Scéna.cz 

Víra tipy 7. týden

Poslední dny Ježíše Krista? (1/2)
Kontroverzní dokudrama americké společnosti PBS. Příběh posledních dnů Ježíše Krista si připomínají křesťané celého světa už téměř dvě tisíciletí. Pašije, mapující osudové události, které vedly ke Kristově smrti, jsou nejznámějším příběhem všech dob. Za tímto slavným biblickým vyprávěním se podle řady soudobých historiků skrývá pozoruhodné politické zákulisí. Poslední týden Ježíšova života byl doslova nabit událostmi, které se pokouší kontroverzní dokudrama filmaře Dana Chamberse osvětlit.
Vysílání: 17.2., 15.55 hod., ČT2
Opakování: 23.2., ČT2

Zakázaný Bůh (7/13) - Tady bude kostel, soudruzi
Mezi léty 1962 a 1965 probíhá v Římě druhý vatikánský koncil, který mění katolickou církev. V moravském Senetářově si farníci svépomocí stavějí kostel odpovídající těmto změnám. Dokumentární seriál o dějinách katolické církve v letech 1945–1989. Režie J. Hanák (Premiéra).
V roce 1958 se stal papežem benátský patriarcha a bývalý vatikánský diplomat Angelo Giuseppe Roncalli a přijal jméno Jan XXIII. Čekalo se, že jeho pontifikát bude vzhledem k vyššímu věku přechodný, ale papež celý svět překvapil, když tři měsíce po svém zvolení svolal celocírkevní koncil. K němu pozval biskupy z celého světa, mezi nimi i ty z Československa. Komunistický režim ale nadále držel většinu biskupů v internaci, a tak musel do Říma na koncil poslat tajně vysvěceného biskupa Františka Tomáška, v té době duchovního správce v Moravské Huzové. Spolu s ním na koncil poslal jako doprovod i prorežimní církevní hodnostáře, kteří měli oficiální delegaci sledovat. Čtvrtého zasedání koncilu v roce 1965 se mohl nakonec zúčastnit i Josef kardinál Beran, který ale musel v Římě zůstat v exilu. Právě Beran pronesl před koncilem zásadní projev o svobodě svědomí při projednávání deklarace o náboženské svobodě. Koncil otevřel církev dialogu se světem, s ostatními křesťanskými církvemi, jinými náboženstvími a výrazně zreformoval i bohoslužebné obřady. Právě tato liturgická reforma se promítla do unikátní stavby moderního kostela v Senetářově v okrese Blansko. Tento kostel si vybudovali místní farníci z iniciativy jedovnického faráře Františka Vavříčka svépomocí v letech 1969–1971 podle návrhu malíře Ludvíka Kolka.
Tady bude kostel, soudruzi je sedmým dílem třináctidílného dokumentárního seriálu Zakázaný Bůh, který na příbězích a v kontextu ukazuje dějiny katolické církve v Československu v letech 1945–1989.
Vysílání: 18.2., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 19.2., ČT2., 22.2., ČT2

Náboženství světa: Hinduismus
Dokumentární cyklus o nejvýznamnějších světových náboženstvích, jejich vzniku, legendách a rituálech (2005). Režie J. Matějková.
Hinduisty dnes nalezneme v každé části světa, tento náboženský směr vyznává více než miliarda obyvatel země. Nejvíce jich objevíme v Indii, kde tvoří téměř osmdesát procent obyvatelstva. V prvním dílu cyklu o náboženství se podíváme do pro nás nevšedního světa lidí, kteří hinduismus vyznávají. Jací jsou jejich bohové, posvátné řeky, co je podstatou učení i jaké slavnosti a rituály hinduisté slaví?
Vysílání: 19.2., 19.20 hod., ČT2

Cesty víry: Klášterní speciality
Návrat současných řeholních komunit k pradávným receptům, které ukrývaly klášterní knihovny a archivy (2019). Režie M. Rozbrojová. Řeholníci v klášterech se museli odedávna postarat nejen sami o sebe, ale také o nemocné, žebráky anebo procházející poutníky. Proto se v komunitách kladl velký důraz na soběstačnost při pěstování i výrobě potravin. Touha navázat na tradici, vrátit do opuštěných a zdevastovaných prostorů život, ale také přivydělat si, vedla i některé současné řády a řehole k tomu, aby obnovily například výrobu piva, bylinných likérů, sirupů a dalších klášterních specialit. Dnes už si málokdo uvědomuje, které recepty mají svůj původ právě v klášterních kuchyních. Za všechny uveďme například piškoty. Suchý sladký koláček se hodil na dlouhé cesty, na které se často mniši vydávali, protože se nekazil. A nelze nevzpomenout ani bylinné kapky a balzámy, které vyléčily všechny neduhy a jejichž složení si kláštery dodnes pečlivě střeží. Každý recept má svou historii a mnohé jsou opředeny legendami. Například postní pivo, které papež Inocenc X. v 17. století mnichům povolil, protože se cestou do Itálie zkazilo a jemu pak přišlo tak odporné, že považoval jeho pití za velký sebezápor. Vařit ho začali nedávno premonstráti v Želivském klášteře, kde pro tyto účely obnovili prastarý pivovar. Kromě klasického piva tady vaří i specialitku, pivo s příměsí puškvorce a pelyňku. Příslovím "Nejen chlebem živ je člověk" se zase řídí olomoucká kavárna Ode, kterou provozují sestry františkánky. Kromě estonských specialit nabízejí také potravu pro duši v podobě knihovny s duchovní a filozofickou literaturou a potravu pro ducha v místní kapli. Kavárnu si sestry otevřely jako službu lidem, zároveň z výdělků spolufinancují Papežská misijní díla. Podle prastarých receptů, ale v moderním hávu, se vyrábí bylinné likéry, marmelády a sirupy v benediktýnské Klášterní oficíně. Základ tvoří původní recepty, které bratři našli v rajhradské klášterní knihovně.
Vysílání: 21.2., 12.45 hod., ČT2
Opakování: 22.2., ČT2., 23.2., ČT2., 27.2., ČT2