Scéna.cz 

Velmi koncentrovaná Stabat Mater

Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK uvedl 23. března 2016 ve Smetanově síni Obecního domu pod taktovkou Petra Vronského Dvořákovo Stabat Mater op. 58, oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Sólové party zazpívali Kateřina Kalvachová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Aleš Voráček (tenor) a Jozef Benci (bas). Spoluúčinkoval Kühnův smíšený sbor pod vedením Marka Vorlíčka. Provedení Dvořákova díla na text středověké latinské sekvence z 13. století se stalo součástí již čtyřiadvacetileté tradice, kdy jej na Škaredou středu orchestr FOK uvádí. Tentokrát byl koncert věnován i obětem útoku v Bruselu, ke kterému došlo předešlý den. Všichni přítomní minutou ticha uctili památku obětí.

Dvořák začal komponovat Stabat Mater v době, kdy mu umřelo nejmladší dítě. Potom, co přišel o další dvě, dílo dokončil. Bolest, kterou prožíval, vyjádřil v deseti částech svého oratoria napsaného v letech 1875 až 1877. Nádherné a působivé dílo Antonína Dvořáka patří k vrcholům duchovní hudby. Dvořák jej vystavěl na střídání sólistů a sboru, přičemž všichni sólisté a sbor spolu zazní v první a poslední části. Skladatel nesleduje jednotlivá slova textu, spíše se zaměřuje na vyjádření nálady a emocí. Od bolesti a smutku nad ztrátou svých dětí se postupně dostává k přijetí svého kříže, k naději a v závěru k víře v život.

Interpretace byla poněkud chladná, hraná s přílišným odstupem. K celkovému odtažitému vyznění „napomohlo“ i zbytečně rychlé tempo. Důslednější dikce sólistů by taky přispěla k přesvědčivějšímu rozlišení různých poloh smutku, bolesti. V mnoha případech nevynikly rozdíly v instrumentační barevnosti a kontrastech hudebních frází. Přesto bylo dílo provedeno velmi koncentrovaně a do posledního místa odsazena Smetanova síň dlouho aplaudovala interpretům.