Scéna.cz 

Literární tipy na 13. týden

Mistr a Markétka (5/10) Poprava (Vysílání: 29.3., 21.20 hod., ČT2)
Ubohému básníku Ivanu Bezdomovci, který sedí v nemocničním pokoji psychiatrického ústavu, se po tajemném nočním setkání s Mistrem začalo pomalu rozjasňovat. Berliozova smrt nebyla náhoda a profesor Woland není nikdo jiný než ďábel, který si zrovna zaletěl do Moskvy něco vyřídit. Spisovatel beze jména, zvaný Mistr, je Bezdomovcovým spolupacientem a jejich diagnóza je způsobená stejným příběhem o Pilátu Pontském. Mistr o něm napsal román, jehož veřejné odmítnutí a pranýřování autora jej stály duševní zdraví. Někde venku však čeká Mistrova láska, zamilovaná do něj i do románu, Markétka. Slíbila, že se pro něj vrátí, ale už ho nezastihla. A Mistr nemá odvahu jí přiznat, kde je.
Příběh Piláta Pontského a Ješuy dosáhne svého tragického vrcholu a NKVD marně vyšetřuje včerejší skandální představení v Moskevském varieté. Ve městě se však začínají dít i další podivné věci.

Krásný ztráty (Vysílání: 29.3., 22.10 hod., ČT2)
Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho tématem je historie českého undergroundu. František Stárek, host tohoto vydání Krásných ztrát, má hodnost plukovníka, neboť sedmnáct polistopadových let strávil jako pracovník civilní kontrarozvědky. Během té doby také vystudoval práva na brněnské univerzitě. Jenže underground je téma, které ho přivedlo k podpisu Charty, k vydávání samizdatové revue Vokno, a také za minulého režimu do vězení. Vedle něho usedne zakladatel a šéf pražského nakladatelství Labyrint Joachim Dvořák. Obsažnou a respektovanou i oblíbenou kulturní revue Labyrint vydává už od roku 1992. Za ta léta vydal desítky kvalitních knižních titulů, vydává prvotiny začínajících autorů, vrátil do českého kulturního povědomí spisovatelku Lenku Reinerovou a podílí se na mnoha dalších kulturních aktivitách. Oba pánové se při setkání u televizního baru Michala Prokopa bavili ale nejen o knihách, ale také o současné společenské situaci.

Kam se poděla (národní) babička? (Vysílání: 01.4., 20.00 hod., ČT2)
Do reálného života uvedlo Babičku Boženy Němcové zejména její filmové zpracování. Byla tak vytvořena vizuální typologie idyly, vznikl autentický filmový záznam z pobytu Babičky v Národní chaloupce. Stejně tak i neustálé uvádění tohoto díla na jevišti Národního divadla svědčí o tom, že útlá knížka se prostě stala literární a dramatickou klasikou a je trvalým obrazem Babičky coby reálné postavy historického rozměru. Jako taková se babička z Ratibořic stala vzorem laskavé, moudré, shovívavé a útěšné bytosti, stala se archetypem. Božena Němcová stvořila mytologickou postavu v reálné podobě a konfiguraci, v reálném prostředí, stvořila mýtus. Jsou a budou tímto "prototypem" nekonečně laskavé babičky poměřovány současné a budoucí reálné babičky? Jaký význam má naše "národní babička" např. pro výchovu dětí? A jak se odráží ve vztazích a představách dnešních vnoučat? Autoři dokumentu se vydali po stopách (národní) Babičky v nás...

Filmový klub - Francouzská filmová klasika Tereza Raquinová (Vysílání: 01.4., 21.55 hod., ČT2)
Tereza hledá únik z neuspokojivého všedního života, který vede po boku svého manžela Camilla. Laurent, mladý řidič nákladního auta je tím, kdo by ji mohl z její klece osvobodit. Avšak manžel odhalí Terezinu nevěru a chce si s Laurentem promluvit. Osud však rozhodne jinak, než by si aktéři příběhu přáli.
V roli Terezy Raquinové se po dvouleté odmlce objevila na plátně Simone Signoretová a vzbudila nadšený ohlas. Film získal v roce 1953 Stříbrného lva na filmovém festivalu v Benátkách. Tereza Raquinová je jednou z mnoha adaptací románů Emila Zoly, po kterých sahali filmoví tvůrce především v první polovině padesátých let.

Dvaasedmdesát jmen české historie Karel Jaromír Erben (Vysílání: 02.4., 17.25 hod., ČT2)
Erben, "nejspanilejší z českých básníků", jak ho nazval F. X. Šalda, žije v našem povědomí především jako autor "Kytice" a pohádkář. Daleko rozsáhlejší a neméně významná však byla jeho činnost vědecká, zejména v oboru historie a národopisu. V poezii byl jedním z hlavních představitelů obrozeneckého romantismu. Ve svých baladách i prozaických pohádkách přibližoval mýtické spojení přírody a člověka, které obsahovala lidová slovesnost.

Čtenářský deník... Natálie Kocábová: Růže - Cesta za světlem (Vysílání: 04.4., 09.25 hod., ČT2)
Poslední díl volného triptychu Natálie Kocábové (předchozí dvě knihy nesou názvy Monarcha Absint a Schola alternativa) vypráví o cestě za světlem. O cestě světy, které jsou autorce vlastní - temné, surreálné, symbolické. Kromě osoby samotné vypravěčky se v knize seznamujeme také se sedmi mytickými postavami, které v posledních dnech historie zastupují lidstvo a jeho atributy ? hřích, smrt, samotu, válku, čas, ďábla a oběť. Románovými světy Natálie Kocábové nás provádí publicista, literární kritik a časopisecký redaktor Radim Kopáč.