Scéna.cz 

Marie Pavlíková

Česká dramatická umělkyně a emeritní členka činohry Národního divadlo v Brně paní Marie Pavlíková zemřela v Brně v sobotu 27. září 2003. Ve foyeru Mahenova divadla bude v úterý 7. října 2003 od 12:30 do 14:00 h vystavena rakev, poslední rozloučení se uskuteční od 13:30 do 14:00 hodin. Smuteční obřad se koná v obřadní síni krematoria města Brna téhož dne v 15:30 h.

Marie Pavlíková se narodila 23. ledna 1906 v Tišnově. Po studiu brněnské Vesny (1925) se učila soukromě zpěvu u Marie Fialové a herectví u Emy Pechové a Antonie Košnerové. Hlas a pohybové nadání ji předurčovaly spíš pro operetní než operní dráhu. V roce 1927 ji angažoval ředitel Národního divadla v Brně František Neumann. Hrála a zpívala ve více než třiceti operetách, mimo jiné jako lady Jana v Rose Marie, Corina v Mam´zelle Nitouche, Wanda v Polské krvi. Její zájem však směřoval k činohře.
Nabídku Dr. Jana Bora na salonní obor do Divadla na Vinohradech nakonec nepřijala, neboť tehdejší šéfrežisér brněnské činohry Jindřich Honzl ji přivedl do souboru činohry Národního divadla v Brně. Léta její předválečné tvorby jsou spjata se jmény Jiřího Mahena, Oldřicha Nového, Rudolfa Waltra, E. F. Buriana, Josefa Skřivana, Jana Škody, Alše Podhorského, kteří také hluboce ovlivnili její umělecké názory. Hrála na brněnském jevišti lady Mary v Alžbětě Anglické, královnu Karolinu v Madame Sans-Gene, Sarah Bernhardtovou v Čaroději z Menlo, Ofelii v Hamletovi, lady Annu v Richardu III., Helenu ve Snu noci svatojanské, Kněžnu v Jiráskově Lucerně aj. Okouzlila jako Mája Zemanová v Kvapilově hře Oblaka (1940,1948). Po válce se publikum setkalo s její paní Warrenovou, Runou v Radúzovi a Mahuleně, Vachovou v Srpnové neděli, zaskvěla se jako lady Sneerwellová ve Škole pomluv, paní Higginsová v Pygmalionu, stejně i v jeho muzikálové podobě v My Fair Lady (l965), hrála Milostpaní v Genetových Služkách, lady Bracknellovou ve Wildově hře Jak je důležité míti Filipa, Jahelkovou v Tvrdohlavé ženě aj. Nezůstala dlužna ani postavám starých žen, jak dosvědčila Babička v Příliš štědrém večeru, Stařenka v Jenůfě, Bukinová v Matce atd. K salonním rolím ji předurčoval elegantní zjev, dokonalé společenské vystupování a konverzační brilance. Stejně věrohodně tlumočila prosté ženy i složité ženské typy. Divadlo ji provázelo i poté, kdy odešla do penze (1975), dál vystupovala na domovské scéně, v Divadle Husa na provázku, objevovala se na televizních obrazovkách. Zůstala věrná jedinému divadlu na celý život, byla jeho stálou návštěvnicí. Žila divadlem do posledních požehnaných let. Bylo jejím domovem.