Scéna.cz 

Febiofest slaví dvacet let

Jubilejní 20. ročník MFF Praha – Febiofest proběhne od 14. do 22. března v Praze s hlavním stanem v multiplexu Cinestar Anděl. Febiofest 2013 nabídne 190 filmů z 57 zemí, rozčleněných do 23 programových sekcí. Přijede na 40 významných umělců. Festival mimořádně udělí 5 cen Kristián za přínos světové kinematografii, Grand Prix a ceny v nové středometrážní soutěži. MFF Praha.
Co konkrétně bude k vidění?

Made In USA
Tato sekce nabízí výběr toho nejlepšího z loňské americké produkce. Najdete zde nový režijní opus Roberta Redforda, thrillery Briana De Palmy a Stevena Soderbergha, romantickou komedii Dívka na útěku i portrét nezávislého mezi nezávislými – Woodyho Allena.

Panorama světového filmu
Velikáni světové kinematografie se opět potkávají v této sekci. Legendy italského filmu Bernardo Bertolucci a Marco Bellocchio, klíčové osobnosti skandinávské kinematografie Lasse Hallström a Bille August, hvězda současného Francie Jacques Audiard nebo vůdčí osobnost nové rumunské vlny Cristian Mungiu. Čtyřicet let od úmrtí jedné z největších hereček italské kinematografie Anny Magnaniové připomenou snímky Bergman a Magnani: Válka vulkánů a poněkud pozapomenutá klasika režiséra Roberta Rosseliniho L'Amore.

Jiný břeh
Letošní Jiný břeh, každoroční programová sekce Febiofestu věnovaná tomu nejlepšímu ze současné queer kinematografie, představuje přesvědčivý výběr filmů napříč zeměmi i žánry. Film Jednu noc odehrávající se v Havaně silně zapůsobil už během své premiéry na loňském Berlinale a následně posbíral řadu cen na dalších festivalech. Ve tmě je příběhem dramatické lásky na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu, a premiéru měl v Torontu.
Velmi opěvované britské městské drama plné zvratů, Můj bratr ďábel, a filmový blog z Chile o dívce a jejím sexuálním životě, Mladá a divoká, jsou filmy, které vzaly loňské Sundance útokem. Ze sousední Argentiny se vynořil něžný portrét první lásky, překrásný film Do nebe. Elliot miluje očaroval srdce diváků na hlavních amerických queer festivalech.
Mnoho filmů s queer tematikou se točí okolo mladých hrdinů, ale letos jsou vyprávěné příběhy plné emoční křehkosti a pozoruhodné upřímnosti, jako například americké lesbické drama Mosquita a Mari. Debut slovenského režiséra Róberta Švedy Démoni (Febiofest 2008) obsahoval zatím jen nenápadné náznaky homosexuality, avšak jeho druhý film, Andělé, k tématu homosexuality přistupuje zcela otevřeně. Interiér. Leather Bar. je film režírovaný Travisem Mathewsem a Jamesem Frankem a přichází k nám rovnou ze svých premiér v Sundance a na Berlinale, kde vyvolal vášnivé debaty o zobrazování sexu v Hollywoodu.

Asijské panorama
Pravidelnou součástí Febiofestu je pestrý výběr novinek asijské provenience. Ke kritickému realismu se hlásí čínský Huan Huan, jenž je obrazem odcizených vztahů v zemi, která převzala a pragmaticky propojila to nejhorší z komunismu i kapitalismu, Odpískáno známé íránské herečky a režisérky Niki Karimiové s nebývalou odvahou poukazuje na nelehký úděl žen ve fundamentalistické zemi, jakož i na odpovědnost umělce neotáčet se k nespravedlnosti zády. V sekci nechybí ani šokující dramata: indická Miss Lovely je důkazem velkých proměn, které probíhají nejen v každodenním životě druhé nejlidnatější země světa, ale také v její filmové produkci. V pořadí druhý celovečerní snímek režiséra Ashima Ahluwalia nás zavede do podsvětí milionové Bombaje, do světa místního pornoprůmyslu. Rodinná sága Chuť peněz je pak obrazem bohaté korejské rodiny, morálně rozložené chamtivostí a chorobnými ambicemi. Diváci se mohou těšit i na žánrové sci-fi Soudný den, tři nápadité a s vtipem natočené povídky, jejichž tvůrci demonstrují, jak silné talenty má filmová tvorba Asie v záloze.

Cesta na sever – zaostřeno na Finsko
Na jubilejním ročníku se představí současná finská kinematografie. K vidění budou melancholické komedie, road movies, dramata plná ne zrovna zchlazených vášní, ale i western, či lépe řečeno „northern“ z dob, kdy místo zákona vládl v zemi finský nůž, nebo nekonformní úlety jako sci-fi Iron Sky. Jedním ze známých režisérských jmen je Mika Kaurismäki – v jeho Cestě na sever se dozvíme, co zmůže pořádná píseň, a odhalíme nejen to, proč nekouřit trávu při poslechu black metalu. Ztřeštěná Laponská odysea (r. Dome Karukoski) se pohybuje mezi opilými Rusy, stahováním soba či bazénem plným ženského ragbyového teamu, ale probleskuje jí i typická severská melancholie a ze všudypřítomných rampouchů lehce odkapává vztahové drama. Filmem Poslední kovboj zůstává se na Febiofest vrací také jeho loňská vítězka, mladá finská filmařka Zaida Bergrothová. Pilířem sekce je také portrét producenta Tera Kaukomy, jemuž se povedlo produkovat mezinárodní hity pro světový trh. Pro milovníky promítacích maratónů, kteří se chtějí navíc něco dozvědět z nedávné finské minulosti, o zhoubě alkoholismu i kořenech prohibice je zde čtyřdílný epos Osm smrtelných ran režiséra Mikko Niskanena, který Aki Kaurismäki považuje za jedno ze zásadních děl finské kinematografie. Sekci navíc paralelně doprovází pocta Aku Louhimiesovi, který ji přijede uvést.

Rytmy Balkánu
Letos Febiofest vyšel vstříc přáním těch diváků, kteří opakovaně chtěli navýšit počet filmů z balkánských zemí. „Nabízíme sedm snímků ze zemí Balkánu, ve kterých se opět mísí specifický humor s příběhy plnými vypjatých vášní,“ říká programový ředitel Štefan Uhrík. Celou absurditu nedávného etnického konfliktu na území bývalé Jugoslávie líčí drama Halimina cesta, zatímco italský režisér Sergio Castellitto se v snímku Dvakrát zrozená vrací společně s hlavní hrdinkou – v podání skvělé Penelope Cruzové – do obklíčeného Sarajeva.
Černý balkánský humor ozdobí srbský Průvod, divácký hit loňského Berlinale. S humorem jsou prezentovány i změny typické pro postkomunismus v rumunském snímku O šnecích a lidech. Z úplně jiného soudku je poetická Meteora, která nás zavede do prostředí řeckých ortodoxních klášterů. Makedonský Třetí poločas, jenž vznikl v české koprodukci, se vrací do ještě vzdálenější minulosti Balkánu, do období 2. světové války.

Proti proudu
Letošní výběr v této sekci se nese trochu paradoxně v duchu upevnění klasických žánrů a silných protagonistů. Polské drama z války Štvanice se soustředí na hrdinu v krajní životní situaci a je ozvláštněno nechronologicky rozvrstvenou strukturou příběhu. Film získal čtyři polské Orly včetně titulu nejlepší film roku!
Izraelský debut Narušitel je psychologickou sondou do života hrdiny, který nemá právo výběru a trpně snáší svůj osud. Méně uzavřené psychologické drama se soustředí spíše na každodenní ústrky běžného člověka než na fatalistickou výpověď. Teprve na začátku svého dospělého života se ocitá Jonathas v celovečerním debutu Sergia Andradeho Jonathasův prales. Autor filmu bude dalším z hostů Febiofestu. Les jako zdroj obživy a prostředek k nezávislému svobodnému životu manželského páru Luciena a Reginy zobrazují američtí režiséři Jason Cortlund a Julia Halperin ve filmu Sběrač. Americký snímek stojí za pozornost hlavně díky nezvyklé atmosféře, která vzniká originálním mísením fikčního příběhu s precizními přírodopisnými pasážemi o houbách a přípravě jídel.
Kombinování fikce a dokumentu patří mezi oblíbené zdroje naší sekce. Důkazem toho je poměrně divácky náročný film Hledání samoty, jenž se dotýká tabuizovaného tématu úmrtí člověka v perfektně nastaveném institucionálním rámci. Lehčí téma a esteticky vytříbené obrazy přináší Ticho irského dokumentaristy Pata Collinse, jenž se rozhodl skrze postavu zvukaře vytvořit audiovizuální portrét oblasti Irska a jeho obyvatel.
Formální experiment maďarského režiséra Györgye Pálfiho Final Cut – Dámy a pánové skládá z různých klasických snímků nový celek, aby zobrazil metapříběh vztahu mezi mužem a ženou. Film představuje pro cinefilní publikum jistě vítanou intelektuální rozcvičku a dává nahlédnout do stavby filmového vyprávění. György Pálfi (Škyt, Taxidermia ad.) přijede spolu se členy svého štábu Final Cut osobně úvést.

