Scéna.cz 

Portrait: Anda-Louise Bogza, soprano

Otevřením hranic se otevřely také možnosti pro snazší pronikání jak našich pěvců na zahraniční scény, tak cizích pěvců k nám. Mezi nimi jde především o umělce ze zemí bývalého socialistického bloku. Mnozí z nich českými operními jevišti jen procházejí a mí-ří dále na Západ. Ale někteří tu zakotvili dlouhodobě, zvládli základy českého jazyka, vstoupili i do českého repertoáru a dnes je bez ohledu na jejich národnost už počítáme k našim pěvcům. A je-jich úspěchy při hostování někde v cizině bereme vlastně jako vavříny pro Českou republiku. Takovým případem je také sopranistka Anda-Louise Bogza. Z rodného Rumunska přijela do Prahy před deseti lety a našla zde jak rodinné zázemí, tak trvalé působiště. I když už nastudovala také Jenůfu, Káťu Kabanovou a Cizí kněžnu v Rusalce, její doménou zůstává hlavně italský repertoár. A z něj také vybírala pro svůj pěvecký portrét pro edici Arte Nova Voices.

Výběr nevypadá na první pohled nijak nápaditě. Téměř výhradně to jsou samé populární sopránové árie z děl Giuseppa Verdiho a Giacoma Pucciniho, mezi nimiž tvoří předěl jen Catala-niho La Waly a Madeleina z Gior-danova André Chéniera. Zařazení tak notoricky známých ukázek může opodstatnit pouze kvalita jejich podání. A ta v tomto případě nechybí. Provedení všech čtrnácti čísel je na vysoké, velmi vyrovnané úrovni, a to i tam, kde jde o part z hlediska dosavadního oboru Andy Louise Bogzy mezní – týká se to zejména vyprávění Turandot ze 2. dějství „In questa reggia“ (z jeviště známe její Liu, jež je jí prozatím patrně bližší). Galerie jedenácti rolí navíc pěvkyni umožnila zajímavě předvést širokou škálu barevnosti jejího hlasu – např. Leonora z Tru-ba-dú-ra či La Wally znějí světleji než třeba sametově ztemnělá Amélie z Maškarního plesu anebo Pucciniho Manon Lescaut. Prožitek podání je u některých árií tak silný, že při poslechu téměř vidíme v duchu i jejich herecké ztvárnění. Platí to např. o Aidě, kde především druhá scéna,„Oh patria mia“, představuje spolu s árií Alžběty z Dona Carlose snad nejpůsobivější číslo nahrávky. Naopak v případě Tosky, která patří do jejího kmenového repertoáru, se Anda-Louise Bogza soustředila hlavně na dokonalé pěvecké podání, takže árie „Vissi ď arte“ vyznívá překvapivě střídmě, téměř koncertně.
V nahrávce spoluúčinkuje Sym--fonický orchestr Slovenského rozhlasu Bratislavy v čele s bul-harským dirigentem Ivanem Anguélovem. Je třeba ocenit, že dramaturgie projektu přistupovala k vybraným operním ukázkám s citem a ponechávala v nich i vět-ší orchestrální plochy (úvod k zá-vě-rečnému dějství Dona Carlose, finální dohra v Madame Butterfly).

ARTE NOVA (ARTE NOVA CLASSIC) 74321 85296 2