Scéna.cz 

TV tipy České televize - výtvarné umění

Brána poznání: Oscar Niemeyer (Vysílání: 7.10., 16.00 hod., ČT2)
Tohoto znamenitého, svérázného brazilského architekta nepřitahuje pravý úhel ani rovná, strohá, neúprosná přímka, jakou vynalezli lidé. Podle vlastních slov ho láká oblá, smyslná křivka, vidí je při pohledu na hory své země, na klikatící se řeky, na mořské vlny, na tělo milované ženy. Připomíná, že křivky tvoří celý vesmír, Einsteinův zakřivený, nebo rovnou nekonečný vesmír. Jmenuje se Oscar Ribeiro de Almeida de Niemeyer Soares (1907). Ribeiro a Soares jsou portugalská jména. Almeida je pravděpodobně původně arabské. Jenom Niemeyer je německy židovské. Je jiné, a tak se v Brazílii uchytilo. Jeho jméno pochází ze čtyř různých zdrojů. Jsou tam také černošské kořeny, a možné se v Niemeyerově rodokmenu ukrývá i nějaký Indián. Jako míšenec je na to hrdý. Z jeho staveb jsou nejslavnější: chrám a rekreační centrum v Pampulze poblíž Belo Horizonte, galerie moderního umění v Niteroi, budova parlamentu a prezidentský palác v brazilské metropoli Brasilia, v letech 1962/65 působil v Ghaně a v Izraeli. Jeho velkolepé stavby zdobí Paříž i Rio de Janeiro. Jako miliardář tíhne k levičáctví, ale zaprvé je to individualista.

Frank Lloyd Wright (1/2) (Vysílání: 8.10., 10.00 hod., ČT2)
Frank Lloyd Wright je označován za nejvýznamnějšího amerického architekta všech dob. Za svůj dlouhý život navrhl stovky staveb, z nichž nutno jmenovat alespoň monumentální Guggenheimovo muzeum v New Yorku, proslulý Kaufmanův dům "Vodopád" či administrativní budova firmy Johnson Wax. Byl architektem z hloubi srdce a duše, ale zároveň byl nesmírně kontroverzním člověkem. Poznal výsluní slávy i dno bídy, jeho kariéra i život zaznamenaly četné vzestupy i pády. První část vynikajícího dokumentu Kena Burnse zaznamenává prvních padesát let architektova života - chaotické dětství, studia, nevydařená manželství a bouřlivý milostný život, ale především první obrovské umělecké úspěchy - například s tokijským hotelem Imperial, který se ovšem krátce po svém dokončení zřítil při zemětřesení.

Sedmero pilířů Stefana Milkova (Vysílání: 11.10., 22.30 hod., ČT2)
Portrét sochaře, významného představitele generace dnešních padesátníků a člena proslulé výtvarné skupiny Tvrdohlaví, mapuje jeho život, který začal v Bohumíně, ovšem s kořeny sahajícími do Bulharska i do Polska, jeho inspirační zdroje i neustálé zápasy s hmotou i se sebou samým. Absolvent VŠUP v Praze v ateliéru profesora Malejovského prozatím urazil dlouhou cestu, plnou hledání. Vystavuje hodně v zahraničí, realizuje velké projekty pro veřejná prostranství. Zabývá se také aktivně hudbou, scénografií, malbou, grafikou, je vášnivý motorkář, prostě takový renesanční člověk 21. století. Věčný kluk s dlouhými šedivými vlasy a velkýma rukama klasického sochaře.

Impresionisté (1/3) (Vysílání: 12.10., 23.45 hod., ČT1)
Píše se rok 1862 a mladý Claude Monet přichází podruhé ve svém životě do Paříže. Tentokrát proto, aby se stal žákem slovutného mistra Gleyra. Ne že by tak toužil po tom, nechat se kýmkoliv mentorovat. Ale chce malovat, odjakživa touží po tom, aby mohl malovat. Jenomže jeho otec nepovažuje malířství za poctivé řemeslo, a tak dal svému synovi na vybranou: buď bude docházet na Gleyrovu akademii, aby měl alespoň nějaké malířské vzdělání, nebo jej zavrhne. Může však mladého muže, který chce malovat svět takový, jak ho vidí, uspokojit zkostnatělý, školometský systém starého učitele, nutícího jej donekonečna opakovat stále stejné manýry? Něco však mu přece jen krátký pobyt v Gleyrově ateliéru dal. Dar nejcennější - přátelství. Přátelství s lidmi stejné krevní skupiny. Renoir, Bazille, Degas - ti všichni tak jako on touží vymanit se z odvěkých klišé, chtějí malovat nejsoučasnější současnost, svět v celé jeho plnosti a realitě. Ten svět je však odmítá pochopit. A i když oni si jsou víc než jisti, že budoucnost patří právě jim, dočkat se jí bude možná nad jejich síly.
Ambiciózní projekt britských televizních tvůrců, přibližující divákům životní i umělecké osudy skupiny francouzských impresionistů, tak jak bojovali o svobodu svého uměleckého vyjádření i o holé živobytí ve druhé polovině 19. století, pokrývá časové období téměř čtyř desítek let - od Monetova příchodu do Paříže v r. 1862 až do r. 1900. Je založen na hluboké rešerši archivních a dokumentárních materiálů a přináší ucelený, vyčerpávající pohled do dané doby i společnosti, v níž Monet, Renoir, Bazille, Manet, Degas a Cézanne bojovali o uznání.