Scéna.cz 

Dvě světové premiéry ve Slaném

Česko-japonská společnost vyvíjí od roku 1990 velmi rozsáhlou činnost. Její periodikum, pěkné a uklidňující čtení s mnohovýznamovým názvem KOKORO (srdce, city, úmysly) přináší zajímavé informace z japonské kultury, historie i současnosti, postřehy ze soudobého Japonska a překlady půvabné japonské poezie. Tentokrát obsahovalo Kokoro i přílohu s oznámením několika desítek jarních a letních kulturních akcí jak v Praze, tak mimo ni. Mezi nimi mě zaujalo oznámení Slavnostního koncertu v rámci Dnů japonské kultury ve Slaném. Zahořela jsem zvědavostí a protože do Slaného je to z Prahy po dálnici co by kamenem dohodil, na koncert jsem se rozjela.

Po úvodních projevech slánského pana starosty, Jeho Excelence japonského velvyslance a dalších řečníků jsem pochopila: Královské město Slaný se stalo a ještě stane sídlem několika velkých japonských firem, které si nedaly ujít příležitost k reklamě, avšak nikoliv pomocí obvyklých billboardů, nýbrž kulturních akcí. Kromě výstavy fotografií z Japonska se tu od 1. do 20. dubna konaly pořady o japonských bojových uměních, o japonských mečích, čajových obřadech a umění ikebany.
Důležitou součástí Dnů japonské kultury byl koncert, který se konal 11. 4. v krásné, dokonale obnovené kapli Nanebevzetí Panny Marie při bývalém piaristickém gymnáziu na náměstí. Na programu byly skladby G. F. Händela a W. A. Mozarta, ve kterých jsme slyšeli i sólisty, skvělou sopranistku Michiyko Keiko a trumpetistu Dimitara Dimitrova.
Největší pozornost na sebe ovšem upoutaly premiéry přítomného japonského skladatele, kritika a producenta Kazuhoka Hattoriho (1944) a našeho Vlastislava Matouška (1948). Nutno říci, že oba autoři překvapili. Zatím co Hattoriho půvabná jednovětá skladba pro flétnu a smyčcový orchestr s názvem Vega, zhudebňující starou japonskou pověst o dvou milencích, kterým bylo dopřáno setkávat se vždy jen jednou v roce, je nesena zcela v duchu evropské hudby, Vlastimil Matoušek složil svou sedmidílnou HITORI MONDO (pro hlas, šakuhači a smyčce, 2002, 12:00) na starojaponský text zcela „japonsky“. A zatím co v Hattoriho skladbě se zaskvěla flétnistka Dana Šafránková ve večerních šatech, sólový part šakuhači přednesl sám skladatel v tra-dičním japonském úboru i s ne-vy-hnu-tel-ným proutěným košem na hlavě. Obdi-vuhodný výkon zde podal také barytonista Petr Matuszek, co chvíli pře-kva-pující nezvykle znějícími zvuky a tó-ny. Obě novinky byly přijaty početným publikem s upřímným nadšením.
Dlouhotrvající potlesk platil ovšem po právu i výtečně připravenému Orchestru Atlantis pod vedením jeho dirigenta Vítězslava Podrazila. Cesty do Slaného jsem nelitovala.