Scéna.cz 

Z první řady... Richard Lví srdce a Straka zlodějka

Richard Lví srdce
Novodobá inscenace jedné z nejslavnějších francouzských komických oper, natočená v roce 2019 v Královské opeře ve Versailles. Na obrazovky České televize tak poprvé vstupuje slavné dílo A. E. M. Grétryho. Účinkují: R. Mathieu, R. van Mechelen, M. Louledjian, M. Perbosti a další. Le Concert Spirituel řídí H. Niquet. Divadelní režie M. Pynkoski, televizní režie J. Condemine. Autorem jedné z nejslavnějších komických oper francouzské historie je původem Belgičan André Ernest Modeste Grétry (1741–1813). Narodil se v Lutychu (Liege). Hudbu studoval v rodném městě a posléze v Itálii. Poté, co měly jeho opery velký úspěch v Paříži, usadil se na přelomu 60. a 70. let 18. století tam. Současník Mozartův a Beethovenům je autorem několika desítek převážně komických oper, psal hudbu k baletům, orchestrální i duchoví díla. Byl ale také i autorem oblíbených revolučních písní. Jeho obdivovatelem i příznivcem byl císař Napoleon I.
Opera Richard Lví srdce zazněla v Paříži poprvé 21. října 1784. Když se o pět let později (1. října 1789) hrála v Královské opeře ve Versailles a členové královské osobní stráže zpívali slavnou árii z opery "O Richarde, můj králi!", aby tak pozdravili krále Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu, vzbudilo to takovou nevoli, že královský pár musel zámek nadobro opustit a nikdy se do něho už nevrátil.
Richard Lví srdce je historickou osobností. Byl anglickým králem (1189–1199) a panovníkem anjouovské dynastie na území dnešní Francie. Proslul svými boji o moc, a to jak se svými příbuznými, tak s francouzským králem Filipem II. A také účastí na třetí křížové výpravě do Svaté země, během níž se mu dokonce podařilo porazit do té doby nepřemožitelného sultána Saladina. Na zpáteční cestě byla ale zajat nedaleko Vídně vévodou babenberským a dva roky držen ve vězení na hradě Durnstein. A právě tato epizoda z jeho života, která měla ovšem zásadní mocenské pozadí, v němž figuroval římský císař Jindřich VI. Štaufský a francouzský král Filip II., se stala legendou, podle níž Richarda z vězení vysvobodil potulný trubadúr Blondel. Na jejím základě vzniklo libreto, které samozřejmě celou epizodu řeší galantním způsobem, s lehkostí a nadhledem. A taková je i inscenace z Královské opery ve Versailles, která potěší nejen příjemnými melodiemi, ale i vtipnými situacemi.
Vysílání: 02.10., 20.15 hod., ČT art

G. Rossini: Straka zlodějka
Hvězdná italská sopranistka Rosa Feola v hlavní roli křivě osočené hrdinky v příběhu záměn a omylů se šťastným rozuzlením. V představení z milánského Teatro alla Scala spoluúčinkují: P. Bordogna, T. Iervolinová, E. Rocha, A. Esposito, M. Pertusi, F. Albertiová a Loutkářská společnost Carlo Colla a synové. Sbor a orchestr milánské Scaly řídí Riccardo Chailly. Režie Gabriele Salvatores. Televizní režie Patrizia Carmineová. Straka zlodějka, italsky La Gazza ladra, na libreto G. Gherardiniho podle francouzské literární předlohy se v Rossiniho zpěvoherní tvorbě řadí do kategorie semiseria, tedy opery polovážné, která mísí prvky komické a tragické zároveň. Žánr podmiňuje také přítomnost, tzv. basso buffo (komického basu), jímž je v příběhu purkmistr Gottardo (Michele Pertusi), zde však v postavě mstivého sukničkáře. Dílo má též charakter francouzské porevoluční záchranné opery (opéra a sauvetage).
Služka na statku Ninetta (Rosa Feola) je v trojím ohni. Chce si vzít statkářova syna Giannetta (Edgardo Rocha), který se právě vrátil z vojny a miluje ji, snaží se ukrýt svého otce (Alex Esposito), válečného zběha, jemuž hrozí trest smrti a chce mu rychle sehnat peníze. Navíc vzdoruje purkmistrovu neodbytnému nadbíhání, které rezolutně odmítá. To vše zkomplikuje křivé obvinění z krádeže stříbrné lžičky s iniciálami F. V., které se shodují se jménem jejího otce i zaměstnavatele, jímž je Fabrizio Vingradito (Paolo Bordogna). Složitá zápletka je rozřešena milostí, kterou král udělí zběhlému Ninettinu otci Fernandu Villabellovi, a také objevem stračího hnízda v kostelní věži, kde naleznou doličné stříbrné příbory a mince. Ačkoliv už Ninettu vedou na popraviště, je po dodání nových důkazů osvobozena a vesničané mohou slavit svatbu mladého páru k velké purkmistrově nelibosti.
Za svého života skladatel Gioacchino Rossini několikrát Straku zlodějku upravoval a přepracoval. Vy ji uslyšíte v kritické edici rossiniovského znalce Alberta Zeddy. Při dvoustém výročí prvního uvedení ve Scale (světová premiéra 31. 5. 1817) měla plných 200 minut. Události, které se odehrály před vlastním dějem nebo mimo scénu, řeší italský filmový režisér Gabriele Salvatores loutkovými mezihrami a stračími akrobatickými kousky na laně (Francesca Alberti).
Vysílání: 07.10., 20.15 hod., ČT art