zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Stanislav Moša: Hamlet je nebezpečné zboží…

Stanislav Moša

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Ředitel divadla, režisér, autor, textař a libretista, a v neposlední řadě předseda výkonného výboru Asociace profesionálních divadel (APD) - Stanislav Moša. Pojďme se věnovat jeho tvůrčí práci. Aktuálně pracuje na Shakespearově HAMLETOVI. V nové sezóně ho čekají v divadle další dvě velké události - režijně se bude podílet na nastudování muzikálu HEIDI (premiéra 26. listopadu 2023) a dále bude uvedené meditativní dílo BASTARD spoluautorů Moša - Merta. Po třiceti letech bude mít toto dílo premiéru v dubnu 2024, tentokrát v režii Petra Gazdíka.

Vedle divadla nám Stanislav Moša prozradil, že se nejraději věnuje tenisu. Odhalil nám, jak se málem stal režisérem na pravém břehu Vltavy, v Národním divadle v Praze. Osobně se s ním setkáváme jednak díky jeho režijní práci a následně osobně. V prvém případě mě většinou dostane - silným tématem, režijními nápady a řešením, vynikajícím vedením herců a zpěváků. V druhém případě svou skromností, klidem a rozhledem. Většina jeho spolupracovníků tvrdí, že je dobré mu koukat pod ruce.

