Scéna.cz 

Kvarteto Pavla Haase

Po řadě zahraničních CD nahrávek jednoho nebo obou smyčcových kvartetů Sergeje Prokofjeva vydal Supraphon v interpretaci smyčcového Kvarteta Pavla Haase rovněž obě tato Prokofjevova díla. Supraphonské vydání tak v tomto následuje předcházející významné CD edice např. firem Naxos (Aurora String Quartet), Decca (Emerson String Quartet), Société Nouvelle d‘Enregistrement (Claudel String Quartet), Collins Classics (Britten Quartet), a další. Firma Amazon pak vydala Prokofjevovo Kvarteto č. 2 v roce 2003 i v nahrávce Pražákova kvarteta. Poměrně ještě mladé Kvarteto Pavla Haase se tak přiřadilo ke známým souborům, které si zvolily nelehký úkol interpretačně zvládnout obě náročná Prokofjevova díla na úrovni mezinárodního standardu. Komorní hudba hrála v rozsahu Prokofjevovy tvorby poměrně malou roli. Soustředil se hlavně na komponování symfonií, koncertů, baletů, filmové hudby a skladeb pro klavír. Přesto je jeho komorní hudba, kterou představují dva smyčcové kvartety, Ouvertura na hebrejská témata, dvě sonáty pro housle a klavír a sonáta pro dvoje housle, nepřehlédnutelnou, stále oblíbenou a často hranou součástí jeho tvorby.

Smyčcový kvartet č. 1 b moll, op. 50 komponoval Prokofjev v letech 1930–31 za svého pobytu v Americe. Zde také byl vzápětí poprvé proveden a to 25. dubna 1931 Brosa Quartetem ve washingtonské Kongresové knihovně. Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 92 složil Prokofjev během pěti týdnů v malém městě Nalčik, v tehdejší zakavkazské Kabardino-Balkarijské autonomní republice. Do Nalčiku byl Prokofjev po přepadení tehdejšího Sovětského svazu a po razantním postupu Německé armády spolu s dalšími významnými moskevskými hudebními osobnostmi, včetně profesorů Moskevské konzervatoře, s ohledem na válečnou situaci evakuován. Klavírní výtah zde dokončil začátkem prosince 1941, poté jej instrumentoval. Při kompozici tohoto kvartetu se z podnětu vysokého místního kulturně-politického činitele inspiroval místním hudebním folklorem. Sám doufal a také napsal „že spojení nového a nedotčeného východního folkloru s nejklasičtější z klasických forem, jíž smyčcový kvartet je, může vést k zajímavým a nečekaným výsledkům.“ Skutečně také využil a osobitě v kvartetu zpracoval citáty kabardinských lidových písní a tanců. Neuhlazoval je však, ani nezjemňoval, naopak ho strhla archaičnost a drsný kolorit kabardinských melodií. Tento kvartet byl pak brzy po dokončení proveden moskevským Beethovenovým kvartetem, a to 5. září 1942 v Moskvě. Nahrávku kvartetu v podání Beethovenova kvarteta vydal i Supraphon na gramofonové desce č. DV 5636. Možná právě tento autentický záznam by měl být pro naše Haasovo kvarteto vzorem a podnětem k podstatně výraznější a důslednější interpretaci této Prokofjevovy skladby. Zejména pokud jde o původní orientální dravost a syrovou smyslovou útočnost, které se autor záměrně nevyhýbal. Také u třetí skladby, Sonáty pro dvoje housle C dur, op. 56, bude asi účelné doplnit údaje, které v bookletu nejsou uvedeny, zejména, že byla vytvořena v Paříži v roce 1932, před návratem do jíž sovětského Ruska z Ameriky a Evropy, kde pobyl v letech 1918–1932. Sonáta byla poprvé provedena v Moskvě 27. listopadu 1932 houslisty Dmitrijem Čiganovem a Vasilijem Širinským. Nedlouho poté byla také Ruským nakladatelstvím a nato i v Londýně vydána. Také tato Sonáta má již řadu různých předcházejících nahrávek. Pokud jde o vlastní nahrávky, lze konstatovat, že obě kvarteta i Sonáta byly nastudovány a provedeny velmi pečlivě, s pochopením a snahou respektovat Prokofjevův kompoziční styl. Po technické stránce i s ohledem na interpretační pojetí, a také snahu přednesem dostatečně plasticky zvýraznit kompoziční strukturu děl, lze nahrávky spravedlivě a s uznáním přiřadit k předcházejícím gramofonovým i CD záznamům zahraničních firem. Zdá se, že jistou zásluhu na dobrém výsledku nahrávky lze přičíst i v bookletu zmíněné spolupráci Milana Škampy a Waltera Levina s Haasovým kvartetem.

SUPRAPHON SU 2009 – LC 00358
Sergej Prokofjev: Smyčcový kvartet č. 1 b moll, op. 50; Sonáta pro dvoje housle C dur, op. 56; Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 92 na kabardinská témata.
Kvarteto Pavla Haase (Veronika Jarůšková, Eva Karová, Pavel Nikl, Peter Jarůšek).
Nahráno v pražském studiu Domovina 2. a 4. 4. (1–3), 10. a 11. 6. (4–7) a 20. 6. (8–10) 2009, hudební režie Jiří Gemrot, mistr zvuku Karel Soukeník, asistent zvuku Václav Roubal. Celkový čas 60:42.
Zdroj Hudební rozhledy 03/2010 - Oldřich Pulkert.