zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Příhody lišky Bystroušky v Janáčkově divadle v Brně

Příhody lišky Bystroušky  (NDB)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Na brněnské představení opery Příhody lišky Bystroušky jsme se vydali těsně před prázdninami 22. června 2015 – a kam jinam než do Janáčkova divadla v Brně. Zde uvádějí tuto operu v režii Kanaďana irského původu Jamese Conwaye. Hudebního nastudování se ujal Tomáš Hanus, naše představení dirigoval Jakub Klecker. Scéna byla ponurá – režisér se bohužel dle mého názoru až příliš držel autorových instrukcí, že se děj odehrává v noci. Výtvarníkem scény a kostýmů byl Neil Irish, který využil jakýchsi mřížovaných konstrukcí, které nám dovolily nahlédnout i pod zem do brlohů zvířat. Premiéra se odehrála před sedmi lety.

V roli Bystroušky vystoupila Tereza Merklová Kyzlinková, Zlatohříbka zpívala Jana Hrochová. V roli revírníka jsme si vychutnali sytý bas Jiřího Sulženka. Ve dvojrolích vystoupili Zoltán Korda jako Rechtor a Komár, Ladislav Mlejnek coby Farář a Jezevec a Daniela Straková-Šedrlová jako Revírníková a Sova. Představení doprovázeli Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno a Kantiléna. V dětských rolích Malé Bystroušky a Pepíka jsme viděli Markétu Toufarovou.

Velice zajímavá je na Lišce Bystroušce historie jejího vzniku. Geneze příběhu mazané lišky začíná už v devadesátých letech 19. století. Malíř a myslivec Stanislav Lolek (žák Julia Mařáka) miloval přírodu a studoval na lesnické škole. Jako praktikant ve Veselí u Mohelnice se seznámil s revírníkem Augustinem Kořínkem, který byl předobrazem pro jeho kresby. Ten mu vyprávěl mnoho o životě lesní zvěře, lišek a o tom, jak si myslivci ochočili liščata – anebo že by si liščata ochočila je? Stanislav Lolek poté neskončil v lese, ale na Akademii výtvarných umění, kde si pro potěchu kreslil zvířata, svérázné lidičky a hlavně lišku. Takových kreseb měl na dvě stovky. Kresby se dostaly do Lidových novin a přistály na stole Rudolfa Těsnohlídka. Ten se je pokusil vrátit šéfredaktorovi – ale se svým protestem neuspěl, Arnošt Heinrich mu dal příkaz „něco“ k obrázkům napsat. Těsnohlídek byl především lyrický básník nadšený impresionismem a trpící depresemi, v redakci pracoval jako fejetonista a soudničkář a z této práce neměl pražádnou radost. K zadání se nakonec postavil čelem, chodil poslouchat „drvaře, jak hovoří“ a napsal příběhy o lišce Bystronožce. Protože ale sazeči v tiskárně nemohli po něm přečíst jeho rukopis, překřtili lišku na Bystroušku. Příběhy o Bystroušce vycházely v Lidových novinách na pokračování formou fejetonů od 7. dubna do 23. června 1920 a měly velký úspěch, našly si čtenáře napříč celým sociálním spektrem. Zaujaly i hospodyni Leoše Janáčka Marii Stejskalovou, která si četla příběhy o lišce už cestou z trafiky. Leoš Janáček se podivoval, čemuže se to jeho hospodyně tak směje? Pak si začal vystřihovat všechna pokračování a rozhodl se zkomponovat operu. Když se to dozvěděl Rudolf Těsnohlídek, myslel si, že si z něho někdo dělá legraci. Opera o Bystroušcce! A od mistra Janáčka! Leoš Janáček si sám upravil Těsnohlídkovy fejetony v libreto, zredukoval postavy i děj a vybíral především ty části, které zdůrazňují propojení lidského světa s přírodou, svou hudbou vyzdvihl především poetičnost celého příběhu. Chodil poslouchat ptáky do parků a lesů, chování lišek dokonce konzultoval s hukvaldským myslivcem Ludvíkem Jungem. Rozvržení do ročních období mu posloužilo jako symbolika konečnosti lidského bytí a věčný koloběh přírody. Slavná světová premiéra opery se konala v brněnském divadle Na Hradbách 6. listopadu 1924. Ohlas byl obrovský a sám autor byl spokojen.

Dopolední představení 22. června bylo určeno pro školy a dětmi bylo k mému překvapení velmi dobře přijato. I když to v sále trochu šumělo a děti si i povídaly, živě reagovaly na dění na jevišti a dokázaly odměnit pěvce zaslouženým potleskem. Opět se tu potvrdilo, že má smysl děti na operu do divadla brát a seznamovat je s tímto druhem umění.

Psáno z představení 22. června 2015, Národní divadlo Brno – Janáčkovo divadlo

Dirigent Jakub Klecker; Bystrouška Tereza Merklová Kyzlinková; Malá Bystrouška/Pepík Markéta Toufarová; Zlatohříbek Jana Hrochová; Revírník Jiří Sulženko; Rechtor/Komár Zoltán Korda; Farář/Jezevec Ladislav Mlejnek; Revírníková/Sova Daniela Straková-Šedrlová; Pásek Mikalai Charnyshou; Pásková/Datel Jana Iskrová; Frantík Alice Láníková; Harašta Igor Loškár; Kobylka Anna Drápalová; Cvrček Barbora Šejnohová; Skokánek Dominik Urbánek; Lapák Jitka Zerhauová; Kohout/Sojka Alena Sobolová; Chocholka Martina Králíková; Modrá vážka Jiří Veselý.

14.9.2015 12:09:39 Alena Kunčíková | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Nová výzva Kašpar.Dramatik

Martin Hofmann (Cyrano)

Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek

další články...

HUDBA

Zemřel Josef Laufer

Josef Laufer

Zemřel Josef Laufer (11. 8. 1939* - †20. 4. 2024) po dlouhé nemoci, kdy byl čtyři roky v umělém spánku. celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Velikáni filmu... Karel Kachyňa

Oznamuje se láskám vašim

Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od celý článek

další články...