Scéna.cz 

13. ročník pražského Mezinárodního varhanního festivalu.

Americký varhaník českého původu Karel Paukert zahájil počátkem srpna v bazilice sv. Jakuba 13. ročník pražského Mezinárodního varhanního festiu, který potrvá do 25. září 2008. Festival nabízí sólové varhanní recitály předních světových i českých umělců v Bazilice sv. Jakuba, Malá Štupartská 6, Praha 1.

Nejbližší koncert se koná 21. srpna 2008 od 19:00 h , na kterém vystoupí Irena Chřibková (varhany), Žesťový soubor Praga sinfonietta, Martin Opršál (bicí) a Miriam Němcová (dirigent). Na programu bude W. Albright, J. S. Bach a M. Kabeláč.
Irena Chřibková pochází z Bohumína. Varhany studovala na kroměřížské konzervatoři u K. Pokory, na pražské AMU u Prof. M. Šlechty a ve Francii u S. Landale. Pravidelně koncertuje v Evropě, Japonsku, Izraeli, Rusku a USA. Je vyhledávanou interpretkou české varhanní tvorby 20. století, skladeb soudobých a děl francouzských symfoniků. Nyní působí pedagogicky v Praze. V bazilice sv. Jakuba, kde je od roku 1991 varhanicí, založila Mezinárodní varhanní festival a další koncertní cykly duchovní hudby.

Z další koncertů uveďme: Zuzana JANÁČKOVÁ / Česká republika (28. 8. 2008); Elisabeth ROLOFF /Israel (4. 9. 2008); Daniel ROTH /Francie (11. 9. 2008); Václav UHLÍŘ /Česká republika (18. 9. 2008) a Naji HAKIM /Francie (25. 9. 2008).

Původ velkých svatojakubských varhan spadá do samého počátku 18. století. Po velkém požáru roku 1689, kdy chrám vyhořel, vznikla potřeba nových varhan. Tohoto úkolu se ujal Abraham Stark z Lokte (1659-1709), známý již několika nástroji v Čechách. Nové dvoumanuálové varhany s pedálem měly 26 rejstříků a byly dokončeny v roce 1705. Jejich varhanní skříň, kterou dnes obdivujeme, byla i ve své době unikátní. Varhany měly krátkou spodní oktávu, a proto i limitující možnosti varhanní hry. Roku 1754 dochází k jejich první přestavbě, kterou provedl kralický varhanář František Katzer (1702-1764). Ve druhé polovině 19. století došlo k dalším dispozičním změnám, nevíme však, kdo přesně tyto úpravy provedl. Romantizační proces pak pokračoval v roce 1906 pražskou varhanářskou firmou Josef Černý a Josef Rejna, která odstranila lomenou oktávu a vyměnila několik rejstříků. Zcela zásadní zásah do ještě v podstatě barokních varhan proběhl v roce 1941 podle návrhu Bedřicha Antonína Wiedermanna. Zakázku obdržel kutnohorský varhanářský závod Jana Tučka. Výsledkem byly velké třímanuálové elektropneumatické varhany se 75 rejstříky a velkým rozsahem klaviatur. K další přestavbě nástroje došlo v roce 1956 varhanářským družstvem Organa Kutná Hora. Poslední rozsáhlou přestavbu provedl v letech 1981-82 závod Varhany Krnov. V nové rejstříkové dispozici byly obnoveny všechny původní Starkovy hlasy, z větší části i s původními píšťalami a ponechány i četné zajímavé romantické barvy. Současný nástroj má 4 manuály, 91 znějících rejstříků a 8 277 píšťal.