Scéna.cz 

Bedřich Smetana: České tance a další

Věra Řepková (21. 7. 1910 Držkov u Tanvaldu – 3. 5. 1990 Košťálov u Semil) je jméno v dějinách interpretace klavírní tvorby Bedřicha Smetany velmi významné. Byla první, kdo ji kompletně nastudoval a mnohokrát veřejně hrál a kdo ji také poprvé souborně nahrál na trvalé zvukové nosiče. Stalo se tak v padesátých letech 20. století, tedy v éře monaurální dlouhohrající desky. Výsledek její několikaleté práce vyšel na velkém souboru LP desek AAA firmy Supraphon. Její soustředění na tvorbu Bedřicha Smetany nebylo věcí jen klavíristčiny umělecké volby, jejího vkusu a záliby. Oživování Smetanovy hudby bylo naléhavou potřebou českého hudebního života jejích nejlepších tvůrčích let. Jako velmi pohotová klavíristka, čerstvá absolventka mistrovské školy Konzervatoře v Praze nastoupila do služeb prudce se tehdy rozvíjejícího Českého rozhlasu.

V 30. letech hrála pro rozhlasové stanice Ostrava, Košice a Brno, od roku 1940 až do odchodu do důchodu na sklonku 60. let působila v Praze. Tady si ji vybral ke spolupráci při výkladových koncertech z tvorby Bedřicha Smetany Mirko Očadlík, geniální hudební popularizátor a tehdy už přední smetanovský badatel. Ten během nacistické okupace rozvinul velkolepou kampaň, zahrnující stovky rozhlasových relací i veřejných koncertů, na kterých vykládal o vlastenecko programových i uměleckých významech skladeb Bedřicha Smetany. Pod tímto silným vlivem se utvářela i interpretační koncepce Věry Řepkové. Ta zhodnotila jistě i vklad jejího vynikajícího učitele – profesora mistrovské školy Karla Hoffmeistra – a moderní strohost a přesnost interpretačního ideálu 20. a 30. let, ve kterých vyrůstala. (Mimochodem: právě to byl nejvlastnější hudební svět mladinké Věry Řepkové. Její vrstevníci vzpomínali, jak na konzervatoři bavila třeba o přestávkách společně s Jaroslavem Ježkem spolužáky, když hrávali jeho Bugatti step unisono na dva klavíry včetně přesně stejně vyšitých jazzových synkop!) Tyto komponenty se sloučily ve vynikajícím zralém projevu její klavírní interpretace, již pak dále rozvíjela a pěstovala spolu s Mirko Očadlíkem až do jeho smrti roku 1964 a pak ještě s jeho žačkou Hanou Séquardtovou do konce 60. let. Tato koncepce smetanovské klavírní interpretace byla zhodnocena i na kompletu LP AAA, nahraném a vydaném v Supraphonu v 50. letech, k němuž napsal Mirko Očadlík výkladovou brožuru Klavírní tvorba Bedřicha Smetany. Snímky, remasterované na tomto CD, však nejsou převzaty z tohoto kompletu Supraphonu. Vznikly v březnu a dubnu 1959 v rozhlasovém studiu v Praze jako součást interpretčina služebního úvazku v rozhlase. Ve vztahu k onomu kompletu Supraphonu je to tedy nahrávka pozdější, zachycující klavíristčino definitivní stanovisko k zvoleným skladbám. Nejsou tu však velké rozdíly koncepce. Je to virtuózně zřetelné a spolehlivé podání všech skladeb s vhodnými tempy a zřetelnými konturami stavby. Dobře se tu prosazuje charakteristický smetanovský jas: zejména v polkách i ve folklorních citacích a stylizacích Českých tanců, také však v ranějších Črtách, např. ve fugované Vytrvalé snaze, Scherzo-Polce, Přívětivé krajině. Je překvapivé, jak málo špičkových snímků Smetanových skladeb s Věrou Řepkovou se v pražské rozhlasové fonotéce zachovalo. Je možné, že se tu koncem 50. let už vysílalo ze zmíněného kompletu LP Supraphonu. Pak by ale stálo za to, aby také tento podnik přistoupil k nově remasterované edici své kolem půl století staré souborné nahrávky.

ČESKÝ ROZHLAS – RADIOSERVIS CR0478-2 AAD MONO
Bedřich Smetana: České tance, I. a II. řada, Črty, op. 4 a 5
Věra Řepková – klavír
Nahráno v pražském rozhlasovém studiu v roce 1959, hudební režie Gabriel Vágner, zvukový mistr původní nahrávky neznámý, digitální remastering 2010 Miroslav Mareš. Celkový čas 79:40. ZDROJ HUDEBNÍ ROZHLEDY 07/10 - Jaroslav Smolka