Scéna.cz 

Hudební tipy ČT na 16. týden

Archivní návraty Studio B (Vysílání: 16.04., 10.40 hod., ČT1)
Zpěvák, textař, skladatel a multiinstrumentalista Vlasta Rédl se v letošním roce dožívá kulatého výročí. Vystupoval s různými bigbítovými kapelami. Významným mezníkem pro něj bylo v roce 1963 spojení se skupinou AG Flek. V. Rédl začal ve stejné době spolupracovat se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem, s nimiž postupně vydal desky a nahrál své první sólové album Na výletě. Zde se chtěl podle svých slov osvobodit od folku a písničkářské tvorby. Mezitím vyšla další deska skupiny AG Flek s názvem Tramtárie. V nové sestavě se zde objevili muzikanti Radek Pastrňak a Richard Kroczek ml. Z hudebního archivu brněnského studia jsme vybrali v rámci zpravodaje Studio B pořad, ve kterém zaznějí písničky z alba Tramtárie. Připravili A. Markovská a R. Chudoba (1991)

Mezi proudy / Karandila (Vysílání: 18.04., 19.00 hod., ČT2)
Bulharská cikánská dechovka Karandila je v zahraničním tisku označována jako balkánské blues, kdy si nejste jisti, zda jazz vznikl v Americe nebo na balkánských svatbách. Desetičlenná dechovka z oblasti pod horou Karandila, původně svatební kapela, byla již hvězdou řady evropských festivalů a turné, například s Goranem Bregovičem. Do brněnského klubu Fléda přenesla svou typickou téměř jazzovou rytmickou složku, ale hlavně atmosféru hudby svatebních veselic, která uvádí publikum do totálního vytržení.

Abbey Road: Live (Vysílání: 18.04., 00.50 hod., ČT2)
Téměř dvoumetrový zpívající kytarista John Mayer, několikanásobný vítěz cen Grammy, absolvent jazzové Berklee College of Music v Bostonu je zaprvé muzikant a pak teprve hitmaker. Richard Ashcroft byl zpěvákem britské skupiny The Verve, po svém odchodu na sólovou dráhu se kapela rozpadla. Sám byl symbolem celé kapely, přitom jeho vlastní tvorba už není tak psychedelicky rozervaná. Písně jsou klidnější, někdy melancholičtější.
Norah Jones, dcera indického sitaristy Ravi Shankara, proslavila se podmanivým kontraaltem, relaxovaným stylem a chytlavou kombinací country, popu a jazzu.

Nehasit! Hořím! - Klavírista Lukáš Vondráček (Vysílání: 19.04., 16.35 hod., ČT1)
Ve svých patnácti letech byl Lukáš Vondráček klavírním géniem. Talent asi zdědil po rodičích - klavíristech, kteří celý chod rodiny i svou kariéru podřídili synově hraní. Lukáš hrával sedm hodin denně, do školy chodil jen na přezkoušení, kamarády nevyhledával. Svět kolem sebe vnímal jen mlhavě, klavír ho zcela pohltil. Vondráčkovi si svým netradičním způsobem výuky, preferujícím rychle co největší repertoár, nezískali zrovna mnoho příznivců. Patnáctiletý Lukáš však měl nastudováno 15 klavírních koncertů, s kterými víc než u nás vystupoval v zahraničí. Soukromé hodiny mu dával i V. Aškenazy a v době natáčení tohoto dokumentu se také chystal na zahraniční studia do USA. Lukáš na svůj věk dosáhl neuvěřitelné virtuozity. Jak obstojí v normálním životě a jestli jeho hvězda zazáří i v těžké světové konkurenci, do které chce proniknout, ukáže čas...

Návraty Jaroslava Krčka (Vysílání: 19.04., 19.15 hod., ČT2)
Film Návraty Jaroslava Krčka, který byl natočen v roce 1995 režisérem Zdeňkem Flídrem a kameramanem Martinem Kubalou, pojednává o díle a činnosti tohoto všestranného hudebníka. Název filmu zde není míněn jako návrat ve smyslu vzpomínání na již uplynulý čas, ale spíše filozoficky. Člověk, který dostal do vínku určitý talent, určité schopnosti, by je měl jako hřivny rozmnožit a rozmnožené navrátit. Osobnost Jaroslava Krčka je zde pojímána v celé šíři jeho činnosti. Dozvídáme se, jaký má názor na práci dirigenta, hudebního režiséra, na stylovou a poučenou interpretaci historické hudby a folkloru. Jar. Krček se ve filmu zmiňuje také o svých zálibách, jako je vyřezávání, výroba hudebních nástrojů či vybudování a provoz malého kostelíka. Největší důraz je však kladen na činnost souboru Musica Bohemica a na tvorbu skladatelskou. K té se vyjadřuje takto: Často přemýšlím o tom, jak by měl dnes člověk tvořit. Jakou hudbu by měl vytvářet právě teď, v tomto čase. Co by mělo být naplněním onoho slova AVANTGARDA. Čím víc a hlouběji o tom přemýšlí, veden vším, co nás obklopuje, tím víc se mi vyjasňuje, že by v umění zrovna tak jako v životě mělo být hledání čistého. Ekologie. Návraty k čistým pramenům, k čistým vodám. Není to lehké, neboť podíváme-li se proti světlu do sklenice s čistou vodou, tak uvidíme každé smítko. Vytvářet tedy opravdu čistou hudbu, bez smetí, je nejen velmi obtížné, ale i velmi odvážné. Avantgarda by však měla být odvážná. A tak je víc než žádoucí neustále zkoušet a hledat. Hledat tak dlouho, dokud nebude nalezeno. V umění zrovna tak jako v životě.

Příběh brazilské hudby (1/2) (Vysílání: 19.04., 01.20 hod., ČT2)
Stačí jmenovat: Joao Gilberto, Antonio Carlos Jobim, Caetano Veloso, Milton Nascimento, Tania Maria, Astrud Gilberto, Ana Caram, Elian Elias, Marisa Monte, Edu Lobo. Brazilská hudební kultura v neuvěřitelně protikladných hudebních stylech a ve slovech jednotlivých písní. Hudba je v Brazílii neoddělitelnou součástí každodenního života a zároveň spontánním prostředkem vyjádření emocí. Většina turistů zná pouze bossa novu nebo sambu, ale v Brazílii můžete objevit mnohem víc - maracatú, frevo, coco, forró, emboladu a další styly. Charakteristickou kvalitou brazilských polyrytmů je offbeat; akcenty převážně na liché doby.