Scéna.cz 

Manželské vraždění Na Jezerce

Divadlo Na Jezerce uvede 6. dubna 2005 premiéru hry populárního francouzského autora Erika-Emmanuela Schmitta Manželské vraždění. V režii Jana Hřebejka si v ní zahrají Jaroslav Dušek a slovinská herečka Nataša Burger.
Ředitel společnosti Jan Hrušínský prozrazuje: „Dostal jsem tu hru od překladatele Michala Lázňovského jako dárek a moc se mi líbila. Nechtěl jsem ale zavalit diváky sebou samým, tak jsem začal hledat vhodné představitele.“ Popularitě zavádějícího se divadla může jen prospět, účastní-li se projektů známé osobnosti. Takže po televizním režisérovi Zdeňku Zelenkovi a inscenaci hry Kaviár nebo čočka se teď pod taktovkou filmového režiséra Jana Hřebejka sešli populární herci z jeho filmu Horem pádem – Jaroslav Dušek a Nataša Burger. Ačkoli hráli oba ve stejném filmu, na plátně se nesešli. O to raději se podílejí na nové divadelní inscenaci.

„Ona vlastně neví, co hraje, protože neumí česky, improvizujeme, mluvíme jeden přes druhého,“ řekl sice Dušek na tiskovce s nadsázkou. Ale současně herečku velice chválí: „Nataša je skvělá herečka a improvizátorka. Ve Slovinsku získala cenu obdobnou Českému lvu, a má svůj vlastní soubor. Na zkoušky – na rozdíl ode mě - přišla s perfektně naučeným textem… Líbí se, že ji nic nevyvede z míry.“
Schmitt (1960) patří dnes k nejpopulárnějím dramatickým autorům ve Francii, lehce bulvární náměty zpracovává s velkým espritem, vtipem a nadsázkou. Problém někdy může být, že používá příliš mnoho slov, hodně slovních hříček a úsloví. „Někdy spojení slov asociují u nás něco jiného než ve Francii,“ říká Jan Hřebejk. „Takže nám šlo spíše o hledání smyslu hry, rozhodně na ní nechceme parazitovat.“
A o čem tedy hra je? Je pohledem na manželství v dnešní době, která tuto instituci za zastaralou. Líza a Gilles spolu žijí patnáct let – tvrdí to ona, protože Gill ztratil paměť. Zastihneme je v situaci, kdy se vracejí do společného bytu, a Líza se Gilla snaží vrátit do života… Jak to ale doopravdy je? Nezkresluje jejich soužití? Nechce budovat život na falešných základech? Podle slov realizátorů je hra jakousi směsicí detektivky a psychologického příběhu, textově je to souboj mužského a ženského principu. „Naším cílem je, aby si tam každý divák našel něco známého, ale neměl z toho depresi,“ říká Hřebejk. „Vzpomínám si na komentář jedné starší paní. Říkala, to je jako u nás – ale tady to berou jako komedii,“ podotýká Dušek „Ale myslím si, že je to opravdu jako v životě – taky si prožíváme svoje malá peklíčka i štěstíčka.“
Vzhledem k tomu, že Nataša Burger se věnuje svému divadlu v Lublani, bude dojíždět na představení jednou měsíčně, kdy se budou hrát za sebou v sérii 3-4 představení.