Scéna.cz 

Divadelní tipy 45. týden

Úsměvy Taťjany Medvecké
Jaromír Hanzlík hostí přední divadelní a filmovou herečkou Taťjanu Medveckou, která nedávno oslavila 70. narozeniny (2003). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude oblíbená herečka a velmi sympatická dáma Taťjana Medvecká. Ve filmech si příliš nezahrála, zato v televizi vytvořila celou řadu rolí nejrůznějších typů. Mohli jsme ji vidět jako princeznu, indiánku, papouška a považte, dokonce i jako jedovatou houbu. Samozřejmě, že v ukázkách se podíváme i na další její role. Připomeneme si rovněž její divadelní cestu od DAMU až do Národního divadla. Momentálně si její herectví můžeme připomínat v seriálu Poldové a nemluvně.
Vysílání: 11.11., 09.05 hod., ČT1

Milan Sládek
Portrét význačné osobnosti slovenské kultury a jednoho z čelních představitelů světové moderní pantomimy. Slovenský dokumentární film (2020). Režie Martin Šulík (Ve slovenském znění). Milana Sládka, velmi nadaného mladíka ze slovenské Streženice, již od mládí lákala tvořivá a umělecká činnost. Nikdo ale nemohl tušit, že by se z něj mohl nakonec stát jeden z největších mimů na světě. Filmový portrét Martina Šulíka nám odkrývá osobnost tohoto neobyčejného performera, vystupující za postavou "Kefky", a mapuje jeho životní dráhu od uměleckého řezbáře až po hlavního představitele jednoho z proudů moderního divadla. Během své dlouhé kariéry, mající kořeny již v 50. letech, působil v Bratislavě, Praze, a nakonec po vpádu vojsk Varšavské smlouvy i v Kolíně nad Rýně, který se jeho zásluhou stal Mekkou pantomimy. Díky svému osobitému stylu a neortodoxnímu, svěžímu pojetí, značně obohacenému o prvky abstraktního divadla, ovlivnil řadu svých evropských kolegů a svými představeními dokázal okouzlovat a stále okouzluje diváky po celém světě.
Vysílání: 06.11., 23.35 hod., ČT art

Národní divadlo: Mýtus a realita (8/10) - Až na dno
Rozlety a pády naší první divadelní scény v dokumentárním cyklu A. Kisila (2019). Na okupaci Československa v roce 1968 reagovalo Národní divadlo stažením všech ruských a sovětských titulů. Tomuto poněkud hysterickému opatření padly za oběť i kvalitní inscenace. Divadlo ale především přišlo o řadu svých významných osobností. Do emigrace odešel především vizionářský režisér Alfréd Radok. Symbolem následné normalizace se stal operní pěvec Přemysl Kočí, který v roce 1969 nastoupil do funkce ředitele Národního divadla. K obětem perzekuce patřil mimo jiné Rudolf Hrušínský, který mohl hrát jen minimálně. Repertoár se ale panujícímu režimu trochu vymkl z ruky. Vedle ideově-politických shromáždění a her revolučních autorů se tak občas objevila i umělecky mimořádná a provokativní představení. Období normalizace v Národním divadle také poznamenala několikaletá rekonstrukce jeho historické budovy. Další etapou dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 07.11., 21.10 hod., ČT art

Dejvické divadlo (8/13) - Hraní a hráči
Jedinečná pražská scéna od počátku po dnešek. Nový dokumentární cyklus A. Kisila. Tvorbu Dejvického divadla od počátku provázejí tituly, jejich výběr se na první pohled mohl zdát rizikem. nezaručují divácký úspěch, nehrají se ve srovnání s ostatními ani příliš dlouho, ale přinášejí hercům zkušenosti, které by jinak nezískali a které se zúročí později. K takovým inscenacím jistě patřil i Debris britského dramatika Denise Kellyho, kterého vybral Miroslav Krobot pro tehdy nejmladší členy souboru Martu Issovou a Václava Neužila. Excelentní herecké příležitosti pánské části souboru poskytla hra o spalující hráčské vášni Dealer´s Choice dalšího britského dramatika Patricka Marbera.
Vysílání: 09.11., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 12.11., ČT art., 14.11., ČT art

Othello
Kdo jednou zapochybuje, už nevěří. Laurence Fishburne a Kenneth Branagh v hlavních rolích britské filmové adaptace slavné Shakespearovy hry (1995). Dále hrají: I. Jacobová, N. Parker, M. Maloney, A. Patricková, I. Ovéová, M. Sheen a další. Režie Oliver Parker (V anglickém znění s titulky). Drama Othello (1604) je spolu s Hamletem, Macbethem a Králem Learem řazeno mezi vrcholné tragédie Williama Shakespeara. Příběh o benátském mouřenínovi, jehož duši vehnaly do tenat žárlivosti a smrti ďábelské úklady úlisného našeptávače Jaga, se dočkal mnoha filmových adaptací. V roce 1995 se nestárnoucí Shakespearovy předlohy režijně chopil zkušený britský divadelní a televizní herec Oliver Parker, který si sám v minulosti na jevišti zahrál Jaga i Roderiga. Osudové drama vášně, žárlivosti a proradnosti seškrtal a soustředil se na klíčovou trojici postav Othella, Jaga a Desdemony, které ztvárňují Laurence Fishburne, Kenneth Branagh a francouzská herečka Irene Jacobová. Snímek byl příznivě přijat diváky i kritikou, která vyzdvihovala především herecký výkon Kennetha Branagha.
Vysílání: 10.11., 00.10 hod., ČT art

Štace Miloně Čepelky
Herec a spoluzakladatel fenomenálního Divadla Járy Cimrmana, ale také textař popových hitů i dechovky, básník a prozaik Miloň Čepelka provede diváky svou životní poutí (2021). Režie P. Ulrich. Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi a příteli zároveň vyprávějí herec a scenárista Zdeněk Svěrák, herci Jan Hraběta, Ondřej Vetchý, Miroslav Táborský a Petr Brukner nebo hudební skladatel Luboš Sluka.
Vysílání: 12.11., 21.35 hod., ČT art