Literární tipy 43. týden
autor: Česká televize
zvětšit obrázekDick Whittington
Pohádka o chudém chlapci a mluvící kočce, která mu přinesla štěstí (1993). Hrají: M. Sobotka, H. Ševčíková, V. Brabec, P. Štěpánek, L. Tokoš, D. Hlaváčová, R. Merunková a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera M. Dostál. Režie V. Janečková. Stará anglická legenda o chudém chlapci, který se stal starostou města Londýna, posloužila jako předloha k pohádkovému zpracování. Sirotek Dick Whittington nedostal do vínku nic míň a nic víc než poctivost, pracovitost, upřímnost, smysl pro čest a spravedlnost. Tyto vlastnosti a trocha štěstí mu dopomohou k tomu, že se stane váženým a bohatým mladým mužem i milujícím manželem. A tak si tenhle mile staromódní příběh, v němž slušnost, píle a vlastní přičinění vedou k dosažení úspěchu a životního naplnění, uchovává až po dnešní časy sympatickou a potřebnou aktuálnost.
Vysílání: 31.10., 14.05 hod., ČT1
Mýtus jménem Frankenstein
I po více než dvou stoletích od vydání láká román Mary Shelleyové ke stále novým filmovým i televizním zpracováním. Francouzský dokument. Příběh hrůzostrašného monstra a jeho tvůrce doktora Frankensteina fascinuje lidi už více než dvě století. A přitom na samém počátku bylo zcela běžné letní vymýšlení a vyprávění strašidelných příběhů. Zažila to asi většina z nás: deštivé dny o dovolené mohou být zaplněny různě, ze všeho nejlepší je ale právě vymýšlení strašidelných historek. Ne každé společnosti se ovšem podaří během takové deštivé dovolené vytvořit základ hned pro dvě pozdější legendy. Zatímco Mary Shelleyová vymyslela Frankensteina, lord Byron napsal příběh o upírovi. Ten poté přepsal a vydal J. W. Polidori a položil tak základy k pozdějšímu draculovskému fenoménu. Frankenstein začal žít svým životem. Necelých sto let po vzniku románu se přihlásil o slovo i film, hrozivé monstrum si zahrál například věhlasný herecký chameleon Robert DeNiro. Dokumentární film nám poodhalí zákulisí vzniku Frankensteina a zajímavé zázemí, z nějž pocházela jeho autorka. Dozvíme se mnohé o tehdejších zvycích i vědeckých objevech.
Vysílání: 25.10., 21.50 hod., ČT art
Jiří Gruša, neklidný Evropan
Básník, spisovatel, neúnavný obránce svobodné poezie v totalitním státě, později ministr i velvyslanec polistopadových vlád, od jehož úmrtí uplyne v těchto dnech 10 let, o sobě i očima jiných v dokumentárním portrétu P. a M. Tomanových (Premiéra). Jiří Gruša, básník, spisovatel a diplomat (a mohli bychom přidat další epiteta), byl nezaměnitelnou osobností české kultury a společenského života. Od 60. let byl iniciátorem nových kulturních aktivit: spoluzakládal časopisy Tvář a Sešity nebo samizdatovou Edici Petlici. Po listopadu 1989 byl velvyslancem v Německu a Rakousku, ředitelem Mezinárodního PEN klubu nebo Diplomatické akademie ve Vídni. Přesto o něm dosud neexistoval ucelený dokument. Natáčet s Jiřím Grušou a o Jiřím Grušovi začali Markéta a Prokop Tomanovi ještě za jeho života. Když náhle zemřel, byla práce na několik let přerušena. Vrátili se k ní a vznikl portrét, který představuje Grušovu osobnost mnohostranně a v širokých společenských a kulturních souvislostech, doložených unikátními archivními dokumenty.
