Scéna.cz 

Vivat baroko! – ohlédnutí za 5. týdnem Lípy Musicy

V sobotu 17. října 2015 zavedla 14. Lípa Musica své návštěvníky do obdivuhodným způsobem zrekonstruovaného kostela sv. Petra a Pavla v Prysku, aby v novotou baroka zářícím sakrálním prostoru nechala zaznít vrcholné skvosty hudební, taktéž vzniklé v tomto uměleckém slohu. Ohromující fascinující a cituplná umělecká výpověď, kterou návštěvníci mohli vnímat synchronně takřka všemi smysly, přilákala do Prysku takový počet posluchačů, že kostel takřka praskal ve švech...

"Varhanní hudba ve spojení s trubkou navozuje imprese takřka anděleské. Dvojnásob to platí u vrcholného barokní repertoáru." Těmito slovy předznamenal šestnáctý festivalový večer tištěný program koncertu a nutno dodat, že se nemýlil. Barokní varhany pocházející z roku 1745 rozezněl mladý a úspěšný český varhaník Pavel Svoboda a slavnostní atmosférou dýchající večer otevřel spolu s dalším z německých festivalových hostů, pasovským trumpetistou Oliverem Lakotou intrádou z dílny anglického skladatele Henriho Purcella.
Program večera, při němž se posluchači mohli nechat unést i vizuální krásou nadmíru zdařile zrekonstruované interiérové výzdoby tohoto svatostánku, nabídl exkurz do zářící, okázalé a emocemi sršící barokní hudby takřka ze všech koutů Evropy. Skladby sólově varhanní střídaly dialogy obou instrumentů prosycené zdobnou zpěvností a vzrušeností výrazu. Středobodem večera se stal Bachův impozantní, avšak vivaldiovskou poetikou stále ještě dýchající Koncert D dur. Ten doplnila řada rozsahově menších, avšak mnohost barokního výrazu přilehavě vykreslujících skladeb.
Baroko je mnohdy nazýváno celostním uměním - "Gesamtkunstwerkem" - a právě tak jej představil i šestnáctý festivalový večer, který soustředěnému a krásou unešenému publiku zprostředkoval výjimečně komplexní zážitek. O jeho uměleckou kvalitu v rovině provedení se mistrovsky postarali oba interpreti. Zářivě jiskřivý tón trubky, intonační jistota a hřejivost výrazu, jež Lakota s lehkostí dosáhl, se jedinečně snoubila s erudicí varhaníka, jenž si se skromnějším barokním nástrojem pocházejícím z roku 1745 doslova pohrál a představil jej s technickou bravurou v barvité paletě jeho rejstříkových možností.
Baroko v prapůvodu tohoto slova znamená perlu, a tou jistě další z čtrnáctého bloku festivalových zastavení bylo a ponurý podzimní den rozjasnilo doslova nadpozemskou krásou...