Scéna.cz 

Sofoklúv Oidipús v Českých Budějovicích

Novorozený královský syn měl zemřít, protože věštba hrozila, že bude-li žít, zabije svého otce a s vlastní matkou bude plodit děti. Bezbranné dítě ale vzbudilo soucit svého kata a místo smrti se mu dostalo něžné péče na cizím královském dvoře. Když dospěl, věštci mu zopakovali děsivou předpověď a on v hrůze prchl před těmi, které považoval za své rodiče. Prchl, aby naplnil svůj osud…

Soubor činohry uvedl v pátek 25. ledna 2013 v Jihočeském divadle již svou třetí premiéru sezóny 2012/13. V historii Jihočeského divadla se Sofoklúv Oidipús stane teprve třetí uvedenou antickou tragédií, po Sofoklově Antigoně (1962) a Euripidově Ifigenii v Aulidě (1997). Na jevišti Jihočeského divadla bude tak inscenován vůbec poprvé.

Sofoklovi (496 – 406 př. Kr.) se přičítá více než 120 her, dochovalo se jich však pouze sedm. Jeho Oidipús je považován za snad nejdokonalejší řeckou tragédii. Podstatu této nesmrtelné hry vystihl snad nejlépe filozof Jan Patočka ve své úvaze Umění a čas: „Život člověka v jeho světle neobsahuje jen vinu, nýbrž je sám vybočením, řezem, ranou a proviněním. Že toto provinění zasahuje celé zvláštní postavení člověka mezi hlínou a duchem, stud a celou oblast vášnivé, a přece řádem zkázněné instinktivní tělesnosti, pod níž stále hrozí chaos a ohrožení lidskosti, dále lidskou dovednost a zvídavost, lidské jednání vzhledem k dobrému a zlému, patří k těm hlubokým sondám, které v pravém mýtu nikdy nechybějí a tvoří jeho specifickou hlubokou pravdivost… Námětem oidipovských tragédií je vina, kterou člověk nepáše, nýbrž kterou jest.“

Režie se ujal umělecký šéf činoherního souboru JD Martin Glaser, který uvedl, že společně s inscenačním týmem celý rok pracovali na tom, aby našli scénické řešení, které bude odpovídat vnímání a zkušenosti moderního člověka žijícího ve 21. století. „Pieta nemá smysl, protože vede pouze do divadelního muzea. Hledali jsme způsob, jak diváky přesvědčit o tom, že příběh napsaný před dvěma a půl tisíci lety se jich může nesmírně intenzivně týkat. Stejně jako v Oidipovi je kruh mytického času uzavřen, konec je určen už na začátku, i my opisujeme pomyslnou kružnici a vidíme opakování Oidipova příběhu v temném postapokalyptickém světě, kde se na troskách předchozích civilizací odehrává znovu a kdoví pokolikáté bolestné hledání lidské identity a smyslu naší existence.“

V inscenaci Oidipa jsou všechny role hlavní. Všech šest účinkujících herců – Jan Hušek, Věra Hlaváčková, Bibiana Šimonová, Petr Šporcl, Ondřej Volejník a Pavel Oubram - bude přítomno po celou dobu na jevišti; každý ztvární několik postav – bezejmenná čísla i ikonické postavy antické dramatiky. I tento záměr je součástí hledání moderní divadelnosti tohoto klasického textu. Dramaturgyní je Olga Šubrtová, autorem scénografického řešení inscenace je Nikola Tempír a rafinovanou filmovou projekci připravil známý režisér Tomáš Luňák.