Kouzelná flétna pro malé i velké
autor: archiv
zvětšit obrázekTaneční verzi Mozartovy opery Kouzelná flétna připravil pro scénu Stavovského divadla choreograf Attila Egerházi společně se souborem Balet Junior - studenty nejvyšších ročníků Tanečního centra Praha.
Poslední Mozartova opera (z roku 1791) má složitou zápletku s hlubokou symbolikou, s níž se musí režie vypořádat, aby divák nebyl zcela ztracen v ději - tuto možnost naznačoval i mírně komplikovaný text programu. Attila Egerházi však zachází s rozsáhlým materiálem opery, z něhož bylo nutné pro zjednodušení pečlivě volit, poměrně přehledně. Odsouvá příběh do oblasti snů a zasazuje jej do "úvozovek" současné doby.
V prvním obraze sleduje Pamina televizi v obývacím pokoji, okolo pobíhají a hádají se rodiče - Královna noci a Sarastro, do toho přichází Paminin přítel Tamino a přináší ji knihu. Pamina zapomíná na televizi, začte se do knihy, posléze nad ní usíná a vše následující už jen snem. V posledním výjevu se z něj všichni probouzí za stejných okolností - avšak vnitřně proměněni.
Vlastním dějem provádí Egerházi tanečníky v obdobném členění jako v opeře - vizualizuje jednotlivá koncertní čísla - arie hlavních hrdinů - celkem srozumitelně až na některé poněkud nečitelné propletence jako je životní zkouška mladého páru.
Pro ztvárnění postav, jejich charakteristiku a interakce používá svůj již rozeznatelný jazyk, možná až příliš společný, jímž se ústřední dvojice Pamina (Sabina Bočková) a Tamino (István Varga) vyjadřuje velmi uvolněně až ležérně bez znatelnějšího úsilí (typizace současných teenagerů?) Naproti tomu se ptáčník Papageno (David Sklenička) chopil komiky své role živě a s chutí. Královna noci (Adéla Abdul Khalegová) usiluje být zlou s větším či menším úspěchem, a tak prominentní postavou (i doslovně) teatrálním výrazem i vnitřním postojem zůstává Sarastro (Aleš Krátký). Zaujme např. v duetu s dcerou Paminou, kterou matka zmanipuluje, aby ho zabila, ale té to láska k otci nedovolí. Dramatické momenty jsou prostoupeny humornými výstupy, v nichž velmi často figuruje právě (ale nejen) Papageno, pečující o vejce, z něhož se má narodit jeho vyvolená.
Na jednoduché scéně se nachází pouze křeslo nebo pohovka, s nimiž je pohybováno a na nichž se mnohé odehrává, pozadím jsou obdélníkové panely v neutrálních barvách (nenápadná barevnost včetně kostýmů je vůbec spíše sympatickým rysem výpravy Egerháziho inscenací - scéna a kostýmy Samiha Maleh) oživované nasvětlováním, projekcí. Efektně působí např. modrý světelný šíp namířený proti černému hrotu pláště přicházející Královny noci.
Projekce je naštěstí omezena - za funkční ji lze považovat při zobrazení dívky, do jejíhož obrazu se Tamino zamiloval, i tak je už na hranici toho, co se dá ještě vnímat. Uchvacující Mozartova hudba, zpěv v německém jazyce - možná by celku prospěla kvůli lepší orientaci česká verze, pohyb interpretů a ještě vizuální dojmy -sledovat vše je samo o sobě velmi náročné.
Bude-li se považovat představení za to, čím skutečně je- za"školní práci"- a nebudou-li nasazována příliš přísná kritéria, byl účel splněn. Lehkým a úsměvným způsobem se protančili studenti taneční konzervatoře pod rukou Attila Egerháziho Kouzelnou flétnou, aniž by byla snížena důležitost věci a ohrožena hodnota Mozartova díla. Výhoda je v tom, že komu nevyhovuje taneční pojetí, může se nakonec jen zaposlouchat do tónů Mozartovy hudby a vychutnat si zpěv z nahrávky Kouzelné flétny (1990) v provedení Ambrosian Opera Chorus pod taktovkou Nevilla Marrinera.
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Hudební tipy 19. týden
Alicia Keys: Live in LA
Komorní a zároveň emocemi prodchnuté vystoupení jedné z nejosobitějších a nejorigin celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Hudba Pink Floyd a obraz Karla Zemana se propojili
Při příležitosti 50. výročí alba The Dark Side of the Moon se hudba skupiny Pink Floyd stala součástí díla Kar celý článek