zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Léto s muzikálem: Rebelové a Tanec v temnotách

Björk (Tanec v temnotách)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Rebelové
Filmový muzikál zasazený do horkého léta roku 1968, plný lásky, tance a melodií, které nelze vymazat z paměti (2001). Hrají: Z. Norisová, J. Révai, T. Hanák, F. Němec, A. Veselá, A. Stanková, Ľ. Kostelný, M. Kubačák, J. Nosek, O. Šípek, S. Norisová a další. Scénář F. Renč a Z. Zelenka. Kamera M. Šec. Režie F. Renč. Snímek uvádíme jako připomínku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pojďme se znovu zaposlouchat do nesmrtelných písniček jako „Šššš, Pátá, Včera neděle byla, Náhrobní kámen, Hvězda na vrbě, Stín katedrál, Já budu chodit po špičkách, Řekni, kde ty kytky jsou, Mě se líbí Bob, Oliver Twist...“ v úspěšném retromuzikálu Zdeňka Zelenky a Filipa Renče.
Přenesme se zpět do času prosluněného léta roku 1968, kdy ještě všechno dýchá novou nadějí a hrozbu sovětské okupace si nikdo nedokáže představit ani v tom nejčernějším snu. Tři půvabné dívky – Tereza (Z. Norisová), Bugyna (B. Stanková) a Julča (A. Veselá) – z malebného pohraničního městečka se chystají k maturitním zkouškám, tři spolužáci – Olda (M. Kubačák), Tuřín (O. Šípek) a Drmola (P. Burian) – jim neobratně nadbíhají a tři záhadní cizinci – Šimon (J. Révai), Bob (J. Nosek) a Eman (Ľ. Kostelný) právě vystupují z vlaku, aby rozvlnili ospalou hladinu místních poměrů a očekávané obrátili v nečekané. Tak začíná příběh velké lásky, plný tance, splněných i nesplněných nadějí, a především melodií, které nelze vymazat z paměti...
Film získal Českého lva v roce 2001 za zvuk a za kostýmy, hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu a další.
Vysílání: 20.8., 16.00 hod., ČT1

Tanec v temnotách
Björk a Catherine Deneuveová v hudebním koprodukčním snímku Larse von Triera, ověnčeném hlavními cenami z festivalu v Cannes (2000). Dále hrají: D. Morse, P. Stormare, J. Grey, V. Paterson a další. V anglickém znění s titulky. Přední evropský režisér Lars von Trier je jedním ze zakladatelů dánského manifestu Dogma 95. Zde se však od těchto pravidel odklonil, aby vytvořil stylizovaný žánr hudebního a tanečního filmu. Na nákladném evropském projektu se podílela řada zemí, např. Dánsko, Francie, Švédsko, Itálie, SRN, Norsko či Finsko. Děj se ovšem odehrává ve Spojených státech v polovině šedesátých let. Hrdinkou je svérázná československá emigrantka Selma Ježková, jíž hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Států, aby tu zajistila oční operaci synovi, postiženému dědičnou chorobou. Selmu obklopují dobří lidé, přesto však zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálu. S amatéry zkouší muzikál Za zvuků hudby a často pak muzikálová čísla v představách přenáší do reálného prostředí, v němž se pohybuje. Dominantou filmu, který podobně jako snímek Prolomit vlny řeší téma sebeobětování, zůstává výkon islandské zpěvačky Björk, jež se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří pak zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Jedněmi obdivovaný, druhými odmítnutý film si odnesl z festivalu v Cannes obě hlavní ocenění – Zlatou palmu a navíc hereckou cenu pro Björk.
Vysílání: 20.8., 20.15 hod., ČT art

7.8.2023 22:08:52 Redakce | rubrika - Muzikály