Vysílání: 26.10., 21.40 hod., ČT2
Opakování: 27.10., ČT2
Valach, co Bohu voněl
Život a doba Jiřího Křižana, filmového scenáristy a politika, který by se právě dnes dožil 80 let. Scénář a režie J. Fiedor. Zažil nemilost, úspěch i odchod do ústraní. Na životním příběhu Jiřího Křižana lze dokonale ilustrovat moderní české dějiny se všemi proměnami, zrůdnostmi i euforickými okamžiky. Komunisté mu v padesátých letech popravili otce, za ironickou básničku, kterou složil na dělnického prezidenta Antonína Zápotockého, ho vyhodili ze střední školy. Z rodného Valašska odešel do Prahy. Začal psát filmové scénáře a sbírat ocenění. S Františkem Vláčilem natočil Stíny horkého léta, s Martinem Holým Signum Laudis. Přímočaře a bez kompromisů dokázal pojmenovat dobro a zlo, kde kladný hrdina byl zhusta "jen" morální vítěz. "Zlo nemá slabiny," říkával. Ale právě morální vědomí Křižanovi nedovolilo přijmout státní cenu Klementa Gottwalda za film Signum Laudis. Nechtěl přebírat ocenění, které neslo pojmenování po muži, jenž podepsal rozsudek smrti nad jeho tátou. Jako jednomu z mála se Křižanovi na sklonku osmdesátých let podařilo vymanit z letargie, která se rozprostírala nad tehdejším komunistickým Československem. Zorganizoval petici za propuštění Václava Havla z vězení a rozšířil ji mezi herce, zpěváky a jiné kulturní pracovníky. Byl spoluautorem Několika vět. Po listopadu 1989 následoval Václava Havla na Hrad, kde působil jako jeho poradce, poté byl náměstkem ministra vnitra. Z obou funkcí odešel, když dospěl k názoru, že už pro věc nemá co udělat. Nedržel si funkcí jen kvůli penězům a vlivu, jak tomu velmi často u dnešních politiků je. Odcházel dobrovolně. Vrátil se na Valašsko. Psal scénáře. Jeho Je třeba zabít Sekala v režii Vladimíra Michálka je jedním z nejoceňovanějších českých filmů. Smyslem bytí každého člověka je život v pravdě. Jiří Křižan tak žil a uměl žít, což je přinejmenším inspirativní. Miloval Valašsko, koně, rybaření, společnost přátel, ženy a slivovici. Námět, scénář a režie Jiří Fiedor, kamera Jaromír Kačer, střih David Zeman, dramaturg Čestmír Franěk.
Vysílání: 26.10., 23.05 hod., ČT art
Albert Camus, ikona revolty
Portrét francouzského existencialisty, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, jehož díla rezonují dodnes. Francouzský dokument (Premiéra). Albert Camus neměl rád společenské události ani oficiální rozhovory, nejšťastnější byl na fotbalovém stadionu, udržoval vztahy s vícero ženami a bouřil se proti totalitarismu. Jeho odkaz se dnes zdá důležitější než dřív. Dodnes je také jedním z nejčtenějších francouzských autorů vůbec. Camusovy myšlenky neztrácí sílu a nové generace si ho přivlastňují – od rockové skupiny The Cure, přes Patti Smithovou, až po autory komiksů a pouliční umělce. Patřil do své doby a patří i do té dnešní.
Vysílání: 27.10., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 31.10., ČT art
Písně českých básníků (8/10)
Život a dílo Jana Skácela a druhý život jeho veršů ve zhudebněné podobě. Nový cyklus České televize, jehož průvodcem je písničkář Tomáš Klus. Účinkují: J. Pavlica a Hradišťan, I. Bittová, H. a P. Ulrychovi. Režie A. Sirotková (Premiéra). Nový cyklus ČT, kterým provází Tomáš Klus, je věnovaný českým básníkům 20. století, jejichž básně zhudebnili muzikanti napříč žánry populární hudby. Verše moravského básníka Jana Skácela vyznačující se nádhernými metaforami, jazykem a melodičností ke zhudebnění přímo vybízejí. Přesto písničky se Skácelovými texty vznikly až po jeho smrti. Příčinou byly politické důvody, kvůli kterým bylo Skácelovo dílo od roku 1970 do začátku osmdesátých let minulého století na černé listině. Nejvěrnějším interpretem Skácelových veršů je Jiří Pavlica a Hradišťan, ale Skácelovy texty mají ve svém repertoáru třeba také Hana a Petr Ulrychovi.
