Jaroslav Svoboda: Skládám písničky průběžně.
autor: Z webu
Skupina Trabant vydala nové album – Přítel člověka. Od roku 1995 je s kapelou spjatý Jaroslav Svoboda - autor písní, kytara, foukací harmonika, mandolína, zpěv.
Ten název „home music“ není ani tak definice stylu, jako spíš vyjádřením opozice k tomu, čemu se dnes říká „world music“. Poslední dobou už mi lezou na nervy všechny ty muziky co halabala splácají všechno, co jim přijde pod ruku, lidovky odkudkoli, nejlépe z módního Balkánu, nacpou k tomu funkující rytmiku nebo něco jiného, nesourodého, bez vnitřních vazeb a souvislostí… Uvědomuju si, že my jsme k tomu v minulosti taky náležitě přispěli, a v jednu chvíli už mi to začalo být hodně odporný. Já miluju, když jsou věci autentický, když jsou z nich cítit ty vnitřnosti. Proto ten návrat k domácímu muzicírování, k domácím zdrojům a tradicím. Je to jako dívat se do vlastní šrajtofle a říkat si: Tak co, kolik vlastně mám?
Různě. Někteří jsou nadšení, jiní vůbec. S tím jsme ale počítali. My si halt vždycky budeme hrát tak, jak se nám líbí, a ne tak, jak se po nás žádá. Ale přicházejí noví posluchači a s nachází si k nám cestu i ti, kteří by na nás dříve nepřišli.
Miluju tenhle nástroj, jeho zvuk, jeho dech. Dřevěná bedna, ve které se rozechvívají kovové jazýčky pomocí kožených měchů, které dovnitř vhánějí vzduch. Dřevo ze stromu, kov ze země, kůže ze zvířete, vzduch – celej vesmír je v tom harmoniu harmonicky poskládanej.
Tohle je naše první deska, kterou jsme si neprodukovali sami, ale přizvali jsme Ondřeje, aby nám písničky vybral a dal jim celkovej zvuk. A myslím, že Ondřej to udělal skvěle. On má totiž tu vzácnou vlastnost, že totiž po dobu práce na desce se stává regulérním členem kapely, dokáže se vcítit, uhádnout záměry, domyslet nápady, se kterými muzikanti přicházejí. V tomhle smyslu zasáhl do desky velkou měrou.
Na desce je hodně odkazů k českým a moravským lidovkám, nejen k dechovce. A taky k lidovým kostelním zpěvům a k dětským říkadlům a tak. Prostě to nějak v sobě mám zakódovaný, ať chci nebo ne.
Poslouchám hip hop, ale jsem dost kritickej. Líbí se mi možnosti sdělení a vyjádření, který nabízí. Hledám v něm to, co v lidovkách i ve všem ostatním: autenticitu, osobní pohled, básnivost, originalitu. Bohužel, devadesát procent naší hiphopový produkce stojí za starou belu. Lidi, co mají velký ego a velkou potřebu něco sdělit, jenže nevědí co. Jsou ale i světlý výjimky, třeba WWW. Jenže to už vlastně ani hiphop není, to je spíš takovej industriální Vlasta Třešňák.
Většina písniček vznikla během roční pauzy, ale jsou tam i některé starší, třeba i deset let. Skládám písničky průběžně, některé hrajeme hned, některé čekají na svůj čas, a jiné zůstanou asi jenom na papíře.
To byl záměr. Zastavit se, zklidnit se, podívat se do vlastního nitra a podívat se na svět nějak obecněji, řekl bych z ptačí perspektivy.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
CD boxy (4), Festivaly (2), Koncerty (2), Novinky... (1), Recenze (2), Z éteru (6), Zprávy (2), Zveme ... (1)
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato celý článek
OPERA/ TANEC
LVHF bude uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí
Koncerty klasické hudby, jejichž program definuje vzájemnost hudebního bohatství a zednářské symboliky – celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Svatá Zdislava a Cesty víry
Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek