Scéna.cz 

Výtvarné tipy 15. týden

Caravaggio: Zajmutí Krista
Soukromí mistrovského díla, další část volného cyklu dokumentů BBC
Před čtyřmi sty patnácti lety vytvořil v Římě jedinečný malíř jeden z nejdramatičtějších religiózních obrazů všech dob. Úvod britského dokumentu působí mocným dojmem, jako bychom oknem sledovali reálné střetnutí v nebezpečných uličkách nočního Říma a byli svědky pouliční potyčky, výbuchu násilí, málem slyšíme, jak na sebe muži pokřikují. Autorem obrazu je Caravaggio. Svým stylem malování popíral konvence a postupně oživoval své nejtemnější vize.
Italský malíř Caravaggio se narodil jako Michelangelo Merisi v rodině Ferma Merisiho a Lucii Aratori 29. září 1571 v Miláně. Caravaggiův otec zemřel mladý, své rodině ale jako architekt a stavební mistr působící ve službách vévody Francesca Sforzy zanechal poměrně veliké jmění. Jeho matka pocházela ze zámožné rodiny. Caravaggio jako dítě vyrůstal v městečku Caravaggio, kam jeho rodina odešla před morem, který v té době řádil v Miláně.

V roce 1584 mladý Caravaggio vstoupil do dílny průměrného milánského malíře a žáka Titiana Simona Peterzana, kde zůstal celé čtyři roky. Po dokončení studia začal pracovat samostatně, ve svém umění vykazoval tradiční lombardské znalosti, zvláštní specifický styl a esenci, zájem o přírodu a vztah mezi předměty a světlem. Poprvé také prokázal svou schopnost práce s konstrukcí světla v šerosvitu. V obrazech otevřel nový náhled na vztah mezi divákem a předmětem a získal si tak obrovský úspěch.
Nezaměnitelný styl Caravaggia zanechal hlubokou stopu ve vývoji světového umění. Otevřel novou zaslíbenou cestu pro budoucnost, která vedla k realismu, dokázal spojit zkušenosti minulosti s jeho vlastním novým pojetím umění. Jeho život však byl od samého počátku poznamenán silnou touhou po sebezničení, která zkrátila jeho život a omezila jeho vliv na další generace malířů.
Vysílání: 09.4., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 12.4., ČT art

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Michalem Bernardem Mandelem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
Dnes se zastavíme u jediné mramorové sochy vrcholného baroka, která byla převezena na Karlův most ze Salcburku. Je to socha sv. Filipa Benicia, kterou vytvořil sochař Michal Bernard Mandel v roce 1711. V tomto dílu nás poučí také Tomáš Halík o významu svatořečení místních patronů, což v době formování Evropy, znamenalo něco jako vstupenka. Pan profesor Dvořák zase vypráví o nedávno objevené návštěvě nejvýznamnějšího malíře 19. století Georga Turnera. Prahu navštívil v roce 1833 a namaloval si několik skic, vč. samozřejmě Karlova mostu
Vysílání: 09.4., 23.55 hod., ČT art
Opakování: 12.4., ČT art., 15.4., ČT art

Architektura (39/45) - Čokoládovna Menier z počátku 20. století
Budovy čokoládovny Menier v Noisiel postavili v letech 1872 až 1906 architekti Saulnier, Logres a Sauvestre. Čokoláda, která byla do Evropy přivezena v 15. století, byla dlouho považována za luxusní produkt a lék, který vyráběli a prodávali lékárníci. Avšak počátkem 19. století, kdy začala být tvarována do tabulek a její chuť se podstatně zlepšila, se z ní stal běžně konzumovaný výrobek. Vzrůstající poptávka si pak vynutila zrod celého průmyslového odvětví. Čokoláda se vyrábí z oloupaných kakaových bobů, které se rozdrtí a smíchají s cukrem. Pokud zůstávala její výroba na řemeslné úrovni, drtily se boby ručně nebo pomocí mlýnských kamenů, otáčeli jimi osli nebo koně. Aby však bylo možno vyrábět čokoládu po tunách, muselo si nové průmyslové odvětví najít jiný, vydatný a levný zdroj energie, a tím byla voda.
Vysílání: 10.4., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 15.4., ČT art., 17.4., ČT2