Scéna.cz 

Robert J.Williamson: Shakespeare je můj život

Robert J.Williamson přijel do Prahy společně se svým souborem British Shakespeare Company, jehož je zakladatelem, manažerem, režisérem a hercem. V Praze se představili na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu se dvěma inscenacemi – Mnoho povyku pro nic a Sen noci svatojánské. Při té příležitosti jsme se sešli v hotelu Corintihia, který si všichni herci pochvalovali, protože je odtud nádherný pohled na Prahu...

Jak to vlastně přišlo, že jste na svém turné – především po anglických městech - dojeli až do Prahy?
To má dlouhou historii. Na počátku 90.let, než jsem šel na Akademii, jsem dost cestoval. Takže jsem pobýval nějakou dobu i v Praze. Byla to ta revoluční, trošku bláznivá doba. A já si pamatuju, jak jsem byl na Pražském hradě zrovna ve chvíli, když byl zvolen Václav Havel prezidentem a mával lidem z balkonu. Prostředí hradu se mi velmi líbilo, a když jsem se pak dozvěděl, že se tady pořádá festival, tak jsem zatoužil sem přijet s naším divadlem. Moc jsem se těšil, ale nakonec se mi to dost zkomplikovalo...

???
Mám těžce nemocného otce, ale byl to právě on, kdo trval na tom, abych do Prahy jel. Protože ví, že divadlo je můj život. Musím říci, že moji herci mě v této situaci velmi podrželi, považuju je za svou druhou rodinu.

Prakticky celý váš profesionální život je spojen se Shakespearem. Můžete říci, jak vznikla British Shakespeare Company?
Já se vlastně dostal k Shakespearovi poměrně pozdě. Když jsem studoval na RADA (Royal Academy of Dramatic Arts), dělali jsme samozřejmě nějakou hru od Shakespeara a já se do něj doslova zamiloval. Tehdy bylo zvykem odívat jeho hry do moderního hávu a dávat jim aktuální vyznění. Já ale toužil dělat Shakespeara tak, jak byl napsaný a v prostředí, pro které byl napsaný – tedy pro otevřený prostor. V té době ještě nebyl v Londýně postaven nový Globe, a já jsem nebyl v situaci, abych takový projekt inicioval. Tak jsem se rozhodl, že založím kočovnou společnost. Pod názvem British Shakespeare Company existuje pět let, každým rokem připravíme dvě inscenace a vydáváme se s nimi na turné.

Vy jste současně producentem, režisérem i hercem společnosti. Je některá z těchto funkcí nejdůležitější?
Každá z těch profesí má svou důležitost. Zařizovat administrativní věci kolem našeho turné je nutnost, beru to tak, že to někdo musí zařídit. Režírovat a hrát mě baví. Nejvíce mě láká ponořit se do postav a studovat je do hloubky. Nejdůležitější fází je pro mě příprava. V té chvíli studujeme fyzickou i psychickou stránku postav, jako režisér se snažím hercům pomoci v orientaci na cestě k postavě. Samozřejmě, když se ocitnu v pozici herce, vnímám to trochu jinak.

Máte raději komedie nebo tragédie?
To se nedá jednoznačně říci. V divadle každoročně děláme jednu komedii a jednu tragédii. Akorát letos jsem, vzhledem ke krizi a k tomu, že lidi chodí do divadla méně, vsadil na jistotu a udělali jsme dvě komedie. Ale jinak si myslím, že Shakespeare byl génius v tom, jak dokázal komické a tragické momenty skvěle propojit a vypovídat tak o rozporuplnosti lidského života. Je v něm všechno. Komedie jsou velmi legrační, tragédie zase hodně emocionální, je v nich spousta filozofických myšlenek o Bohu, o lásce, o tom, co je lidskost a přirozenost. Myslím, že dnes znám Shakespeara dost do hloubky, a stále mě dostává. Každá generace se musí se Shakespearem vyrovnat po svém. Každá generace si klade stejné otázky – co je to život? co je smrt? kam vlastně jdeme? máme vůbec šanci někam dojít? To jsou samé výzvy, a v Shakespearovi lze na tato témata hledat odpovědi, i když je to pro každého trochu jiné.

Robert J Williamson
Narodil se v anglickém Leedsu v hrabství Yorkshire. Vystudoval Dramatickou akademii (RADA) v Londýně. Je nejen zakladatelem společnosti BSC, ale stál u zrodu několika letních festivalů v celé Anglii. Jako herec má na kontě velké shakespearovské postavy (Hamlet, Jindřich V., Benedick, Orlando a Jasques v Jak se vám líbí, Mercutio v Romeovi a Julii ad.) Inicioval vznik národního svátku National Shakespeare Day, který se slaví v den Shakespearových narozenin a snaží se zpopularizovat slavného dramatika především mezi školní mládeží. Nyní se stal iniciátorem stavby repliky alžbětinského divadla Rose v oblasti Yorkshire. V loňském roce se podílel na natočení dokumentu The Sweet Swan of Avon, pro který režíroval ukázky z více než dvaceti Shakespearových her.