Scéna.cz 

Výtvarné tipy 12. týden

Deset století architektury: Olomoucké kašny
Pozoruhodný soubor barokních fontán na olomouckých náměstích působivě propojuje dějiny města s náměty z římské mytologie (1997). Scénář a režie P. Kaňka. Starobylá Olomouc byla do poloviny 17. století hlavním městem Moravy a rovněž sídlem arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů poznamenalo tvář města především baroko. Z té doby se zachoval na hlavních městských prostranstvích pozoruhodný soubor kašen čerpající sochařské náměty z římské mytologie. Na Horním náměstí stojí nejmonumentálnější fontána z roku 1725 zasvěcená Caesarovi. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který svým uměleckým dílem oslavil legendu o založení města. Caesarův rodokmen byl vztahován k mytickému Herkulovi a snad i proto je na stejném náměstí také jeho kašna. Herkules má v levé ruce štít s orlicí jako symbol města Olomouce. Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou dva vodní muži a dva delfíni. Nahoře je chlapec a dvojice okřídlených vodních psů. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render.
Vysílání: 21.3., 04.20 hod., ČT2

Sto divů světa (12/13)
Florencie, Bombaj, San Miguel de Allende v Mexiku, Chrám nebes v Pekingu, Posvátné údolí Inků, Nekropole v Sakkáře, Údolí smrti. Unikáty ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Hlavní město Toskánska Florencie, kolébka renesance. Krása města se zrcadlí i v okolní krajině – tak nádherné scenérie nám nabízí. Bombaj v jižní Indii ohromí Evropana bohatstvím historického a mystického dědictví. Starobylé koloniální město na severu Mexika San Miguel de Allende vyniká barokní a neogotickou architekturou a svou rolí v mexické válce za nezávislost. Chrám nebes v Pekingu je vrcholem tradiční čínské architektury. Číňané je považovali za střed vesmíru, dodnes je studnicí symbolů. Patnáct kilometrů od peruánského Cuzca se otevírá nádherné, nesmírně úrodné údolí řeky Uramby. Nekropole Memfidy, bývalého hlavního města říše, se nachází poblíž pyramidového komplexu v Gíze. Nejnižší bod severoamerického kontinentu se nachází osmdesát šest metrů pod hladinou moře. Je to solné jezero Badwater. Dno údolí je vystláno kobercem krystalků soli, třpytících se na slunci. Tato spektakulární sedlina zde vznikala po tisíce let.
Vysílání: 22.3., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 24.3., ČT2., 26.3., ČT2

Technické památky českých zemí (3/14) - Jihočeský kraj
Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách, dnes do Českých Budějovic, Písku, Hluboké nad Vltavou a řady dalších pozoruhodných míst. Režie J. Wehrenberg (Premiéra). Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce. V tomto díle cyklu Technické památky českých zemí navštívíme spolu s Tomášem Hanákem Jihočeský kraj a prozkoumáme například Kamenný most v Písku, Schwarzenberský plavební kanál, provaznické muzeum v Deštné nebo Vodní pilu Penikov a mnoho dalších míst v kraji.
Vysílání: 23.3., 21.50 hod., ČT2
Opakování: 26.3., ČT2., 28.3., ČT2

Cesta dřeva: Malé dřevo (1/2)
Zachování a rozvoj tradičních lidových řemesel je v rukou šikovných jednotlivců. Připravila R. Šáchová. Dvoudílný dokumentární film Cesta dřeva představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, pro něž je základní pracovní surovinou dřevo. Část první nese podtitul Malé dřevo. Dvanáct oceněných výrobců dřevěných hraček, betlémů, hudebních nástrojů, perníkových forem či štípaných holubiček tu předvádí nejen unikátnost pomalu zanikající rukodělné výroby, ale i bohatost a různorodost přístupu k tomuto snadno dostupnému přírodnímu materiálu.
Vysílání: 24.3., 15.05 hod., ČT2
Opakování: 28.3., ČT2., 29.3., ČT2

Ceny Czech Grand Design 2021
Přímý přenos ze slavnostního ceremoniálu v Hudebním divadle Karlín, kde budou uděleny výroční ceny Akademie designu ČR za rok 2021. Zábavným večerem vás provedou herci a muzikanti Jiří Konvalinka a Jan Vejražka. Režie T. Luňák. Ceny Czech Grand Design jsou hlavním oborovým oceněním na poli designu v České republice. Udílejí se od roku 2006. Česká televize bude v přímém přenosu vysílat slavnostní ceremoniál udílení Cen Czech Grand Design za rok 2021 z Hudebního divadla Karlín v kategoriích Designér roku, Módní designér roku, Grafický designér roku, Designér šperku roku, Ilustrátor roku, Fotograf roku, Výrobce roku a Objev roku. Bude opět uveden tvůrce do Síně slávy a ve finále bude předáno vrcholné ocenění pro Grand designéra roku. Večerem bude provázet dvojice moderátorů Mutanti hledaj východisko – Jiří Konvalinka a Jan Vejražka. Celý večer bude tematicky laděný, nasadíme si růžové brýle a pod taktovkou režisérky Jany Burkiewiczové vstoupíme do RÁJE. Večer je koncipován jako koláž vjemů při zachování schématu slavnostního udílení cen, které budou předávat významné osobnosti napříč obory a ocenění designéři z minulých ročníků. Animované vizitky nominovaných připraví režisér Tomáš Luňák, který bude mít zároveň na starosti samotný přenos.
Vysílání: 22.3., 20.15 hod., ČT art

