Scéna.cz 

Jules Massenet: Werther

Z hudebních spolků u nás jako jediná soustavně obohacuje trh kompaktních disků Společnost Beno Blachuta. Možná překvapivě nikoli pěvcovými recitály (těch se ujaly Supraphon, Český rozhlas a australská Mondo Archives), ale celými díly: Mahlerovou Písní o zemi, Musorgského Borisem Godunovem, Dvořákovým Dimitrijem, Smetanovými Dvěma vdovami, Foerstrovým Svatým Václavem a nejnověji Massenetovým Wertherem. Pečlivé vybavení všech edic obrací pozornost k Blachutovu odkazu právem i v zahraničí, kde se pokaždé řadí k exkluzivitám vyhledávaným sběrateli a nejnáročnějšími znalci. Blachutův mimořádný hlasový dar a pěvecká technika cílící k dojmu naprosté přirozenosti zpěvu jsou ve všech jeho výkonech umocněny vyvážeností vroucího citu a střídmosti podání.

Blachut neoslňuje velikostí hlasu, délkami frází, dramatickými vzlyky ani jinými efekty, ale nádherou témbru a vnitřní opravdovostí prožitku. Metaforická slza v hlase, vroucnost a přitom mužnost, srozumitelná dikce a citová účast na každé zpívané myšlence představují etalon v této kombinaci již neslýchaný. Překlad sice – a v případě Werthera jako francouzské opery zvláště – vytváří proti originálu zvukovou variantu, ale Blachutova interpretační přesvědčivost ji plně legitimizuje i pro posluchače neznalé jazyka, ve kterém se zpívá. Pro zahraničí proto může být vydání Blachutova Werthera podobným objevem, jako před lety vydání ruské nahrávky s Ivanem Kozlovským. Ovšem mnohem cenněji: s Blachutem je Werther blíže Goethovi a jeho literární kresbě skutečného člověka. Blachutovsky neokázalá a oddaně upřímná je ostatně celá nahrávka: Charlotta Libuše Domanínské zní ve škále od křehkosti k výrazové plnokrevnosti, Josef Heriban jako Albert zaujme vkusem a znělostí, Eduard Haken dává roli Správce charakteristiku odjinud neznámou a konečně Pražský rozhlasový orchestr vedený Františkem Dykem se všemi žije, dýchá, touží a umírá. Zvuková úprava archivního snímku z roku 1957 přináší možná více dozvuku, než bude v zahraničí vítané, ale pro běžného posluchače bude tato podoba jistě příjemná. Textové vybavení z pera Zbyňka Brabce je vzorově zasvěcené a grafická úprava provází edici v témže duchu jako pojetí nahrávky: je střídmá, citová a promyšlená. Zaujme okamžitě.

SBB 005-09-02
Jules Massenet: Werther
Beno Blachut (Werther), Libuše Domanínská (Charlotta), Josef Heriban (Albert), Eduard Haken (Správce), Sylvie Kodetová (Žofie) ad., PSČsR, sbormistr Jiří Pinkas, Pražský rozhlasový orchestr, dirigent František Dyk, 1957; Celkový čas 138:33
Zdroj Hudební rozhledy 09/2009 - Jan Králík