Scéna.cz 

Výtvarné tipy ČT na 14. týden

Metropolitní muzeum umění (1/4) (Vysílání: 31.03., 15.45 hod., ČT2)
Palác na páté ulici Manhattanu, leží poblíž okraje poloviny Central parku v New Yorku. Sbírky této encyklopedické galerie obsahují více než dva miliony artefaktů z celého světa. V průměru projde jeho velkolepou halou denně kolem sedmnácti tisíc návštěvníků. Prohlídka všech jeho galerií by zaplnila nejméně celých deset dnů. Dvaapadesátiminutová virtuální prohlídka MET začíná v Oddělení evropského malířství.

Brána poznání / Deset století architektury - Starý palác na Pražském hradě (Vysílání: 01.04., 16.05 hod., ČT2)
Pražský hrad - symbol české státnosti, více než tisíc let sídlo knížat, králů i císařů. Kolem r. 850 sem bylo přeneseno sídlo Přemyslovců z Levého Hradce. Starý královský palác je výsledkem čtyř set let dlouhého budování a přestavování. Nejstarší zprávu o jeho podobě přináší Kosmova kronika z 10. století, kdy měl knížecí palác valové opevnění s dřevěnou hradbou. Když dal v r. 1050 Břetislav I. opevnit hrad zděnými hradbami, byly to v Čechách technická novinka. Knížecí palác dostal svou kamennou románskou podobu téměř o sto let později, za vlády knížete Soběslava I. - v r. 1135 začala vznikat na svou dobu velkolepá stavba po vzoru německých falcí. Díky pozdějším přestavbám se zachovalo pouze přízemí. Přesto je dnes nejlépe dokumentovaným dokladem takovýchto typů staveb. Přemysl Otakar II. nechal provést další dvě přístavby a později nad spodním prostorem románského paláce začal nový palác stavět Karel IV. Palác však měl málo obytných místností, přízemí sloužilo potřebám dvora, první patro reprezentačním účelům a druhé, hrázděné patro nestačilo potřebám panovníka největší evropské země. Tento nedostatek však začal napravovat až Karlův syn Václav IV. v r. 1383. Královská huť, vedená Petrem Parléřem začala přistavovat další, tentokrát už jen obytné budovy. Další přestavba paláce začala až o sto let později za Jagellonců. Stavitel Benedikt Rejt z Pístova zde vybudoval své mistrovské dílo - Vladislavský palác. Nejvyšším technickým divem klenby sálu o rozměrech 60x16x12 bylo, že se obešla na rozdíl od všech předešlých i současných hradních palácových sálů bez středních podpor a celou tíhu nesou sotva dvoumetrové obvodní zdi. Sál byl dokončen r. 1500. Královský palác s postupem času přestal vyhovovat zvyšujícím se nárokům a s vybudováním dalších hradních staveb jeho význam postupně klesal, stále však zůstává ojedinělým stavebním klenotem a místem, kde vznikaly české dějiny.