Fenomén českého skla (4/6) - Československé sklo
Příběh českého skla ve 20. století: neony a koktejlové sklenice se na čas vymění za půllitry a těžké popelníky. Československo ale potřebuje vyvážet na Západ, a tak pro export vzniká dodnes slavné užitkové sklo i umělecké skleněné objekty (Premiéra). Dokumentární seriál Fenomén českého skla pojednává o bohaté historii české výroby skla užitného, uměleckého, technického i sloužícího k mystickým zážitkům. Vyprávění se pohybuje od 14. století do současnosti, od prvních experimentů po sofistikovanou tvorbu, od malých skláren v horách až po obchodní i tvůrčí souboj s italskou sklářskou velmocí na ostrově Murano. Diváci se seznámí s různými technologiemi a vynálezy, objevem českého křišťálu i nejmodernějším výtvarným pojetím skleněných objektů, oslňujícím na světových výstavách EXPO. Poznají také práci sklářů, dnešních i dávných, budou svědky experimentů s tavením za středověkých podmínek a dozvědí se o pradávném původu lidské fascinace průhledným, křehkým materiálem, bez něhož bychom si dnešní svět ani neuměli představit. Jednotlivé díly se věnují historickým obdobím, vyprávějí o důležitých dobových postavách a vynálezech, které ovlivnily vznik a popularitu různých druhů skla. Přiblíží také proměny společnosti, vědy, medicíny, obchodování a průmyslu, jež ovlivňovaly tvar, kvalitu, zdobnost a využití tohoto fascinujícího materiálu.
Vysílání: 23.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 27.3., ČT art

Tajnosti slavných obrazů: Ernst Ludwig Kirchner
Memento obrazu Frankfurtský přístav. Francouzský cyklus ARTE. Patnáct let po dokončení obrazu Frankfurtský přístav bylo Kirchnerovo dílo prohlášeno nacisty za „zvrhlé umění“. Šest set třicet devět jeho obrazů zmizelo z muzeí, buď je prodali do ciziny, nebo je spálili. Nástěnné fresky v sanatoriu byly zničené a místo bylo prohlášeno za „doupě Židů“. Vlaky se měly brzy rozjet do deportačních a vyhlazovacích táborů. V roce 1938 si Kirchner vzal život. Jeho vnitřní svět definitivně vykolejil, stejně jako celé Německo. Frankfurtský přístav zůstane už navždy probuzenou noční můrou, předtuchou zhroucení národního státu. Kirchnerův krvavý karneval je zrcadlem násilné historie Německa, od soumraku Pruska až po nástup nacistů.
Vysílání: 23.3., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 27.3., ČT art

Artmix
V březnovém měsíčníku o vizuálním umění se připojíme k oslavám letošního roku, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem skla. Česká republika je považována za kolébku sklářských mistrů s pověstí vysoké kvality a brilantního provedení. Jak se uplatňuje sklo v oblasti designu a umění dnes? Režie J. Chytilová (Premiéra). V lednu jsme zahájili Mezinárodní rok skla, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Cílem kampaně je ocenit obrovské přínosy tohoto materiálu pro společnost a zdůraznit jeho klíčovou roli v nejrůznějších oblastech lidského života. Proč zrovna sklo? Podle OSN je význam skla pro společnost obrovský, ačkoliv mnohdy nedoceněný. Navzdory své křehkosti je sklo součástí mnohých moderních technologií a zároveň důležitým materiálem pro udržitelný životní styl. Se skleněnými výrobky se setkáváme v našem životě každý den. Sto let uplynulo od narození slavné sklářské legendy René Roubíčka a jeho ženy Miluše Roubíčkové, české výtvarnice a designérky patřící mezi přední postavy českého uměleckého sklářství. Připomeneme si tvorbu obou umělců. V současném portrétu Dany Zámečníkové budeme sledovat prolínání moderních technologií s tradičními sklářskými postupy. Ve své tvorbě byla tato sklářská výtvarnice a architektka vždy ceněna pro své experimentování a průkopnictví. Jako reprezentanta mladých talentovaných umělců jsme vybrali Františka Jungvirta, který se sám označuje za sklářského výtvarníka, designéra a malíře skla. Ve své tvorbě se vrací k nejklasičtějším odkazům českého sklářství, které spojuje s novými impulzy. Říká, že se ve svých dílech snaží posouvat technické a vizuální hranice oboru. Jeho poslední kolekce váz to dosvědčuje.
ARTMIX plus jako vždy přinese nejzajímavější události z domácí vizuální scény.
Vysílání: 24.3., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 28.3., ČT art

Noc v Louvru
Nevšední noční návštěva vyhlášeného muzea Louvre odkrývá pohledy skryté turistům. Živě pojatý francouzský uměnovědný dokument z nejnavštěvovanějšího muzea na světě – natočený v noci, zcela bez obvyklých návštěvníků. Unikátní prohlídkou provází francouzský herec, známý z vedlejší role Merovingiana v kultovním Matrixu, Lambert Wilson, ředitel muzea Louvre, Jean-Luc Martinez, i muzejní noční hlídač.
Vysílání: 24.3., 23.25 hod., ČT art

Toulky za uměním
Se zasvěceným průvodcem se projdeme Mosteckou ulicí a po Malostranském náměstí (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. V této části toulek s profesorem Františkem Dvořákem se ocitáme na malostranském konci Karlova mostu a prohlédneme si stavby, které vznikly v průběhu staletí v jeho sousedství. V jedné z nich již ve středověku fungovaly lázně, v jiné například bydlel mladý skladatel Beethoven. Zvláštní pozornosti se pak budou těšit obě části dnešního Malostranského náměstí s působivými palácovými budovami a dominujícím chrámem sv. Mikuláše.
Vysílání: 26.3., 04.50 hod., ČT art