zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 21. týden

G. Paltrowová, J. Fiennes (Zamilovaný Shakespeare)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Martin Růžek
Hostem vzpomínkového pořadu je výrazný český divadelní a filmový herec (1993). Režie I. Paukert. Hostem Marie Tomsové v oblíbeném pamětnickém pořadu byl v roce 1993 významný český herec Martin Růžek (*23. 9. 1918 – †18. 12. 1995). Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin se narodil v Červeném Kostelci a svoji hereckou dráhu začínal v ochotnických souborech, poté přešel do divadla Rokoko a po uzavření divadel v roce 1944 pracoval v průmyslu. Po II. světové válce působil v Divadle na Vinohradech a od roku 1963 byl dlouholetým členem souboru Národního divadla a v letech 1969–1970 také ředitelem činohry. Diváci si Martina Růžka jistě vybaví z celé řady nezapomenutelných filmových a televizních rolí. Dnešní pořad nezapomene připomenout některé z nich, například snímky Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou nebo životopisný snímek Honoré de Balzac. Martin Růžek v milém rozhovoru zrekapituluje svoji hereckou dráhu, promluví o své lásce k herectví, významných divadelních rolích či o svém pedagogickém působení.
Vysílání: 25.5., 10.20 hod., ČT1

Úsměvy Luďka Soboty
Hostem J. Hanzlíka je významný český herec a komik, který dnes slaví 80. narozeniny (2000). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude jeden z nejoblíbenějších komiků posledních let Luděk Sobota (*27. 5. 1943). Povídat si budou o jeho dětství, o tom, jaká byla jeho cesta k herectví, o studiích na Damu a také o divadlech, kterými prošel, tedy o Kladivadle, Ypsilonce či Semaforu. Samozřejmě si připomeneme i celou řadu filmů ve kterých Luděk Sobota hrál, například Jáchyme, hoď ho do stroje, Jen ho nechte, ať se bojí nebo Zítra to roztočíme, drahoušku a také několik úspěšných televizních scének a výstupů.
Vysílání: 27.5., 09.05 hod., ČT1
Opakování: (02.6., ČT1.

Revizor
Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka. Přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1933). Dále hrají: V. Trégl, J. Marvan, Z. Baldová, T. Grosslichtová, T. Pištěk a další. Scénář V. Šolin a V. Menger. Kamera J. Stallich. Režie M. Frič. Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef Vošalík – Alois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského.
Vysílání: 27.5., 15.40 hod., ČT1
Opakování: 28.5., ČT1

Šimek a Sobota
V zábavném cyklu Zpátky se Sobotou nám Luděk Sobota uvede ty nejlepší scénky, které vytvořil ve dvojici s Miloslavem Šimkem. Pořad uvádíme k dnešním 80. narozeninám Luďka Soboty (2012). Režie J. Wehrenberg. Luděk Sobota, rodák z pražského Žižkova, na přání rodičů vystudoval dopravní průmyslovku. Po jejím ukončení se dostal na DAMU. Začínal v Ústí nad Labem, nejprve v Domě kultury a poté dostal nabídku na spolupráci s Kladivadlem a později v liberecké Ypsilonce. Odtud pak přešel do pražského Semaforu (1973–1990). Tady po boku Miloslava Šimka a Petra Nárožného vycizeloval typ přitroublého hrdiny. Toto zúročil v mnoha komediích – „Jáchyme, hoď ho do stroje!", „Jen ho nechte, ať se bojí“, „Zítra to roztočíme, drahoušku...!“ a v mnoha dalších. Přestože se jeho hlavní parketou stala komika, bravurně zvládá i dramatické role. Miloslav Šimek, komik, humorista a spisovatel, se narodil v rodině básníka Rudolfa Šimka. Jako dítě s oblibou poslouchal desky s Voskovcem a Werichem, už ve dvaceti se s kamarády vsadil, že napíše komické pásmo. A také to dokázal. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest a poté jako skladník keramiky. Ve Spálené ulici v Praze založil klub Olympik. Tam vytvořil kabaret, do něhož přizval Jiřího Grossmanna, se kterým vytvořil nerozlučnou dvojici. Po Grossmannově smrti následovala pro Šimka tvůrčí odmlka. Ke kabaretu se ale vrátil a vytvořil dvojici s Luďkem Sobotou.
Vysílání: 27.5., 22.05 hod., ČT1

