jana Schmida, který otevírá sérii originálních inscenačních přístupů dalších našich významných současných divadelních režisérů – Karla Makonje, Václava Martince, Karla Brožka, Františka Zborníka nebo Ivana Rajmonta, nemluvě o klasikovi českého marionetářství Bohumilu Koubkovi.
Takový byl zázrak v Českém Krumlově – festival Miraculum 2006.