Scéna.cz 

Dostojevského – Korčákův Zločin a trest

Vlastní dramatizaci románu Zločin a trest nastudoval pro listopadovou premiéru se souborem Středočeského divadla v Kladně režisér Jakub Korčák. Přístup Korčáka scénáristy a režiséra jsou svědectvím o jeho výjimečné schopnosti postihnout poselství díla a osobní filozofii autora románu.
Zkáza, pád životních norem a jejich bolestivé hledání – v takovém světě se často ocitají Dostojevského hrdinové. Východisko pak Dostojevskij – filozof - vidí v pokání, ve schopnosti soucitu a ve smíření. To vše spolu s šerosvitnou atmosférou starého Ruska nalézáme v kladenské inscenaci.

Dynamický spád děje střídají momenty, kdy se pro hlavního hrdinu Raskolnikova zastavuje čas: děsivé vidiny a strach, setkání se Soňou Marmeládovovou (jejíž láska ho utišuje a pomáhá mu svým vlivem osvobodit se od duševní trýzně).
K zniternění těchto míst přispívá i vybraná hudba, především pravoslavné zpěvy ve chvíli, kdy Soňa čte Roďovi evangelijní pasáž o vzkříšení Lazara či v samotném závěru, když na oba objímající se hrdiny, které čeká sibiřská káznice, padá sníh jako symbol smíření a přikrytí vin. O části románu, v níž Soňa čte Roďovi biblický příběh o Lazarově vzkříšení, Vladimir Nabokov ve svých Přednáškách z ruské literatury napsal: „Vrah a prostitutka … a věčná kniha – jaký trojúhelník! Je to klíčová fráze románu…“ Drama o lidském svědomí se tu divákovi předkládá skutečně jako drama, v němž klíčový konflikt je konfliktem vnitřním, morálním.

Lukáš Homola podle možností svého partu představuje s patřičnou výrazovou plasticitou Rodiona Raskolnikova, který si umí filozoficky odůvodnit své vraždy, přesto však prožívá psychické peklo a je zmítán palčivými výčitkami a přízraky. Homolův projev v pohybu i v mimice dokonale vystihuje člověka, který svádí těžký boj se svým svědomím.
Eva Nádaždyová ve své Soně zprostředkovává velmi věrně obraz čistého krásného člověka, v němž se ukrývá autorův ideál lidství. (Podobný ideál vložil Dostojevskij například do knížete Myškina v románu Idiot.) V interpretaci Evy Nádaždyové se jedinečným způsobem spojuje krása fyzická s krásou charakteru.
Herecky výrazná byla i Zuzana Mixová v úloze Kateřiny, nevlastní Soniny matky. Souchotinami postižená Kateřina, žijící v prostředí petrohradské chudiny, je plná mateřského obranného citu a hrdosti prostého člověka.

Jakub Korčák za pomoci vynikajících výkonů kladenských herců předává publiku nejdůležitější myšlenky románu. Realizace nové dramatizace Zločinu a trestu na scéně Středočeského divadla je nejen velmi působivá, ale především srozumitelná, a to pro každého vnímavého diváka.

F. M. Dostojevskij: Zločin a trest
Dramaturgie Jiří Janků, scéna Milan David, hudba Zbyněk Matějů, dramatizace a režie Jakub Korčák. Hrají: Lukáš Homola, Lukáš Jůza, Lukáš Jurek, Jiří Štrébl, Zdeněk Dolanský, Eva Nádaždyová, Zuzana Mixová, Jana Jiskrová, Veronika Pavlasová a další. (Středočeské divadlo Kladno - premiéra 15. 11. 2003)