Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

„Město, kde není divadlo, není úplné,“ říká výkonný producent Oldřich Janota

autor: Scena.cz

Jubilejní X. ročník přehlídky České divadlo 2004-2005 už tradičně představí od listopadu 2004 do května 2005 to nejzajímavější z práce regionálních divadel. Letošní ročník bude součástí rozsáhlé prezentace českých, moravských a slezských krajů pod názvem Regiony 2004-2005. Vedle přehlídky se uskuteční výstava Město a divadlo a Hostitelské dny jednotlivých krajů ČR.
Přehlídka České divadlo bude zahájena 21. listopadu 2004 představením Radúz a Mahulena Západočeského divadla Cheb. Při té příležitosti budou předána ocenění IX. ročníku. Další představení budou až do května probíhat ve Švandově divadle. Patronem X. ročníku je Radovan Lukavský.
O minulosti a současnosti přehlídky jsme si povídali s výkonným producentem umělecké agentury FOIBOS dr. Oldřichem Janotou.

Pamatuji si Vás ještě z dob, kdy jste působil v Československé televizi. Jak jste se vlastně dostal k tomuto divadelnímu projektu?
V televizi jsme dělali divadlo s Ondřejem Šrámkem, který se mu v ČT věnuje dodnes. Začínali jsme s Cenami Thalie pro Hereckou asociaci. Při té příležitosti jsme začali více jezdit do regionů a sledovat, co se tam hraje. Tehdy nás napadlo, že existuje spousta přehlídek, ale menší divadla nemají příliš mnoho šanci prezentovat se v Praze. Do Prahy přijíždějí hostovat většinou velká divadla, která si to mohou dovolit. A tak jsme se rozhodli dát naprosto demokratickou šanci všem divadlům - ať už malým či velkým, bez peněz nebo s penězi. Nechtěli jsme dělat týdenní maratón, to je přece jen záležitost pro úzký okruh lidí, ale rozprostřít přehlídku do celé sezóny. K tomu jsme také zvolili k prezentaci neděli, kdy hraje v Praze méně divadel a na přehlídku mají možnost přijít všichni zájemci. Tím nápadem jsme se strefili do noty hlavnímu městu Praze, protože jsme přehlídku koncipovali jako doplněk, obohacení pražské divadelní sezóny s tím, že bude nabízet to nejlepší z českých regionů, z českých, moravských a slezských divadel. V té době jsme připravovali na Výstavišti jubilejní výstavu, kde jsem se setkal s Markem Veselým. Ta myšlenka ho zaujala a začali jsme na tom společně pracovat.

Letos otvíráte už 10. ročník přehlídky. Vím, že jste se v průběhu těch deseti let potýkali s různými finančními problémy – víme, že sponzoři se mnohem spíše zaměřují na sportovní nebo společenské akce… Kdy jste se cítili nejvíce ohroženi?
Po sedmém ročníku skončila spolupráce s Československou obchodní bankou, která nás do té doby štědře podporovala. Díky její podpoře jsme si mohli dovolit vysílat také pražská divadla do regionů. Pak jsme se dostali do velkých finančních potíží, ale vždycky se našla nějaká organizace, podnikatelský subjekt - nebyl jen jeden, ale bylo jich víc, a vždycky se nám podařilo „s odřenýma ušima“ projít do dalšího ročníku. Je pravda, že podporovat divadlo není pro sponzory příliš reklamně přitažlivé, ale podle mého je divadlo prazákladem kultury měst. Mám takový pocit, že město, kde není divadlo, není úplné. Působí ve městech jako tvořivý živel, prvek, který městu dává cosi svébytného. A máme radost, že si to radnice a zastupitelé uvědomují. Takže hostování souborů v Praze se setkává se vstřícností ze strany regionů a velmi dobrým ohlasem u Pražanů.

Všimla jsem si, že patrony přehlídky jsou významné herecké osobnosti - a neberou to formálně, se zájmem chodí na představení…
Ti lidé si uvědomují, že základna není jen v Praze, ale i v regionech. Mnozí z nich těmi divadly prošli. Mají úctu k tomu, co kolegové v těch regionech dělají. A na druhou stranu mnozí z pražských herců v regionech hostují. Takže není těžké je přesvědčit, aby se stali patrony přehlídky.

Co Vy osobně máte na divadle rád?
Mám rád herce a vynikající herecké výkony. A kromě toho mě fascinuje tvořivý proces - kdo ho nezažil, neví o čem mluvím. Nezáleží pak na tom, zda je to výpravná hra nebo komorní záležitost pro dva herce. Fascinuje mě ten soulad divadelního „orchestru“ tvůrců - herců, režiséra, scénografa, dramaturga, choreografa a spousty dalších. Nemusíte být velký znalec, ale když je ta souhra dokonalá, je to velký zážitek. A při setkáních, která pořádáme po představení, cítím tu radost a zároveň trému těch, kteří díky přehlídce mají možnost představit se v Praze.

16.11.2004 00:11:12 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

TIP!