Nespokojený tkadlec – Josef Čapek
autor: archiv
zvětšit obrázekPřestože se letošek nevyznačuje nějakým okrouhlým výročím Josefa Čapka, po rozsáhlé slovenské výstavě v Galerii města Bratislavy letos na jaře je tu již druhá velká přehlídky věnovaná této osobnosti. Dnešním dnem začíná vůbec největší retrospektivní výstava díla Josefa Čapka v Jízdárně Pražského hradu.
Umělecká dvojice bratří Čapků by se svou popularitou v našich zemích dala jistě zařadit někam do blízkosti Karla IV. Přesto zůstává mnoho zajímavých okolností z jejich života známých jen zasvěcencům a odborníkům. Např. město Hronov se pyšní narozením starší sestry Heleny (28. 1. 1886) a Josefa (23. 3. 1887) ale skutečnost, že tehdy rodina Čapkových bydlela v Malých Svatoňovicích, kde otec Antonín Čapek působil jako lékař a matka Božena přijela do Hronova ke svým rodičům jen aby zde porodila, se příliš nezdůrazňuje. (Karel se narodil 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích).
Později se odstěhovali Čapkovi do vlastního domu v Úpici, která se všem třem sourozencům stala celoživotním zdrojem inspirace. Další ne příliš zmiňovanou avšak u umělců nijak nepřekvapující okolností byl Josefův špatný prospěch ve škole. I když byl zapříčiněn také různými nemocemi a nepřítomností ve škole, rozhodli nakonec rodiče, že Josef není studijní typ a nejdříve ho poslali na německou měšťanku do Žacléře, aby s naučil německy a pak na německou tkalcovskou školu do Vrchlabí, kde se mezi lety 1901 -1903 vyučil tkalcem. V 17 letech nastoupil jako dělník do tkalcovny F. M. Oberländera v Úpici, kde procházel všemi provozy – tkal, opravoval a čistil stroje, vedl účetnictví a obchodní korespondenci a připravoval se na to, aby později mohl pracovat ve vedení podniku. V této době ovšem už s jistotou věděl, že chce být malířem. Pobyt v továrně pro něj byl cennou zkušeností, ale zároveň i velkým traumatem, protože představa, že by takto měl prožít celý život, pro něj znamenala životní prohru. Rodiče nebyli samozřejmě jeho uměleckým ambicím zpočátku nakloněni, avšak s pomocí sestry Heleny a jejího manžela Františka Koželuha se je podařilo přesvědčit, aby nakonec ustoupili. Josef odchází v roce 1904 do Prahy na Uměleckoprůmyslovou školu studovat malířství a nachází obydlí v Říční ulici 11, kam se za ním v roce 1907 stěhuje i celá rodina. Tímto krokem vstupuje Josef nejen do nové životní etapy, ale nová etapa se začíná i pro naši kulturu, kterou sourozenci Čapkovi především v meziválečném období tolik ovlivnili.
Josef Čapek se angažoval četných oborech. Byl nejprve tkalcem, pak spisovatelem – společně se svým bratrem Karlem i v samostatné tvorbě, novinářem – redaktorem Uměleckého měsíčníku, Volných směrů, novinářem v Národních listech a Lidových novinách, filozofem, malířem – měl v oblibě kubismus a podporoval moderní umělecké styly, ilustrátorem – především dětských knížek - světoznámého Povídání o pejskovi a kočičce, fotografem, scénografem – navrhoval jevištní výpravu pro Národní divadlo, Státní divadlo v Brně, Divadlo na Vinohradech, teoretikem výtvarného umění a kritikem a své původní povolání uplatnil i v návrzích designu tkanin, jejichž ukázky jsou vystaveny v textilním muzeu v České Skalici. Čapkova nejintenzivnější angažovanost – za demokracii a proti fašismu – vedla k jeho tragickému konci. Byl zatčen už 1. září 1939, válku strávil v několika koncentračních táborech a v dubnu v roce 1945 zemřel v koncentrační táboře v Bergen- Belsenu v Dolním Sasku.
Výstava na Pražském hradě, jejíž kurátorkou je známá čapkovská odbornice Pavla Pečinková, zahrnuje na tisíc exponátů a představuje všechny oblasti Čapkovi výtvarné tvorby i vazby na jeho literární i myšlenkový odkaz. Mezi olejovými malbami, kresbami, grafikami, ilustracemi, návrhy knižních obálek, scénografickými návrhy i texty jsou nejen díla známá z muzejních nebo galerijních expozicí ale i ta, která se nachází v soukromých sbírkách a byla naposledy vystavena na posmrtné Čapkově výstavě v roce 1946 v Umělecké besedě. Vystaveny jsou i práce, které nebyly evidovány anebo se považovaly za nezvěstné.
Výstavu Josefa Čapka pořádá v Jízdárně do 17. ledna 2010 Správa Pražského hradu ve spolupráci s Východočeskou galerií v Pardubicích, kam se začátkem března celá expozice přestěhuje.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Od Michelangela po Callota
Umění grafiky manýrismu je k vidění ve Valdštejnské jízdárně do 11. srpna 2024. Manýrismus se zrodil v I ...celý článek
Nové realismy
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahrnujících oblasti tv ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Proč bychom se netěšili na Smetanu na brněnském Biskupském dvoře
Plenérovou novinkou na Biskupském dvoře pro rok 2024 bude fraška se zpěvy následovaná operou Proč bychom se ne celý článek
HUDBA
Jamaron si brousí zuby na Prahu
Pro rockovou kapelu Jamaron to bude velký svátek! 28. května na Občanské plovárně zahájí letošní sérii Prague celý článek
OPERA/ TANEC
Janáček Brno 2020
Janáček Brno 2020
O 7. mezinárodním operním a hudebním bienále, které přibližuje život a dílo Leoše Janáčka celý článek