Scéna.cz 

Divadlo žije!

Taneční divadlo bez pohybu? Nová inscenace souboru VerTeDance. Jevištní verze literárních textů Jana Balabána. Rozhovor s Vladimírem Javorským a Igorem Barešem o jejich rolích herců v komedii A. N. Ostrovského Les. Režie Š. Kačírek (Premiéra)
Taneční soubor VerTeDance funguje na české nezávislé scéně už deset let. Jeho profil určují choreografky a tanečnice Veronika Knytlová a Tereza Ondrová, které spolu se světelným designérem Pavlem Kotlíkem vytvořily téměř dvě desítky tanečních projektů. Kromě kolegů tanečníků z domova i ze zahraničí spolupracují ve svých projektech i s netanečníky, tělesně i sociálně hendikepovanými. Aktuálně se jejich repertoár rozšířil o konceptuálně laděné dílo Korekce, na kterém spolupracovali s režisérem Jiřím Havelkou.

Národní divadlo uvádí komedii A. N. Ostrovského Les. Základem hry je sice spor o les, ale neméně podstatnou rovinu tvoří postavy dvou herců. Jsou sice bez divadla a nepříliš úspěšní, ale o to více plni ideálů, které se ostře srážejí s prostředím, kde vládne síla peněz, pokrytectví a faleš. Jeden je podle oboru tragéd, druhý komik, Nešťastlivec a Šťastlivec. Režisér Michal Dočekal obsadil v Národním divadle do těchto rolí Igora Bareše a Vladimíra Javorského.Inscenace Možná že odcházíme vychází z povídek a románu spisovatele Jana Balabána (1961–2010). Za stejnojmennou povídkovou sbírku získal autor v roce 2005 cenu Magnesia Litera a v roce 2011 posmrtně cenu za nejlepší knihu uplynulého desetiletí. Jan Balabán byl významným a výjimečným zjevem posledních desetiletí tím, co do české literatury vnesl - psal o ztracencích, rozchodech, rozpadech rodin, alkoholismu, o vztahování se k otci a hledání vztahu s vlastními dětmi, psal o pocitu existenciální tíže tváří v tvář konečnosti života. Adaptaci s Jiřím a Filipem Čapkou v ústředních rolích otce a syna nastudoval ve Studiu Švandova divadla Martin Františák.
Vysílání: 15.4., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 16.4., ČT art., 20.4., ČT art