Scéna.cz 

Výtvarné tipy 12. týden

Deset století architektury: Valdštejn stavebník
Valdštejnský palác v Praze je nejmonumentálnějším dokončeným projektem velkého vojevůdce a mocného šlechtice, jenž zisky z války využil k naplnění svých odvážných stavebních vizí (1997). Režie J. Šikl. Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský, patří k nejpozoruhodnějším osobnostem našich dějin. Mocný šlechtic a vojevůdce se stal během třicetileté války obratným podnikatelem s nevídanými zisky, které se rozhodl investovat především do velkolepých stavebních projektů. Z městečka Jičín plánoval vytvořit reprezentativní sídlo, v němž by kromě biskupství sídlila i univerzita a jeho vlastní sněm. Z plánů, které předčasně ukončila vévodova nečekaná smrt, byl ve východočeském městě realizován pouze zlomek – přestavba zámku, kostel svatého Jakuba a lodžie spojená se středem města působivou alejí.

Dokončeno však bylo Valdštejnovo největší stavební dílo – Valdštejnský palác na pražské Malé Straně. Důstojné a rozlehlé sídlo, k jehož výstavbě si vévoda přizval přední italské architekty, mělo pražské šlechtice konfrontovat s postavením muže, který by se snad mohl stát i budoucím českým králem. Úctyhodný komplex ve stínu panovnického sídla tvoří hlavní obytná budova se dvěma nádvořími, křídlo s konírnami, patrové Černínské atrium a zahrada ohraničená vysokou zdí a budovou jízdárny sousedící s bývalým hospodářským dvorem. Interiéry paláce jsou plné působivých alegorických fresek od barokního malíře Baccia di Bianco s náměty z antické mytologie a astronomie. Působivý je i prostor palácové kaple rovněž zdobené freskami, v nichž je Valdštejnova postava ztotožňována se světcem sv. Václavem. Skvostem barokní architektury je monumentální Sala terrena otevřená do zahrady, jejíž vysoké klenby zdobí nástěnné výjevy z bájného Olympu. Na sochařské výzdobě paláce se podílel mj. císařský sochař Rudolfa II. Adrian de Vries, který zahradu obohatil unikátním souborem soch a kašen ve stylu pozdního manýrismu. Sochy byly naneštěstí roku 1648 uloupeny švédskými vojsky, ale na počátku 20. století se na původní místa vrátily jejich věrné kopie.
Vysílání: 23.3., 10.45 hod., ČT2

Příběhy domů: Šporkova kuchyně
Roubený dům, kde se v období baroka vařilo pro hosty lázní Kuks, se po staletích opět stal nejen netradičním společenským centrem, ale i stánkem umění (2008). Režie M. Kučera. Když na přelomu 17. a 18. století budoval hrabě Špork na Kuksu proslulý lázeňský areál, nechal postavit také budovu zámecké kuchyně. Barokní hospodářské stavení nesloužilo pouze pro přípravu pokrmů, ale také jako neformální společenské centrum, jak dodnes dosvědčují kresby a nápisy na stěnách místností. Později se z kuchyně stal obytný dům, který přežil jak zánik části areálu se zámkem na levém břehu Labe, tak poválečný odsun svých německých majitelů. Když se do něj v roce 2000 nastěhoval muzikolog a znalec baroka Stanislav Bohadlo, nastaly pro dům zcela nové časy. Jeho místnosti opět ožily kulturou a uměním dob Šporkových a dům se stal vyhledávaným místem zájemců o barokní hudbu, divadlo a tanec.
Vysílání: 24.3., 12.30 hod., ČT2
Opakování: 30.3., ČT2

Mistrovská díla: Rembrandt – Návrat marnotratného syna
Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství. Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.
Vysílání: 22.3., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 23.3., ČT art., 27.3., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem se vypravíme vzhůru malostranskou Nerudovou ulicí s působivou barokní zástavbou (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Procházku Nerudovou ulicí zahájíme v domě U tří housliček. Houslařské řemeslo se v něm dědilo z generace na generaci už od počátku 18. století. Zastavíme se u Morzinského a Thunovského paláce, které nutí kolemjdoucí k zastavení svou monumentální sochařskou výzdobou. Zvláštní pozornost si také zaslouží dům U červeného lva, kde se narodil velký český barokní malíř Petr Brandl, a dům U dvou slunců, kde prožil většinu svého života spisovatel Jan Neruda. Naše procházka bude končit v posledním ohybu před závěrečným stoupáním na Pražský hrad.
Vysílání: 23.3., 00.15 hod., ČT art
Opakování: 27.3., ČT art., 28.3., ČT art

Průvan
Dnes na téma zvuk filmu. Filmový magazín s rozhovory a ukázkami tvorby studentů filmových škol a krátkometrážní nezávislé tvorby (Premiéra). Únorové vydání Průvanu se zaměřuje na setkání se zvukaři a zvukařkami. Při té příležitosti otevíráme reflexi média filmu z hlediska jeho zvukové stopy, tážeme se na studium zvuku a jeho specifika. Zkušenou návštěvou je jeden z klasiků zvuku v českém filmu. Magazín Průvan je dokumentární sondou, přičemž představuje česko-slovenské studenty či nedávné absolventy filmu, mladé nezávislé filmaře a jejich dílo. Vytváří jej v autorské spolupráci dokumentaristé Zuzana Piussi a Vít Janeček, v tomto roce spolupracuje rovněž Maroš Berák.
Vysílání: 21.3., 22.45 hod., ČT art