Divadlo žije! 19. týden
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekDivadlo žije!
Rozhovor s Markem Němcem o herectví, divadelní režii a Ballovi. Vianova Pěna dní na jevišti Klicperova divadla v Hradci Králové. Choreografická revue s ženou jako ústředním tématem z dílny nové generace tanečního uskupení DekkaDancers. Režie M. Kučera (Premiéra)
Marek Němec vystudoval střední průmyslovou školu stavební a poté herectví na DAMU. Od roku 2001 hraje v divadelním Spolku Kašpar, souběžně působil pět sezon v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Pravidelně hostuje v Divadle v Dlouhé. A také vyučuje herectví na katedře činoherního divadla na DAMU. Kromě herectví ale Marka Němce v poslední době výrazně zajímá i divadelní režie; už v Činoherním studiu režíroval Utrpení mladého Werthera, za inscenaci Terminus v Divadle v Celetné byl jako Talent roku nominován na Cenu Alfréda Radoka. Jeho zatím poslední režijní výzvou byl Ball Bertolda Brechta, kterého nastudoval ve Švandově divadle s Davidem Punčochářem v hlavní roli.
V Klicperově divadle v Hradci Králové dokončil režijní tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, svou volnou divadelní trilogii o lásce. Aktuální scénické podobě románu Borise Viana Pěna dní, předcházely v minulých letech inscenace Puškinova Evžena Oněgina a pohádky–mýtu Labutí jezero, známé z Čajkovského baletu. Do rolí milenců – nesmělého romantika Colina a vášnivého sběratele filozofických pojednání Chicka – režiséři obsadili Miroslava Zavičára a Jana Sklenáře. Jejich partnerky hrají Marie Poulová a Marta Zaoralová.
Choreografickou revue Žena za kultem se představilo v nové podobě uskupení DekkaDancers. DekkaDancers vznikli v roce 2009 a několik sezon pocházel jejich repertoár především z dílny Tomáše Rychetského a Viktora Konvalinky, kteří byli spolu s fotografem Pavlem Hejným i jeho zakladateli. Nyní jsou jejich následovníky Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar a Marek Svobodník spolu s dalšími dvanácti kolegy ze souboru Baletu Národního divadla.
Vysílání: 10.5., 23.05 hod., ČT art; Opakování: 12.5., ČT art
Smrt císaře a krále Karla IV.
Martin Růžek a Oldřich Kaiser v dramatickém příběhu o posledních dnech života velkého panovníka, od jehož narození uplynulo právě sedm set let (1978). Dále hrají: O. Sklenčka, F. Němec, V. Šmeral, J. Adamíra, J. Kepka, D. Kolářová, V. Ráž a další. Scénář J. Šotola. Kamera A. Navara. Režie E. Němec
Hra Jiřího Šotoly zobrazuje drama posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV.. Není to však pouhá historická rekonstrukce; s velkou básnickou nadsázkou vypovídá o životě i lidských a politických postojích našeho nejvýznamnějšího panovníka. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV. Končí jedna velká a slavná éra českých a evropských dějin. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou milovanou českou zemi ke světovému významu a kráse, trne hrůzou z jejího pokoření po vlastním odchodu...
Titulní roli důstojného a hrdého panovníka s autoritou ztělesnil Martin Růžek, nejistého a nesebevědomého králova syna Václava IV. hrál mladý Oldřich Kaiser.
Tímto dramatickým titulem si připomínáme výročí sedmi set let od narození Karla IV., které připadá na 14. květen letošního roku.
Vysílání: 15.5., 21.45 hod., ČT art
Zlatá ručka
Boleslav Polívka a Jiří Stivín ve filmové hudební fantazii o slavné době šašků za panování Karla IV., která i dnes inspiruje básníky, malíře, hudebníky k vyjádření starodávné historie (1982). Kamera J. Špelda. Scénář a režie V. Sís
Šašek je označení pro komickou postavu. Její výskyt lze prokázat již v řeckých a římských komediích, později ve středověkých fraškách. Šašek se uplatňoval zejména na panovnických dvorech. Nejinak tomu bylo na Pražském hradě v době Otce vlasti - Karla IV. Nezbedný kejklíř býval obvykle oděn v pestrém oblečení, na hlavě míval kuklu s rolničkami nebo s umělýma oslíma ušima.
Tradice dvorních šašků má své kořeny již ve starém Egyptě. V Evropě se rozšířili v období vrcholného středověku, patrně pod vlivem křížových výprav, v muslimském světě byli šašci obvyklou součástí panovnických dvorů již od 7. století. Šašky byli nejčastěji muži, jsou však doloženy i dvorní šaškyně, jako byla např. šaškyně Jana, sloužící anglické královně Marii Krvavé, nebo několik šaškyň ruské carevny Anny Ivanovny. Někteří šašci se uplatnili zároveň jako diplomaté nebo rádci panovníků. Z českých dějin je známý např. Mossén Borro (vlastím jménem Antonio Talander), působící na dvoře císaře Zikmunda Lucemburského, nebo Jan Paleček, šašek a dvořan Jiřího z Poděbrad. Legendárním byl kouzelník Žito, čaroděj na dvoře krále Václava IV. O vtipech, ale i moudrosti a důvtipu všech těchto osobností se dochovala řada pověstí či anekdot, které se často tradují dodnes. Zde vystupují v šaškovských maskách flétnista Jiří Stivín (Svach zvaný Zlatá ručka) a Bolek Polívka (šašek Mařík), kteří se pohybují v gotických prostorách staré Prahy.
Vysílání: 14.5., 23.40 hod., ČT art
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Divadelní tipy 18. týden
Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j ...celý článek
Bouře hra Williama Shakespeara
Bouře
Ctnost a šlechetnost je víc než msta. Britská filmová adaptace divadelní hry Williama Shakespeara (19 ...celý článek
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Levnější lístky na Brod 1995 jen do dubna
Za necelé čtyři měsíce 17. srpna se v Českém Brodě uskuteční v pořadí 11. ročníku hudebního festivalu Brod 199 celý článek
OPERA/ TANEC
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Svatá Zdislava a Cesty víry
Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek