Michal Viewegh: Přeložili mě i do čínštiny
autor: archiv
Spisovatel Michal Viewegh patří mezi nejúspěšnější současné české spisovatele. Jeho knihy se prodávají, jsou překládány a také se stávají podkladem pro film. Kdo nečte, rozhodně alespoň viděl některý z filmů – Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách, Román pro ženy či Účastníci zájezdu. Teď se dočkal také toho, že byla vytvořena scénická verze jeho poslední knihy Andělé všedního dne – a to na scéně Slovenského komorního divadla Martin. V rámci festivalu slovenského divadla se hra představila i v Praze.
Jsem jako autor předlohy předpojatý divák, ale velice příjemně mě to překvapilo. Byl jsem v Martině na druhé premiéře a byl tam potlesk vestoje. Ten soubor jsem neznal, ale zdá se mi velmi vyrovnaný a představení mimořádně dobře obsazené.
Je pravda, že mosty tam hrají určitou roli, je tam přiznaný odkaz na film Nebe nad Berlínem a na anděly, kteří shlížejí na lidi z mostů a vysokých staveb. Občas jsme telefonicky konzultovali, jaké reálie v Praze skutečně jsou a nakolik se jim to přibližovat. V podstatě se to odehrává v jakémsi stylizovaném podchodu (který samozřejmě v Nuslích není), ale diváci se tam setkají i s narážkou na autentické pražské reálie.
To byla taková šťastná náhoda. Já vždycky s novou knížkou, společně s nakladatelem Martinem Reinerem, dříve Pluháčkem, pořádáme takové česko-moravské turné. Byli jsme loni také ve Zlíně, kde žije a pracuje režisér Dodo Gombár.Byl se podívat na čtení a zalíbilo se mu to. A to ještě netušil, že zažije podobný příběh, jako jsem před napsáním Andělů zažil já. Tedy, že mu bude umírat otec na rakovinu. Tahle smutná zkušenost nás paradoxně spojila.
Byl jsem pozván na jednu čtenou zkoušku, abych hercům řekl o knížce své, některé věci jsme s Dodem konzultovali, ale jinak jsem do toho nezasahoval. Myslím, že našel přesnou míru stylizace, aby to bylo srozumitelné normálnímu divákovi.
Já se obávám, že nejsem ani nikdy nebudu dramatik. Napsal jsem jedinou divadelní hru v roce 1990 a ta měla velmi rozporuplný ohlas. Už když píšu scénáře na základě svých próz, tak mám pocit, že fušuju do něčeho, co není tak docela moje parketu.
Shodou okolností, před pár dny měl dotočnou film Jana Hřebejka Nestyda, který vznikl na základě mojí knížky Povídky o manželství. Bude mít premiéru 9. října.
Jsou autoři, třeba detektivkáři, kteří píší dvě až tři knihy ročně, já si vystačím s jednou. Loni jsme udělal výjimku, a vedle Andělů jsem navíc vydal Krátké pohádky pro unavené rodiče. Teď začínám pracovat na knížce, která má pracovní názve Povídky o lásce.
Musím říci, že více překladů bylo ze začátku v západoevropských zemích, paradoxně třeba v Polsku jsem se dlouho nechytal. Až teď nastal takový boom, takže už mám pátou nebo šestou knihu přeloženou do polštiny, podobné je to v Rusku. V obou zemích jsem byl i osobně, a ty ohlasy byly velmi milé. Těch jazyků bylo asi jedna dvacet.
Přeložili mě i do čínštiny. Na Tchaj-wanu vyšel Román pro ženy, ale překladatel byl invenční ve změně názvu, jmenovalo se to Šest milostných dopisů z pražského metra.
Dlouho to byla Výchova dívek v Čechách. Teď se hodně překládají Báječná léta pod psa, Román pro ženy, ale i Vybíjená – a co mě překvapuje, právě Andělé všedního dne. Teď jsem zrovna podepsal smlouvu s vídeňským nakladatelstvím, na jaře bude na knižním veletrhu v Záhřebu uveden chorvatský překlad.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Na jevišti se objeví Věštkyně
Na jeviště Divadla Na Fidlovačce přichází hostující inscenace Věštkyně. V hlavních rolích bláznivé komedie div celý článek
HUDBA
Zemřel Miroslav Imrich
Hudební scénu zasáhla tragická zpráva. Ve věku 71 let navždy odešel zpěvák a skladatel Miroslav Imrich, jeden celý článek
OPERA/ TANEC
Hlaskontrabas Oktet vydává nové „severské” album
Unikátní hudební formace Hlaskontrabas Oktet, kterou tvoří čtyři zpěvačky a čtyři kontrabasisté pod vedením Pe celý článek