Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 43. týden

Brána poznání - Seurat: Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte
Georges Seurat patří vedle Cézanna, van Gogha a Gauguina k nejvýznačnějším malířům postimpresionistického období. Všeobecně je Seuratovo jméno spojováno s pointilismem a divizionismem, metodou pracující drobnými tahy štětcem s jasnými barvami.
Ve skutečnosti šlo o mnohem více. Je jedním z nejsložitějších a nejúžasnějších malířů obrazů novodobého umění. Jeho rozměrem rozsáhlý obraz Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte byl vykládán velice různě. Je to zároveň obšírná a pozorná kronika i plod bezprostředního pozorování způsobů nové, průmyslové civilizace. Jde o analýzu zbavenou všech prchavých prvků. Velký obraz neděle v průmyslovém pařížském předměstí je především přesný portrét společnosti. Pod chladnou kronikou pulsuje jemná ironie, sklon zůrazňovat nepředvídatelné stránky navenek ctihodné městské společnosti.
"Žádný malíř mi nepřipomíná Moliéra tolik jako Seurat. Moliérova Mešťáka šlechticem, což je balet plný půvabu, lyrismu a zdravého rozumu. Plátna jako Cirkus, Kankán nebo Nedělní odpoledne jsou také takové balety plné půvabu, lyrismu, humoru a zdravého rozumu", konstatoval Apollinaire.
Vysílání: 20.10., 16.10 hod., ČT2; Opakování: 21.10., ČT2

Brána poznání, Deset století architektury - Letiště v Ruzyni
Rozvoj civilní letecké dopravy v Evropě začíná po 1. světové válce. V těchto začátcích, kdy letadlům stačila prostě upravená travnatá plocha ohraničená barevnými stříškami z prken, šlo poměrně rychle a snadno zřídit nezbytné zázemí pro letce i cestující. V r. 1920 uzavřela vláda České republiky dohodu s francouzsko-rumunskou leteckou společností o provozu pravidelné linky Paříž-Štrasburk-Praha a Praha-Varšava. Vojenské letiště ve Kbelích se otevřelo civilním potřebám a přibývaly hangáry, pošta, celnice, čekárny. Československé aerolinie vznikly v r. 1923 a nárůst nároků na leteckou dopravu vyvolal řadu změn nejen v technice, ale i v záměrech provozovatelů. Přestaly stačit nejen travnaté plochy, ale i neútulné letištní haly. V r. 1929 schválila vláda vykoupení pozemků v Ruzyni, jejich rozloha 108 hektarů odpovídala výměře všech hlavních evropských letišť. Z architektonické soutěže byly v r. 1932 vybráni nejperspektivnější autoři a mezi ně byly rozděleny jednotlivé budovy. Adolfu Benšovi byla přidělena práce na budově leteckého nádraží. Kamil Roškot dostal za úkol úpravy zastavěných částí letiště, a obytný dům ředitelů a vrátných. B. Sláma, E. Hnilička a F. Hruška vypracovali plány pro tři hangárové bloky. V. Erhart projektoval obytné budovy garáže a četnickou stanici. Letiště bylo uvedeno do provozu v r. 1937 a svými parametry předčilo letiště ve Frankfurtu, Římě i Berlíně. Odbavovací hala architekta Benše obdržela Zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v r. 1937 v Paříži.
Vysílání: 21.10., 16.10 hod., ČT2; Opakování: 21.10., ČT2