Komici na jedničku - Luděk Sobota
Pozvání Petra Nárožného do Muzea komiků tentokrát přijal skvělý herec a komik Luděk Sobota, který zavzpomíná na své největší role a kariérní zvraty. Pořad uvádíme k 80. narozeninám Luďka Soboty (2012). Dále účinkují: A. Sobotová, J. Schmidt a J. Lábus. Režie A. Sirotková. Luděk Sobota patří dlouhodobě mezi oblíbené české komediální herce. Jako absolvent pražské DAMU prokázal talent i pro dramatické úlohy, nicméně jeho kariéra se začala velmi záhy ubírat směrem k autorské komice, která vycházela z vlastních textů a založena byla především na improvizaci. Od roku 1968 byl Luděk Sobota členem divadla Ypsilon a od sedmdesátých let, konkrétně od roku 1973, působil v divadle Semafor. V Semaforu byli jeho hereckými kolegy na příklad Miloslav Šimek či Petr Nárožný, průvodce dnešním pořadem Komici na jedničku. Luděk Sobota je známý nejen divadelnímu publiku, ale také filmovému divákovi. Jeho výrazný talent, nezapomenutelný herecký projev i komika se projevily v řadě filmů, přičemž za některé můžeme zmínit dnes již legendární komedie Jáchyme, hoď ho do stroje Oldřicha Lipského nebo Zítra to roztočíme, drahoušku v režii Petra Schulhoffa. Přijměte tedy pozvání Petra Nárožného na velmi inspirativní setkání s tímto prvotřídním komikem.
Vysílání: 27.5., 23.00 hod., ČT1

Na plovárně se Zuzanou Stivínovou
Rozhovor Marka Ebena s herečkou a hudebnicí. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Filmová a divadelní herečka i hudebnice. Zřejmě už její původ – pochází z umělecké rodiny – ji přivedl na Konzervatoř Praha, kde absolvovala na hudebně-dramatickém oboru v roce 1993. Po celou dobu studia hostovala v pražských divadlech – Semafor (Kytice II), Divadlo E. F. Buriana, Realistické divadlo Z. Nejedlého (Asanace), Divadlo Na zábradlí. Soustavně spolupracovala se spolkem Kašpar, jehož členkou byla v letech 1991–1994. Tady si zahrála Roxanu, sl. Kinianovou (Růže pro Algernon), doňu Juanu, zbrojíře Božinu (Katynka z Hellbronu) – vše v režii Jakuba Špalka. Pak následovalo angažmá v Národním divadle a spolupráce s režiséry Ivanem Rajmontem, Janem Antonínem Pitínským a Otomarem Krejčou. Nejzajímavějšími rolemi v ND byly Desdemona, Maryša, Imogena v Cymbelinu, Varvara ve Višňovém sadu, Markéta ve Faustovi. Během angažmá v ND hostovala v Divadle Na zábradlí – spolupráce s Jiřím Grossmannem (Klára v Donu Juanovi) a později s Petrem Léblem (Sally Bowlesová v Kabaretu). V současné době je na volné noze. Hlavní roli a popularitu jí přinesla především hořká komedie Pasti, pasti, pastičky. Objevila se v řadě snímků, např.: Eliška má ráda divočinu, Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba, Anděl Exit, Nevěrné hry, Kousek nebe, Toyen, Anděl páně, Grandhotel, Bathory. Ze spolupráce s televizí stojí za zmínku třeba inscenace May Dayči Soukromé pasti aj. Kromě herectví se věnuje též dabingu.
Vysílání: 24.5., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 28.5., ČT2