Latinskoamerické panorama
Pablo Larraín se ve filmu No vrací do roku 1988, kdy vrcholila kampaň týkající se referenda o dalším vládnutí diktátora Pinocheta. V hlavní roli se tu blýskne mexická hvězda Gael García Bernal. Michel Franco vypráví ve svém druhém celovečerním snímku Lucía, a co pak klasický příběh školní šikany, avšak s dokonale ledovou sugestivitou. Není náhodou, že si byly oba snímky v premiéře promítány na festivalu v Cannes, stejně jako další dva tituly v letošním výběru.
Argentinští Divoši jsou variací na Pána Much o útěku několika chovanců polepšovny, zatímco kolumbijský snímek La Sirga představuje velmi intimní pohled na téma násilí, které zmítá už dlouhá léta celou zemí. Pohledem dítěte pak toto téma nahlíží další kolumbijský příspěvek – Maková pole. Stylovou různorodost a pestrost témat doplňují díla z filmařsky tradičních zemí. Mexiko reprezentuje režisér a kameraman Hatuey Viveros, jemuž se ve snímku Celý můj vesmír povedlo nemožné – prostřednictvím několika lidských osudů zachytit ducha mnohamilionové megalopolis Mexika City.
Barvy Argentiny pak nalezneme v prvotině Od úterý do úterý, která je příběhem muže zmítaného mezi vlastním svědomím a možností naplnit svůj malý sen o důstojnějším životě v labyrintu velkoměsta. Chile pak zastoupí drama Zázrak podle Michelangela režiséra Estebana Larraína, jenž se vrací do doby „pinochetovského“ temna, v němž se stane zázrak, který chce každý využít pro svůj prospěch.
V našem výběru nemůže chybět ani Brazílie – hypnotické Umělé ráje je putováním po světě rave parties, ve kterém se realita proměňuje v jednu velkou neuchopitelnou iluzi. Nesmíme ale opomenout ani minimalistické low-budgetové road-movie Cesta na měsíc, na jehož produkci se podílely dvě země, v nichž vznikají hrané filmy jen sporadicky – Panama a Ekvádor. Ale i to je další důkaz, že magické kouzlo filmu oslovuje mladé tvůrce ve všech koutech latinskoamerického kontinentu.

Od swingu k rapu
Mimo kinosály multiplexu Cinestar Anděl bude Febiofest návštěvníky oslovovat i v prostorách Malostranské besedy, a to kolekcí filmů s hudební tématikou. Letošní výběr muzikálů byl komponován se snahou o maximální pestrost žánrů i filmařských postupů. Kolekce obsahuje českou i americkou muzikálovou klasiku i spektákly z nového milénia.
V Roháčově a Svitáčkově protiválečné feérii Kdyby tisíc klarinetů se sešla elita české pop-music, nejstarší snímek z hudební sekce – legendární Zpívání v dešti – reflektuje přelomovou éru, kdy do kinematografie vstoupil zvuk. V kolekci nechybějí díla plná nakažlivého temperamentu, jež oživují songy Beatles (Across the Universe) a Rolling Stones (stejnojmenný dokument Martina Scorseseho). Jsou v ní zastoupeny i postmoderní extravagance (Moulin Rouge) a felliniovská podobenství (All that Jazz, Nine).
Zajímavá srovnání a užitečná ohlédnutí nabízejí i další české filmy. Hřebejkova prvotina Šakalí léta je stále aktuální svým protestním nábojem, v dokumentu Česká RAPublika si odvázaní rappeři a DJs tolerantně vyměňují názory se seriózními muzikanty i s hloubavými intelektuály. K relativně neznámým titulům patří „středoškolský muzikál“ Třicet panen a Pythagoras s Jiřím Menzelem či koláž Pražákům, těm je hej o kapele Pražský výběr. Filmy doprovodí čtyři hudební recitály.
Součástí festivalu bude soutěž středometrážních filmů, program pro děti a mládež pod názvem Febiofest Junior.