Vysílání: 27.10., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 30.10., ČT art
Hovory s TGM
Jedno neobyčejné setkání dvou ikon první republiky – podle knihy Karla Čapka (2018). V roli spisovatele Jan Budař, v roli prvního československého prezidenta – Martin Huba, který byl za své celoživotní působení v oblasti divadla a filmu poctěn čestným doktorátem AMU. Scénář P. Kosatík. Kamera J. Malíř. Režie J. Červenka. Podzim 1928. Do letního sídla prezidenta Masaryka (M. Huba) v Topoľčiankách přijíždí spisovatel Karel Čapek (J. Budař), aby prezidentovi oznámil, že jejich kniha rozhovorů je téměř hotová, a také mu chce nabídnout část honoráře. Jejich kniha rozhovorů má být vydaná k výročí deseti let od vzniku samostatného Československa a termín vydání se pomalu blíží. Masaryk však Čapkovi nečekaně oznámí, že ji nebude možno vydat, neboť si to nepřeje jeho rodina. Rozčarovaný a rozhozený Čapek nijak neskrývá své podráždění, čehož si pochopitelně všimne i Masaryk, ale své stanovisko nijak změnit nehodlá. Čapek však kvůli knize obětoval nemálo svého času a hodlá prezidenta o vydání knihy přesvědčit stůj co stůj. Situaci mu ale ztěžuje to, že mu brzy jede zpáteční vlak. Masaryk nato vyzve Čapka na procházku po okolí a v tomto podzimním dopoledni se začne rozehrávat nevšední rozhovor s rozličnými tématy od osobních životů obou mužů, politiky, víry, povaze Čechů až po lásku. Režisér Jakub Červenka natočil podle scénáře Pavla Kosatíka komorní, až intimní drama, v němž dominují herecké výkony obou představitelů – Martina Huby v roli T. G. Masaryka a Jana Budaře coby Karla Čapka. Snímek také vypovídá mnoho o obou těchto významných postavách našich dějin. Především ale o prvním československém prezidentovi, jenž zde není pojat jako notoricky známý „tatíček“ a plastická figurka z učebnic, ale jako každý jiný člověk se svými chybami a ctnostmi. Zajímavostí také je, že se premiéra snímku uskutečnila 18. října roku 2018. Tedy přesně sto let na den od vydání Washingtonské deklarace neboli Prohlášení nezávislosti československého národa, která oficiálně ustanovila samostatnost a budoucí směřování Československa zahraničním odbojem, a pod níž byl podepsán také Masaryk.
Vysílání: 28.10., 20.15 hod., ČT art
Třistatřicettři
Relativitu pojmů cizinec a našinec proberou moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid s historikem Petrem Kourou, publicistou Danielem Anýžem, kurátorkou Mášou Černou Pivovarovovou, malířem Viktorem Pivovarovem, historičkou módy Janou Máchalovou a filozofem Ivanem Chvatíkem. Režie V. Křístek (Premiéra). Naši Němci, Rusové, Američané či Italové, jsou to cizinci, či našinci? Otázkou provokuje rozsáhlá výstava Naši Němci v Ústí nad Labem, kterou moderátory literární revue Jana Lukeše a Jana Schmida provede historik Petr Koura. S „příběhem rodiny Milady Horákové“ nás seznámí publicista Daniel Anýž nad svou knihou „Jdu s hlavou vztyčenou“, napsanou za pomoci naturalizované Američanky Jany Kánské, Horákové dcery. Máša Černá Pivovarová provede moderátory výstavou svého otce, malíře a ilustrátora Viktora Pivovarova Moskevská gotika, výtvarníka samotného navštívíme v jeho ateliéru. A historička odívání a básnířka Jana Máchalová představí spolu s filozofem Ivanem Chvatíkem už dva bohatě dokumentované svazky příběhů.
Vysílání: 28.10., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 01.11., ČT art
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Výtvarné tipy 18. týden
Skryté skvosty II. (9/10) - Uherčice
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o č ...celý článek
Literární tipy 18. týden
Tajemství života KHM
Pátrání po nevyjasněných záhadách v životě básníka Karla Hynka Máchy (2010). Režie I. ...celý článek
Filmové tipy 18. týden
Maratónec
Dustin Hoffman a Laurence Olivier jsou protivníci na život a na smrt. Americký film (1976). Dále ...celý článek
Oceněné drama Píseň jmen
Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka ...celý článek
Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku
Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného ...celý článek
Velikáni filmu... Karel Kachyňa
Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od ...celý článek
Svěrákova hořká komedie o válečných letech
Po strništi bos
Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Gravity & Other Myths spojí nový cirkus s technologiemi
Po úspěšném únorovém hostování Australanek A Good Catch s představením Casting Off uvidí diváci na konci dubna celý článek
HUDBA
Hudební tipy 18. týden
Ikony Kamila Střihavky
Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek
OPERA/ TANEC
Leonard Slatkin bude dirigovat Pražské symfoniky
Americká dirigentská legenda Leonard Slatkin bude 24. a 25. dubna řídit Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v celý článek