Zamilovaný Shakespeare
Komedie o tom, jak vznikla nejslavnější tragédie všech dob. Hvězdně obsazený americký film, oceněný sedmi Oscary (1998). Hrají: G. Paltrowová, J. Fiennes, G. Rush, J. Denchová, B. Affleck, C. Firth, R. Everett, M. Clunes, T. Wilkinson a další. Režie John Madden. Kostýmní romantická komedie Johna Maddena není životopisem nejslavnějšího dramatika všech dob, nýbrž vtipnou parafrází, volně směšující historická fakta, autorovu tvorbu a scenáristickou fikci. Londýnský dramatik Will Shakespeare má napsat novou hru a nutně potřebuje inspiraci. Tu nachází ve chvíli, kdy se nečekaně setká s půvabnou Lady Violou, která tolik miluje divadlo, že se vydává za muže, aby si mohla zahrát. Z lásky na první pohled se rozhoří osudový vztah, do něhož se zaplete i sama královna Alžběta I., a vznikne hra Romeo a Julie, jež má obrovský úspěch. Dokonale rozehraný, důmyslný a vtipný příběh těží i z dalších Shakespearových děl, ale především nabízí skvělou barvitou podívanou, která okouzlí a potěší srdce každého filmového diváka. A v roce 1999 zjevně potěšil i členy Americké filmové akademie, kteří jej ocenili hned sedmi Oscary.
Vysílání: 25.5., 20.15 hod., ČT art

Ypsilonka se baví: O lásce
Studio Ypsilon se svými hosty v zábavném povídání a láskyplném zpívání. Na klavír hraje a zpívá M. Kořínek, který za dva dny oslaví 80 let (1978). Dále hrají a zpívají: J. Lábus, L. Sobota, V. Helšus, L. Hermanová, M. Durnová, J. Synková, J. Schmid, K. Novák, B. Poloczek a další. Scénář J. Schmid a P. Adler. Kamera J. Lebeda. Režie J. Schmid a P. Vantuch. Studio Ypsilon bylo založeno v roce 1963 v Liberci, působilo nejprve jako nezávislá amatérská experimentální skupina, která se skládala z několika uměleckých profesí, mezi nimiž převažovali především loutkáři. První divadelní inscenací bylo Encyklopedické heslo XX. Století (1964). Než se divadlo přesunulo v roce 1978 do Prahy, vznikla v Liberci řada významných inscenací, mimo jiné Carmen nejen podle Bizeta, Život a smrt K. H. Máchy, Žebrácká opera nebo Michelangelo Buonarroti. Studio Ypsilon má nezastupitelné místo ve vývoji současného českého divadla a je jednou z předních českých scén. Prošla jím řada významných hereckých osobností, a i v dnešní době jde o soubor složený z vynikajících a populárních osobností, což jistě přispívá k popularitě celého divadla. Za některé můžeme zmínit režiséra Jan Schmida, herce Martina Dejdara, Jiřího Lábuse, Pavla Nového, Jiřího Schmitzera nebo herečky Janu Synkovou a Jaroslavu Kretschmerovou a další. Inscenace Studia Ypsilon se vyznačují osobitou poetikou, autorskou povahou a autenticitou. Představení často spojují groteskní i civilní prvky s živou hudbou, zpěvem, uplatňuje se zde metoda kolektivní improvizace, což je zřetelné i v komponovaném komediálně hudebním představení O lásce. Ypsilonka tentokrát podrobí své specifické a zábavné jevištní analýze témata z nejkrásnějších – lásku, manželství, žárlivost a příbuzné jevy. Písničky, scénky, parodie, kvazi odborné výklady, čtení hesel, to všechno chybět nebude. Zaslouží se o to herci divadla např. J. Lábus, L. Sobota, J. Schmid, B. Poloczek, M. Durnová, J. Synková, host L. Hermanová a také skladatel a klavírista Miroslav Kořínek (*28. 5. 1943).
Vysílání: 25.5., 22.20 hod., ČT art

15.5.2023 18:05:40 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 19. týden

Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeraku)

Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch ...celý článek


Bouře hra Williama Shakespeara

Bouře

Bouře
Ctnost a šlechetnost je víc než msta. Britská filmová adaptace divadelní hry Williama Shakespeara (19 ...celý článek


Divadelní tipy 18. týden

Spálená 16 (Studio Ypsilon)

Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Eurovision Song Contest 2024

Aiko

Eurovision Song Contest 2024
Přímý přenos prvního semifinále ze švédského Malmö, kde se letos koná 68. ročn celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Fotografie Miloše Budíka v Praze

Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek

další články...