Sváteční koncert rozhlasových symfoniků
autor: archiv
zvětšit obrázekPředvánoční koncert SOČRu si jeho pravidelní hosté dokážou jen stěží představit buď bez vokálně instrumentálního díla inspirovaného koledami nebo bez slavné České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Právě ta přijde ke slovu i v letošní dramaturgii. Dílo českého kantora přednesou Zdena Kloubová, Eliška Weissová, Josef Zedník, Zdeněk Plech a Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Miroslava Košlera. Dále zazní během 21. prosincového večera ve Dvořákově síni Rudolfina skladby Františka Adama Míči a Jana Václava Huga Voříška. Dirigovat bude Marek Štilec. Záznam koncertu vysílá ČRo 3 – Vltava v úterý 29. prosince od 20 hodin.
Dirigent Marek Štilec dostal poprvé příležitost ke společnému koncertu se SOČRem v Rudolfinu v dubnu tohoto roku. O tom, že se náročného programu sestaveného ze soudobých děl zhostil naprosto profesionálně, vypovídá i jeho angažmá na předvánočním večeru rozhlasových symfoniků.
Je pravdou, že dominantu mého repertoáru tvoří především kvalitní současná tvorba, a to zejména okruh skladatelů tvůrčí skupiny Quattro (S. Bodorová, O. Mácha, L. Fišer a Z. Lukáš). Jejich díla se snažím uvádět co nejčastěji, jak s komorním orchestrem Quattro, tak při hostování u symfonických orchestrů. K tvorbě starých českých mistrů mám ovšem vřelý vztah. Zvláště k dílům, která zazní na koncertě 21. 12. Generace kantorů jako byl J. J. Ryba jako by připravovala podhoubí národní hudebnosti, bez které by později nevzešly typu B. Smetana nebo A. Dvořák. J . V. Voříšek pak dokládá smutnou nutnost hudební emigrace. Navíc jak Ryba, tak Voříšek tvořili v revoluční době, kdy se hroutily „staré pořádky“ a ozvuky Velké francouzské revoluce jsou v obou dílech patrné.
Asi jako každý dirigent mám rád velká obsazení a formy. Takže se pochopitelně velmi těším. Rybova Česká mše vánoční je ovšem pro každého dirigenta náročná z řady jiných důvodů. Tato skladba je samostatným fenoménem - národním symbolem Vánoc. Přitom se ovšem nejedná jen o jakousi naivní vánoční pastorálku! Chtěl bych ukázat další souvislosti. Atmosféru díla ovlivnilo i tažení napoleonských vojsk. V roce 1796, kdy mše Hej mistře vznikala, totiž hrozilo, že velká Napoleonova armáda toho roku vtáhne do Čech. Šířil se ohromný strach z války. Teprve po zářijovém vítězství Rakouska u Würzburgu a Schwarzenfeldu se Francouzi stáhli za Rýn a bylo jasné, že do Čech nedorazí. Zhruba v tomto období Ryba komponuje Českou mši vánoční. Rybova mše je tak nejen náboženskou ale i všelidskou oslavou života.
K taktovce jsem se dostal jako houslista na konzervatoři. Konzervatoř je podhoubí, kde neustále vznikají nejrůznější komorní ansámbly. Některé vydrží desetiletí, některé nepřežijí první zkoušku. I já měl touhu nějaký založit. Kvarteto mi připadalo příliš malé, a tak jsem si řekl: smyčcový orchestr. A protože jsem s myšlenkou dirigovat již lehce koketoval, housle nahradila taktovka. To už jsem soukromě docházel k Leoši Svárovskému, který je nyní mým pedagogem na HAMU. Tam studuji pouze dirigování. Myslím, že naše katedra je plná velkých uměleckých osobností a na setkání s každou z nich budu jistě vzpomínat. Velmi inspirativní byly i kurzy Vladimira Kiradijeva a legendárního Jormy Panuly.
Každá práce má svá specifika. Pro všechny hudebníky, a tudíž i pro dirigenty, je občas náročné cestování, zejména pokud musíte řídit auto na dlouhé vzdálenosti. Je to ale logická a nedílná součást naší profese. Díky ní zase na oplátku mohu poznat spoustu krásných míst. Hlavní úkol dirigenta je podle mě především v odpovědnosti. Vůči hudebníkům, aby měli ideální podmínky pro svoji práci. Vůči skladateli, aby orchestr a dirigent naplnili jeho představu o skladbě, a vůči publiku, aby z koncertu neodcházelo s pocitem, že příště radši zůstane doma.
Houslím se věnuji neustále. Ne ve formě nějakého veřejného vystupování, ale využívám je pro dirigentskou praxi. Zejména v hudbě barokní a klasicistní jsou např. smyky klíčové pro frázování. Proto v těchto skladbách často sám smyky a prstoklady dělám. Vůbec znalost smyčcových nástrojů je pro dirigenta při práci s orchestrem klíčová. Smyčce jsou největší orchestrální skupinou a znalost všech detailů a možností jejich hry vám může často ušetřit čas. Takže vše, co mě paní profesorka Vlachová naučila, používám prakticky každý den, za což jsem jí hrozně vděčný.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Koncerty
Ondřej Ruml zazpívá šansony s Pražskými symfoniky
Zpěvák Ondřej Ruml vystoupí 20. a 21. května se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Divadle Hybernia se ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Zemřela herečka Simona Postlerová
“Na jeviště jsem poprvé vstoupila v Národním divadle coby Hanička v Jiráskově LUCERNĚ” vzpomínala celý článek
HUDBA
Květnové koncerty ArtCafé představí směsici žánrů
Nejbližší koncerty ArtCafé nabídnou v Broumově během května vystoupení českých i zahraničních muzikantů. Jako celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... François Truffaut
Siréna z Mississipi
Catherine Deneuveová a Jean-Paul Belmondo v dramatu velké lásky a ještě většího podvodu celý článek