  • V divadle máte několik funkcí, jak jsme zmínili v úvodu. Jeden stůl máte v ředitelské pracovně a druhý, pracovní “ponk” v hledišti při zkoušení. Prozradíte nám, kde se cítíte dobře?
    Úplně nejlíp se cítím na zkoušce (bez rozmýšlení). Upřímně, nikdy jsem si nepomyslel, že bych dělal ředitele divadla. Proč bych to měl dělat? Tvorba mě daleko víc naplňuje.
  • A přišel rok 1989, ale to jste se stal uměleckým šéfem…
    V roce 1990 za mnou přišli kolegové, abych tomu šéfoval. Dlouho jsem přemýšlel. Všichni oponovali, že když jsem měl pořád připomínky, jak se to dělá blbě… Dobře, zkusím svou verzi.
  • Ředitelem jste byl jmenován v roce 1992. V divadle jste ale působil od roku 1983 a trochu jste zabrousil i do Prahy, nebo ne?
    Pravda, to už jsem měl za sebou hodně inscenací. Dostal jsem nabídku od Milana Lukeše (od roku 1985 šéf Činohry ND, později ministr kultury, místopředseda vlády - pozn. red.), abych šel do Národního divadla v Praze. Pomalu jsem byl připravený, že se budu stěhovat do Prahy a přišla revoluce. Jak jsem zmínil, v Brně mi nabídli mít své divadlo, a to byla ta zásadní výzva od kolegů. Měl jsem pocit, že bych to na dva nebo tři roky mohl dát.
  • Situace se ale vyvinula neočekávaně úplně jinak…
    Stávající ředitel utekl. Celý barák mi spadl do klína. To jsem si pořád myslel, že to bude na nějakou chvilku. Každé pondělní ráno, když usedám za ředitelský stůl na to myslím. Mám ale pocit, že díky funkci ředitele vytvářím prostor pro všechny v divadle. Snažím se, abychom se tam všichni při té naší práci cítili dobře a maximálně komfortně. To opravdu stojí za to, obětovat nějaký čas.
  • Sice mohou litovat v Praze, že jste nezakotvil u vltavského břehu, ale za to se radují v Brně…
    Opravdu jsem tomu rád. Klidně bych zopakoval všechny chyby, které jsem v životě udělal, protože to dopadlo dobře. Mohl jsem být u toho, když se postavila Hudební scéna. Došlo na rekonstrukci té činoherní. Udělali jsme spoustu zajímavé a krásné práce.
  • Vidíte, a s brněnským nádražím se nepohnulo, za to vy hýbete s brněnskou kulturou…
    Kamarádi z tenisu mi říkají, že tu v Brně jsou dvě stavby, které po revoluci stojí za to - letiště a hlavně divadlo, do kterého se chodí. Příští rok v říjnu to bude dvacet let a pokaždé máme vyprodáno. Věštba škarohlídů tehdy tvrdila, že za dva tři roky zavřeme, a to se naštěstí nenaplnilo.
  • Pojďme k Vaší režisérské práci. V minulé sezóně jste uvedli titul VELKÁ RYBA, a k tomu další jako MEDICUS, POSLEDNÍ LOĎ, všechny v českých premiérách...
    … velké příběhy.
  • A velké muzikály, že?
    Termín muzikál podle mého není to správné pojmenování tohoto žánru. Z hlediska obchodního je hojně používané, a je to jednoznačně úspěšné slovo.
    Myslím, že máme mluvit o soudobém hudebním divadle. Začalo se zpívat s mikrofonem, dnes s mikroportem a to o tématech, které hýbou člověkem: duše, srdce, přemýšlení atd. Zpěvák tak nemusel přezpívat celý orchestr. Změnila se technika samotného zpěvu.
    A tak tady máme muzikál - VELKÁ RYBA, POSLEDNÍ LOĎ, MEDICUS ad. Postupně jsem zjistil, že je to velké plátno, příběh člověka, kterému jde o vzdělání, o pomoc druhým lidem. Témata nesmírně hodnotná.
  • Hlavně v těch tématech kulminuje všeobecná platnost a paralela. Např. Stingova POSLEDNÍ LOĎ, zánik loďařské firmy a zdejší Zetor Brno…
    Nezaměstnanost dělníků v docích, kde se vyráběly obrovské lodě pro celý svět. Najednou je zájem toho světa nulový, protože je krize. Spousta lidí bez práce. To jsou velké věci, o kterých je potřeba hrát. Když je někdo šikovný a dokáže i takové to nepříjemné věci sdělit způsobem, který je vzrušující, napínavý a dobrodružný, tak proč ne.
  • MDB uvádí nejen české, ale i světové premiéry, soudobé inscenace.
    A rovněž hudebního charakteru, jako např. DEVĚT KŘÍŽŮ a mnoho dalších. Nechali jsme si psát opusy od Zdeňka Merty, Petra Ulrycha, Miloše Štědroně aj. Jedním s cílů nové Hudební scény bylo vytvořit platformu pro soudobé autory. Opravdu je velmi důležité vyprávět, co se děje s tímto světem prostřednictvím originálních titulů. Nesmíme zapomenout na novinky evropských a světových autorů. Vždycky mě bavilo a baví mě to, režírovat něco, co jsem nikdy neviděl.
  • A pak je tady další zajímavá věc, generační obměna, nebo návraty, chcete-li. Např. uvedení CYRANA. Hlavně mám na mysli návrat opusu BASTARD.
    Přiznám se, že už jsem o BASTARDOVI ani neuvažoval. Přišli Stano Slovák a Petr Gazdík, že bychom to měli vrátit do repertoáru. Já na to: “Dobře, ale režírovat to nebudu.” Osobně se na to těším a jsem zvědavý, jak to bude vypadat po třiceti letech, viděno jinýma očima.
    V případě CYRANA je to taková má celoživotní láska. Mám ho za sebou víckrát, např. v Mahenově činohře, ale dělal jsem ho také v Německu. Kdyby mi ho opět někdo nabídl, neváhal bych. Patří mezi mé věčné inscenace. A nikdy nevznikne stejná inscenace. Jiní herci, jeviště atd. Podobně jsem dělal Sugar v Německu, Slovinsku nebo i v Brně. Pokaždé je to obohacené něčím jiným. Reinkarnace mě v jistém smyslu baví.
  • HAMLET - HÁDALA SE DUŠE S TĚLEM, překlad Jiří Josek, premiéra 9. září 2023, titulní roli Hamleta ztvárňují Michal Isteník a Martin Mihál.
    Jako mladý kluk jsem z Hamleta dělal monology ve škole, myslím jako interpret. Znal jsem ho skoro důvěrně. Nikdy jsem nepřemýšlel, že bych ho chtěl režírovat.
    Mám za sebou různé tituly od Shakespeara, JINDŘICH VIII. nebo KRÁL LEAR, KUPEC BENÁTSKÝ, ROMEO A JULIE, SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ. O Hamleta jsem tak nějak vždycky jen zakopl. Hamlet je nebezpečné zboží. Všichni o něm mluví, jak je to skvělé a úžasné.
    Přiznám se, že nejdřív musela přijít myšlenka, že bych ho chtěl dělat. Pak přišel nápad, že to nemůže hrát jeden herec, ale dva. V okamžiku, kdy mi ti dva začali mluvit - jako Hamlet osoba a jeho alter ego, tak jak to každý zná. Tak to už jsem byl blízko. Hádala se duše s tělem.
  • Alter ego, nebo pochybnosti, vnitřní dialog?
    Bytost v sobě, která nás upozorňuje zejména na chyby. My je stejně nakonec uděláme. Nebo nás k něčemu ponouká a my si to odříkáme, my si to zabraňujeme. To všechno dohromady je strašně vzrušující. Nastaly u mě pochybnosti. Bude to v tom textu fungovat? Najednou se ukázalo, že Hamlet o sobě mluví v množném čísle. Zejména v těch scénách, kdy hraje šílenství. A to mnozí znalci tvrdí, že tomu tak není, že není šílený. Podle nich se prostě jen tak chová.
    Hodně jsem v Hamletovi škrtal. Především proto, že Shakespeare si hodně vychutnává některé své nápady. A někdy jsou z toho slepé uličky. V období, kdy nebylo kino, rádio ani televize, tak si diváci užívali jeho košatých myšlenek.
    A pak je tady nejdůležitější věc. Hamleta bych nedělal bez toho, aniž bych měl Hamleta. A mám oba dva. Jednak tu fyzickou bytost - Martin Mihál, absolvent JAMU. A následně to jeho alter ego, což je mimořádný herec Michal Isteník. Je neuvěřitelně obratný. Ukázal to v roli Šaška s Bolkem Polívkou a ve spoustě jiných rolích. Zkoušení je nesmírně napínavé. Divák uvidí na jevišti oba dva. Režíruji dvě inscenace - Hamleta samotného a ta druhá je vnitřní život Hamleta v tom prostředí.
    Držíme palce a těšíme se na premiéru.

    www.mdb.cz

    4.9.2023 09:09:03 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 19 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Články v rubrice - Rozhovory

    Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl

    Patrik Lančarič

    Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek



    Časopis 19 - sekce

    HUDBA

    Pop-rockové pódium

    Helmutova stříkačka

    Helmutova stříkačka
    Comebackový koncert brněnské legendární kapely u příležitosti jejího 40. výročí z klubu celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Kultovní punkový opus Jubilee

    Jubilee

    Jubilee
    Dokud je hudba dost nahlas, neuslyšíme, jak se hroutí svět! Kultovní punkový opus s mnoha známými p celý článek

    další články...