Scéna.cz 

Antonín Dvořák: JAKOBÍN

Soubor opery Národního divadla moravskoslezského nastudoval v prosincové premiéře operu Antonína Dvořáka Jakobín.
„Myslím, že tentokrát pochybovači o mém dramatickém nadání budou spokojeni, ne-li překvapeni. Myslím, že Jakobín bude první mezi mými operami.“ To jsou slova českého skladatele Antonína Dvořáka předjímající jeho v pořadí sedmou operu. I když nemá smysl určovat přesné pořadí, faktem zůstává, že Jakobín byl první skutečně úspěšnou Dvořákovou operou a dodnes patří mezi tři jeho nejoblíbenější opery.
V hudebním nastudování dirigenta Václava Návrata a režii Luďka Golata (sbormistr Jurij Galatenko, scéna Jaroslav Malina j. h., kostýmy Helena Anýžová j. h., choreografie Tamara Černá) účinkují v hlavních rolích: Eva Dřízgová-Jirušová / Zdena Vaníčková-Matoušková (Julie), Agnieszka Bochenek-Osiecka / Marianna Pillárová / Hana Škarková j. h. (Terinka), Vladimír Chmelo j. h. / Zdeněk Kapl j. h. / Vojtěch Kupka (Bohuš), Jiří Halama / Simon Šomorjai j. h. (Benda), Václav Morys / Peter Svetlík (Jiří), Bogdan Kurowski / Alexander Podolchov (Purkrabí) ad.

Antonín Dvořák navrhl spolupráci na nové opeře libretistce Marii Červinkové-Riegrové koncem roku 1881, ještě před dokončením jejich první společné opery Dimitrij. Červinková vzala mistrova slova vážně a v následujících dvou letech vypracovala několik návrhů a verzí libreta s pracovními názvy Přivítání, Příjezd vrchnosti, Pan kancelářský, Nová vrchnost ad. Jednu z finálních variant pod názvem Matčina píseň anonymně poslala roku 1883 do konkurzu operních, činoherních a libretních prací u příležitosti otevření nově zbudovaného Národního divadla. Na základě divadelních intrik její libreto (dramatickou porotou vybrané jako nejlepší) v soutěži neuspělo. To, že námět původně psaný přímo pro Antonína Dvořáka poslala libretistka do veřejné soutěže, mělo jednoduchý důvod: Mistr totiž částečně ztratil o spolupráci na budoucím Jakobínu zájem – Marii Červinkové dokonce údajně řekl, že námět a postavy jsou příliš české a proto se obával, že by s nimi ve světě neuspěl.
Nakonec se ale po šesti letech k libretu Marie Červinkové-Riegrové vrátil a společnými silami a úzkou spoluprací dospěli od listopadu 1887 do listopadu 1888 k hotovému dílu. Opera Jakobín (přesněji její první verze) měla premiéru 12. února 1889 v Národním divadle. Přes úspěch opery a její oblibu u publika se oba autoři rozhodli Jakobína znovu přepracovat. Necelý rok před svou smrtí Marie Riegrová revidovala některé momenty libreta, Antonín Dvořák se ale díky dalšímu pobytu v Americe dostal k práci na druhé verzi Jakobína až v roce 1897.