zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Legendární italská sopranistka Mirella Freni

Mirella Freni – život zasvěcený opeře

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Mirella Freni – život zasvěcený opeře
Německý dokument o jedné z nejvýznamnějších operních sopranistek druhé poloviny 20. století, která přes půlstoletí vládla na scéně milánské La Scaly. Režie Marita Stockerová (Premiéra). Italská pěvkyně Mirella Freni (1935–2020) byla jednou z nejvýznamnějších sopranistek světové operní scény druhé poloviny 20. století. Okouzlovala obecenstvo přes půl století svým svěžím a mladistvě znějícím hlasem, který měl nezaměnitelnou barvu a špičkovou kvalitu.
Její výjimečná kariéra se začala již v útlém věku. V deseti letech vyhrála jako zázračné dítě rozhlasovou soutěž, když přednesla před mikrofonem náročnou árii Čočosan „Un bel di vedremo“ z Pucciniho opery Madame Butterfly. Bylo krátce po druhé světové válce, psal se rok 1945. O šedesát let později účinkovala Freni při svém posledním představení, když vystoupila v ruské opeře P. I. Čajkovského Panna orleánská. Tehdy v dubnu 2005 zpívala na scéně Washingtonské národní opery. Ve věku sedmdesáti let uchvátila americké obecenstvo v postavě mladé Jany z Arku. Když oslavoval své pětasedmdesátiny a 55. výročí prvního jevištního vystoupení, bylo to v roce 2010, obdržela v Cannes vysoké umělecké ocenění MIDEM Classical Award v kategorii celoživotního mistrovství. Filmový portrét německé režisérky Marity Stockerové ukazuje Mirellu Freni během pěveckých lekcí v Centro Universale del Bel Canto v jejím rodném městě Modena. Rozsáhlý rozhovor s pěvkyní byl natáčen v Teatro comunale v Modeně, tedy na místě, kde sopranistka zahájila svoji světovou kariéru před více než půlstoletím. Dokument obsahuje rovněž rozhovory s jejími uměleckými kolegy a přáteli. Bohužel její nejbližší – tenorista Luciano Pavarotti, s nímž od raného dětství vyrůstala, a její manžel bulharský basista Nikolaj Gjaurov už nebyli mezi námi. Uslyšíte upřímnou výpověď hvězdného tenoristy Plácida Dominga, režiséra Lamberta Pugelliho a operního kritika Elvia Giudiciho, kteří doplní její úchvatný pěvecký portrét. V její interpretaci uslyšíte mj. ukázky z oper Fedora, Gianni Scchichi, Bohéma, Traviata, Manon (Massenet), Otello a Panna orleánská.
Vysílání: 24.10., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 27.10., ČT art

U. Giordano: Fedora
Legendární italská sopranistka Mirella Freni v titulní postavě ruské šlechtičny, která se osudově zaplete do vyšetřování vraždy svého snoubence (1993). Dále účinkují: P. Domingo, A. Scarabelli, A. Corbelli, S. Mazzoni, M. Minarelli, D. Gavazzi a další. Orchestr a sbor Teatro alla Scala řídí Gianandrea Gavazzeni. Režie Lamberto Puggelli (V italském znění s titulky) (Premiéra).
Děj začíná v Petrohradě kolem roku 1880. Ovdovělá kněžna Fedora Romacovová (Mirella Freni) očekává hraběte Vladimíra, za něhož se má provdat a zasněně se dívá na jeho portrét. Přinášejí hraběte smrtelně zraněného, který po chvíli vydechne ve své ložnici naposled, aniž se zmíní o svém vrahovi. Přítomní podezírají Lorise Ipanova (Plácido Domingo). V pařížském Fedořině paláci svádí kněžna Lorise, aby se přiznal ke svému zločinu. Její přítel diplomat De Siriex (Alessandro Corbelli) ironicky komentuje dvě tváře ruské ženy – hodnou i nepřátelskou. Loris, který pochopí, že Fedora není k jeho vzplanutí netečná, ji ve své árii „Amor ti vieta“ nutí, aby také vyznala své city. Pak se přizná, že zabil Vladimíra, ale prohlašuje, že může přinést důkazy o jeho nevěře. Fedora sice upozorní ruského šéfa policie (Alfredo Giacomotti) na vrahovu přítomnost ve svém paláci, ale když se dozví, že ji zesnulý snoubenec Vladimír podváděl s Lorisovou manželkou, pochopí, že šlo vlastně o zločin z vášně a žárlivosti. S láskou Lorise objímá a ukryje ho přes noc u sebe, aby se nedostal do spárů tajné carské policie. Závěr dramatu se odehrává ve Fedořině švýcarské vile. Už několik měsíců zde šťastně žijí Loris a Fedora a milují se. Bohužel Fedora předtím udala ruské policii Lorisovu rodinu. Bratr byl v ruském vězení umučen a matka zemřela žalem. Loris přísahá, že se pomstí prokleté neznámé špionce, která jeho rodinu očernila. Fedora, která si uvědomuje, že dřív nebo později vyjde pravda najevo, spolkne jed a přizná se. Loris je odhalením zdrcen, odpouští jí, ale už je příliš pozdě. Fedora umírá.
Hlavní ženskou postavu této milánské inscenace opery Fedora Umberta Giordana ztvárnila Mirella Freni, která se narodila 27. února 1935 v Modeně, kde také v roce 2020 zemřela ve věku nedožitých 85 let. Za svého umělecky rušného života zvládla na scénách po celém světě základní italský zpěvoherní repertoár, z něhož jmenujme především Mimi v Bohémě, Violettu v Traviatě, Čočosan v Madama Butterfly, Manon Lescaut, Aidu a Fedoru. Byla oblíbenou sopranistkou rakouského legendárního dirigenta Herberta von Karajana, který s ní často spolupracoval při špičkových hudebních nastudováních a nahrávkách.
Vysílání: 24.10., 21.15 hod., ČT art

15.10.2020 17:10:07 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Z éteru

Mesiáš v podání Jihočeského divadla

Mesiáš (Jihočeské divadlo)

G. F. Händel: Mesiáš
Scénické zpracování slavného oratoria Mesiáš v podání Jihočeského divadla, v režii Tom ...celý článek


Světově proslulý čínský pianista Lang Lang

Lang Lang – nejmilejší melodie

Lang Lang – nejmilejší melodie
Světově proslulý čínský pianista hraje a hovoří o svých hudebních lásk ...celý článek


Toužila se protančit až do pařížské Opery

Tanečnice

Tanečnice
Film natočený ve francouzsko-belgicko-české koprodukci (2016). Hrají: Soko, Lily-Rose Deppová, G. ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Racek přilétá na Zábradlí

Jana Plodková (Zdroj:KIVA)

Již tento týden 20. března 2024 proběhne v Divadle Na zábradlí premiéra inscenace Racek. Ikonická hra Antona P celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Unikátní kolekce tvorby Toyen v Ostravě

Toyen - Pažíž Editions Maintenant 1973

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s Gal celý článek

další články...